Tak nám to opět vypuklo. Žlutá, kam se podíváš! Ano, kvete řepka olejka. Ta řepka, která se pěstovala v našich krajích odjakživa, protože význam oleje z ní získaný, není z hlediska výživy zanedbatelný. Jenomže se nám to nějak zvrtlo. Dnes jsou řepkou oseté lány, ve stále socialistických rozměrech „od nevidím do nevidím“ po celé naší krásné zemičce. Což o to – na první pohled je to impozantní podívaná, ale když si vzpomenu, co za touhle fotogenickou krásou stojí v pozadí...

Osobně se domnívám, že je to mámení peněz, protože řepka se v posledních letech pěstuje hlavně pro technické účely. Podle jakési záhadné legislativy se musí přimíchávat do nafty. A jak jsem na stará kolena pochopila, dnešní společnost páchá všechny věci hlavně pod heslem mamonu a chamtivosti. Nevím, nerozumím tomu. Jen doufám, že se najdou odvážní a hlavně rozumní lidé a tohle žluté bláznění ve velkém zarazí. Vždyť na nádherné, žírné půdě, kde se pěstovaly rostliny na jídlo, se dnes roztahuje řepka.

V zajetí řepky se ocitají vesnice, silnice přetínají žlutou záplavu, železnice jsou po obou stranách obklopené žlutým mámením. Co na to alergici, to se bojím domyslet.

A tak jsem vzala foťák a fotila jsem na sever od Brna při jedné ze svých povinných cest.

Foto: autorka. Na fotografie se můžete podívat i přímo zde na Rajčeti.