ROZCESTNÍK: Bavorsko v čase adventu
Rothenburg 30. 11. 2024 foto: Jitur, Neviditelný pes
Letos jsme si pro adventní výlet vybrali bavorské městečko, ležící necelých 105 km západně od Norimberku, Rothenburg ob der Tauber. Zlákala mne pověst zachovalého středověkého města se spoustou křivolakých uliček, malých náměstíček a množstvím hrázděných domů a i zachovalými hradbami. A kdy jindy může být takovéhle místo krásnější, než právě v čase adventu.
Počátky města sahají do r. 1170. Název bývá překládán jako „červená pevnost nad řekou Tauber“. Hlavní rozmach zažil Rothenburg ve 12. a 13. století. Místní legenda vypráví o událostech roku 1631. Během třicetileté války bylo město dobyto katolickým vojskem generála Tillyho. Městští radní chtěli ochránit město před vpádem vojska, a tak nabízejí vojevůdci pohár s třemi a čtvrt litrem nejlepšího vína z vinic, které se rozkládají za hradbami města. Ten přislíbí, že nenechá město vydrancovat, pokud se najde někdo z radních, kdo pohár vypije najednou. Starosta tuto podmínku splnil, a středověké město tak můžeme obdivovat v jeho kráse i dnes. Ač není jisté, zda jde o pravdivou událost, či smyšlenou historku, místní si ji i tak každoročně připomínají na festivalu „Mistrovského pití“.
Pro svůj středověký vzhled se Rothenburg stal velmi oblíbeným mezi filmaři. Vznikaly tu např. snímky Chitty Chitty Bang Bang (1968), historický dokument Martin Luther (1953) či Báječný svět bratří Grimmů (1962). Točily se zde i poslední dva díly ze série o kouzelnickém učni Harry Potterovi. Město si zahrálo i v animovaném snímku Disneyova Pinocchia (1940), kdy tvůrci zkopírovali budovy na rozcestí Plönlein. Objevuje se i v PC hře ze série Gabriel Knight.
Za druhé světové války byly některé budovy poškozeny při amerických náletech. Po válce byly domy opravovány ve spolupráci s památkáři a za přispění dárců, mezi kterými byli nejen místní, ale i vojáci z bombardovacích perutí.
Jednou ze zajímavostí je např. gotický kostel sv. Jakuba – jedná se totiž asi o jediný kostel na světě, kterým vede průjezd. V anglickém parku na jihozápadě města se nachází krásná zahrada se sochami. V Německém vánočním muzeu je instalována expozice vánočních ozdob a všeho, co s Vánocemi souvisí; v přízemí a suterénu je pak možné zakoupit množství vánočních ozdob, dekorací, ale i plyšových hraček, ubrusů a deček… Město má i Muzeum středověké kriminality s ukázkou mučících nástrojů a pomůcek pro trestání podvodníků, lhářů a různých jiných nepoctivců.
Bavorsko má více vánočních zvyků blízkých s Čechami, než se zbytkem Německa. Dárky dětem naděluje stejně jako u nás Ježíšek; jinde v Německu to je „Weihnachtsmann“.
První veřejný vánoční strom v Evropě byl rozsvícen r. 1924 v Brně. Stromeček, jak ho známe dnes, připravil jako překvapení r. 1812 pro své hosty ředitel Stavovského divadla Johann Carl Liebich, pocházející z Bavorska.
Tzv. Ochranovské, nebo-li Herrnhutské, či Moravské hvězdy – ty nejprve sloužily jako školní pomůcka dětem stoupenců Jednoty bratrské, kteří po bitvě na Bílé hoře museli opustit rodnou zem a našli útočiště v Horní Lužici, kde založili město Ochranov, německy Herrnhut. Až později se z pomůcky stala oblíbená vánoční ozdoba.
Tradičním štědrovečerním jídlem je i v Bavorsku ryba, povětšinou kapr, byť v různých úpravách s bramborovým salátem. Jinde v Německu je to pečená husa, klobásy a salát. Dalším společným zvykem je na 26/12, tedy ve svátek patrona koní Sv. Štěpána – žehnání koním, u nás dodržované především na Moravě. Naopak nám neznámý je zvyk „házení hrachu na okna“, který měl připomínat beznadějné hledání noclehu Josefem a Pannou Marií v městě Betlémě.
Takže v půl šesté ráno 30. listopadu 2024 jsme vyráželi turistickým autobusem směr Plzeň – Rozvadov – Rothenburg ob der Tauber, kam jsme dorazili kolem půl dvanácté. Byla nádherná, slunečná, i když trochu mrazivá sobota. Hned po vystoupení z autobusu jsme uviděli městské hradby, za nimi pak už jsme hlavní ulicí pokračovali dál do historického centra. Kolem nás, na každém kroku, stály starobylé hrázděné domy s vánoční výzdobou. Všudypřítomné Herrnhutské hvězdy, vůně svařeného vína a grilovaných dobrot.
Po krátké procházce k MarktPlatzu, kde se nachází nejvíce tradičních vánočních stánků, jsme se mohli rozptýlit a užít si trhy každý po svém. Já s kamarádkou, mou dcerou a jejím přítelem, jsme se nejprve prošli uličkou vedoucí až dolů do zahrady a k jedné části hradeb, odkud se nabízel krásný výhled na protější část městečka. Poté jsme se zašli podívat do Vánočního domu – kde si určitě každý musel najít něco, co ho nadchlo.
Vidět tolik vánočních dekorací na jednom místě jednoho ovšem taky dost zmůže, a tak další kroky vedly ke stánkům s tradičním občerstvením – za mne zvítězila pořádná porce uzeného masa v měkké housce. Ochutnali jsme nejen klasický svařák z červeného vína, ale i ten z bílého – co se mě týká, dávám přednost červenému, ten je sladší. Restované žampiony s cibulí a okořeněnou šťávou v oplatce byly také moc dobré. A něco na způsob svařáku, ale doplněné kopcem šlehačky posypaným lehce skořicí – to byla opravdu bomba!
Po prohlídce stánků, zakoupení drobných dárečků domů a také miniozdobiček na stromeček, jsme si na chvíli zašli posedět do cukrárny, kde jsme si dali zdejší vyhlášené tradiční pečivo „sněhové koule“ – z nudlí z málo sladkého těsta tvarovaných do koulí a obalených v různých posypkách či polevách. Vše jsme zvládli tak, abychom se dostavili včas k odjezdu našeho autobusu zpět domů do Čech.
Foto: Jitur, další obrázky si můžete prohlédnout níže v klikacím okénku nebo přímo zde na Rajčeti.
Zdroje:
https://cs.wikipedia.org/wiki/Rothenburg_ob_der_Tauber
https://www.novinky.cz/clanek/cestovani-stredoveky-rothenburg-vytvoril-kulisu-mnoha-filmum-40421003
https://www.novinky.cz/clanek/vanoce-bavorske-vanoce-jsou-blizsi-nasim-nez-nemeckym-66418