25.4.2024 | Svátek má Marek


Diskuse k článku

ROZCESTNÍK: Australské perličky - Náš zákazník náš...

Jak již mnozí čtenáři jistě ví z mých předešlých výplodů, tak žijeme už od počátku let sedmdesátých v buši, asi 80 km západně od Sydney v Blue Mountains.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času
Vave 21.4.2009 22:01

Tohle Klokánské povídání

je moc milé. :-) Já mám takovou culící teorii, potvrzenou praxí, že je lepší se vstřícně culit na lidi "za pultem", ať už je to prodavačka nebo úřednice. Ono je pak lépe nakupuje a vyřizuje.:-) Většinou - protože existují i silně odolní jedinci, vůči culení naprosto imunní, ponechávají si svou kyselost či nas*anost v duši i na gesichtu a člověk má co dělat, aby se naopak ubránil, aby ta hnusoba nepřeskočila i na něj. :-/

On je to takový ping-pong, úsměv nebo vrčení, šíří se to vlastně stejně rychle. Tak proč se tady, u všech všudy, stále častěji vrčí?

WWW 21.4.2009 13:37

Tak tohle

ja pane Jiri dobre znam. Radim zustat vobezretnej a kontrolovat lhuty na potravinach. Vsadim se, ze jste to ten den  neudelal.

Na me kdyz se servirka v restauraci usmeje , tak zblajznu kdejakej blaf, kde maso nejde ukrojit, omacka je studena a knedle vokoraly. A jeste lzu, ze jsem si opravdu pochutnal. Venku si pak nadavam , uz je ale pozde. A to mi jeste zadna nerekla "darling" to ja vul bych si jeste pridal.

Rano si jezdim vzdycky pro rohliky a noviny do takoveho maleho obchudku co ho ma pani Steiningrova. Uz je v letech ale porad pekna zenska a hlavne je schopna prodat vsechno.

Porad hledam tu pastiku ve staniolu, co stala za totace tri koruny dvacet. Ale neni to ono, proste to neni ono. Steiningrova jen svitori a uz me nacpala vsechny mozny pastiky. Mimo jine, takovou ve stangli, co na ni bylo napsany cesky "francouzska pastika" a ja ji vyhodil hned rano do kose. Za tejden se zase divam po pastikacha ,Steiningrova  ukazuje na tu potvoru.  Ja nechci francouzskou pastiku pani, povidam, ja chci nejakou ceskou. Jinou tam ale nemela. Steiningrova se za pultem zamyslela, mile se usmala, obesla pult a vzala me duverne kolem ramen. V obchudku nikdo nebyl ,ale ona mi spiklenecky septala do ucha.  WWW, to oni jen tak pisou, ze to je francouzska pastika, dyt ji delaji tady v Hroznetine,  takze je ceska !

No, nekoupil jsem si ja blbec dvacet deka ?! A kdyby me pane Jiri jeste rekla " darling" tak jsem pritahl domu pul stangle.

YGA 21.4.2009 14:16

Re: Tak tohle

No vidíš, WWW - a my všichni mysleli, že v té Austrálii je všecko na ruby, tudíž že i prodavačky jsou samý úsměv a miláček - a ona zatím, záludnice potměšilá, podstrčila Jiřímu týden starý chleba! Jojo, jak je Jiří tak dlouho z vlasti pryč, tak ztratil veškeré instinkty pro přežití.

Jakub S. 21.4.2009 15:30

Re: Tak tohle

Www, Jiří, chlapi - v tomhle jsme asi někteří všici stejní. Ale co by jeden, nebo aji dva či tři pro zářivý chrup mladší roby neudělal... a pak pozdě bacha honit!

Teda kdyby na mě z ničehonic paní v masně či v obchodě zavolala MILÁČKU - asi se zděsím a odletím na křídlech zděšení. Už bysem tam asi nepáchl.

zana 21.4.2009 19:01

Re: Tak tohle

WWW, že ty myslíš tu, jak okolo byla špeková šlupička? Tak tu jsme po dlouhým hledání objevili (mužskej po ní taky stůně), ale mně teda přišlo, že už to nějak není ona.

I když ... já už taky nejsem ta stejná, co před dvaceti lety, že....

WWW 21.4.2009 19:36

Re: Tak tohle

Ano, ale ochutnal jsem mnoho pastik se spekovou slupickou, zadna se nevyrovnala te chebske za 3.20kc.

Tu chut nezapomenu, to nema s vekem co delat.

Olčava 21.4.2009 20:13

Re: Tak tohle

Jo tak tuhle paštiku s tím špíčkem okolo miluju. Když jsem se přestěhovala do Kotěhůlek, tak si představte, že jí maj tady u nás v krámku. A já si tam téměř nic jinýho nekupuju.  Až mi to za ňákej čas bylo skoro trapný, a tak jsem se zeptala, jestli ji kupuje taky někdo jinej. A prej jo, chlapi. Tak jsem se trochu zarazila a povídám, jak tomu mám rozumět a pan prodavač pravil: "No že máte dobrej vkus";-D Cha chááá dobrej vkus, ale musím říct, že mám na ni děsnou chuť, budu muset doplnit zásoby, a že teda v tomhle nejsem žádnej troškař.

Vave 21.4.2009 22:04

Re: Tak tohle

Jako dítě jsem jsem tuhle paštiku měla moc ráda, ale ten špek jsem nepozřela. O mnoho později jsem prošla obdobím, že jsem naopak z paštiky snědla všechen špek a zbytek nechala v lednici rodině.;-)

A teď? Teď mám na tu paštiku děsnou chuť, už dlouho jsem ji neměla. A snědla bych ji spravedlivě, pěkně celou! :-)

xz 21.4.2009 12:11

ted z jineho soudku - prace pro roboty

V Kauflandu, kam chodim na vetsi nakupy, nestacim ani zaznamenat, kdo za pokladnou sedi a jak se tvari. Ty zeny tam pracuji  s takovou rychlosti, ze clovek ma co delat, aby smetl vsechno hbite do voziku a nenarusil provoz. Pri tom tempu kazdeho zakaznika pozdravi, pak podekuji, preji hezky den, vikend a v posledni dobe se musi zeptat, zda byl s nakupem spokojen. Kdybyste chteli odpovedet, tak  se nestacite ani nadejchnout a uz vam strka nerude  do voziku   dalsi zakaznik, kteremu se kupi zbozi na pasu.To je prace  pro robota a ne pro lidi.Za smenu obslouzi stovky zakazniku a furt musi jak automat omilat to same.

abyt 21.4.2009 14:15

Re: ted z jineho soudku - prace pro roboty

Je to příšerná práce. Taky to většinou dělají Ukrajinci nebo Slováci a ti se poznají od Čechů tím, že se občas i dokáží usmát.

Matylda 21.4.2009 19:43

Re: ted z jineho soudku - prace pro roboty

U nás v Kauflandu pracuje i muž, sice se neusmívá, ale má melír, obvykle červené tričko, spoustu šperků a takovou specifickou výslovnost:-)

Zdena b.p. 21.4.2009 11:21

Jiří,

Díky za sluníčkový zážitek, o který se dokážeš podělit.VV

abyt 21.4.2009 9:57

Milý Jiří,

ten tvůj článek na mě zafungoval stejně, jako ta prodavačka na tebe.:-)

YGA 21.4.2009 9:09

Milý Jiří

takové milé prodavačky by měli klonovat a exportovat do ostatní zemí :-). Na druhou stranu - mě se zdá, že opravdu nerudných prodavaček už dost ubylo, a i když jsem ještě nepotkala kasařku (tedy paní od kasy ;-)), rozsévající kolem drahoušky, tak většinou se setkávám aspoň s úsměvem. Jestli to nebude tím, že nechodím nakupovat do módních butiků 8-o (no, mám tu postavu, co je lepší přeskočit než obejít, takže v supermódních domech se nechytám ;-().

Takže přeji nám všem sluníčkový den a sluníčkové lidi.

zana 21.4.2009 12:52

Re: Milý Jiří

ono se to obecně fakt trochu zlepšilo (a do butiků nechodím);-D. Nicméně kousek exportu by se hodil k nám do sámošky pro Růženu. Růžena je poměrně mladá ženská, ani ošklivá by nebyla, ale při pohledu na lidi se jí dělá tak zle, že už to na tom xichtě je vidět;-P. Je obecně známá široko daleko a když je u všech kas fronta a u jedný ne, vím, že tam sedí...

YGA 21.4.2009 14:12

Re: Milý Jiří

Nojó, ale Růžena má na svůj gezicht omluvu, když má tu homofóbii ;-) - s tím se nedá nic dělat ;-D

Louk 21.4.2009 16:04

Re: Milý Jiří

No, já snad Růženě i rozumím ;-P;-D. Vono se to řekne, změnit zaměstnání, ale lidi jsou fšude a strážce majáku už nechtějí...(Ehm, ne že by byly u nás majáky, ale je to mé vysněné povolání a když onehdy ukazovali, jak propouštějí poslední zbylé zaměstnance kvůlivá elektrifikaci či co, bylo mi z toho smutno ;-))

zana 21.4.2009 19:04

Re: Milý Jiří

Já jsem vždycky říkala, že bych chtěla bejt venkovskej pošťák.  Chodila bych pěšky nějakou pěknou kopečkovatou krajinou, s velikánským psem po boku....

Matylda 21.4.2009 19:41

Re: Milý Jiří

Jó, pošťáci v takových krajích většinou jezdí na kole. Moje máti ještě onehdy pracovala na ředitelství pošt a takovým poštám s jednou pošťandou se říkalo jednokoňky:-)

zana 21.4.2009 20:09

Re: Milý Jiří

Jednokoňka je moc pěknej výraz!

Předobraz venkovskýho pošťáka mám z okolí Liberce, tam je lepší chodit pěšky :-)(dneska to teda vidím spíš na mopeda;-P)

dalmatin 21.4.2009 8:41

I mě to potěšilo

a culím se tady. Ještě bych chtěla s nějakým chlupáčem kráčet zpátky domů;-) Ale neva, jdu pracovat a usmívat se...V

Olčava 21.4.2009 8:38

Georgi

;-D tak tohle mě po ránu moc potěšilo. Zrovna se chystám do toho mého "kvelbu", jenže jaksi na druhou stranu pultu. Taky se snažím na lidi usmívat a být příjemná (i když někdy se nezadaří), ale drahoušky kolem sebe tedy nerozhazuji. No budu se muset nad sebou zamyslet ;-D

Zdena b.p. 21.4.2009 11:09

Re: Georgi

Olčavko bacha, v našich zeměpisných šířkách radši drahouše néé. Byl by to moc kách přechod z kyselých ksi/chtů a labilnější zákazník by to nemusel unést:-)VV

Louk 21.4.2009 16:09

Re: Georgi

Fakt bacha, Olčavo, při současných zdejších trendech rozhodíš pár miláčků a drahoušků a pošlou na tě Chocholouška ;-D. Smutný je, že některý jedince i úsměv a dobrá nálada dokážou pěkně popudit :-/.

Jenda 22.4.2009 0:21

Re: Georgi

Nebo to zaslechne zakonita manzelka dotycneho a nasledky si urcite dokazete predstavit.

Nebo zadna zakonita nebude a dotycny si to vezme osobne a uz se ho nezbavite ;-)

Alča 21.4.2009 7:49

Moc hezké a milé vyprávění

a potvrzuji, že když je škaredě, člověk má pokleslou náladu, tak ho každá taková maličkost potěší a povzbudí...R^

Matylda 21.4.2009 7:44

Jednu mladou otrávenou prodavačku

jsem natolik vytočila udivenou otázkou- Proč tu práci děláte, když vás to nebaví?- že mě pak zdravila i na ulici.

Příjemná prodavačka vždycky potěší a v drahém obchodě většinou udiví. Nejradši mám ty vychrtlé v oděvech, co mi říkají, že na mne teda oblečení nemají. ;-)

Díky, Georgi, krásné povídání:-)

Pastelka 21.4.2009 8:44

Re: Jednu mladou otrávenou prodavačku

Vychrtlým prodavačkám beru vítr z plachet dotazem: "Máte zde i něco na slony?" Hloupá reakce pobaví mne, je-li na druhé straně dostatek smyslu pro humor,  pobavíme se obě. A existují i spřízněné duše, které těší oblékat  podle jejich vlastních slov  "skutečné"  ženy. V mém případě je to tedy kompliment jako hrom...

Jakub S. 21.4.2009 15:34

Re: Jednu mladou otrávenou prodavačku

Na Hany se řikalo: Musim cétit něco pod rukama, nee? Kostro  nechco!

Bubu 21.4.2009 15:49

Re: Jednu mladou otrávenou prodavačku

Pokud se já ptám, jestli mají něco na slony, je to ještě dobré. Tuhle jsem chtěla koupit košili pro Mého nejdražšího. A jak už je Můj nejdražší ten z té pohádky o Dlouhém, Širokém a Bystrozrakém a hnedle 3v1, tak potřebuje košili velikosti 46. A ještě si ji nechávám rozbalit a přeměřuji několik základních parametrů (šířka pod průramky, hloubka průramků, celková déka). Jednou jsem takhle chtěla nějakou šmrncovní košili ve velikosti 46 a taková vyzuna vychrtlá, co končila někde u mých ramen, zadek, jak když havran srazí paty, prostě 40 kilo i se železnou postelí, po mě uprskla "pani, oblečení na hrochy nevedeme". Měla jsem sto chutí se jí poptat, jestli si dává pozor na mezery mezi šprušlema u laviček, aby nepropadla skrz, čúza hubená.