Dnes to budou spíše drobnosti, možná se něco hodí i do „krabiček“.

Jelikož mám poslední dobou stále nějak napilno, vzpomněla jsem si na jednu velmi rychlou polévku a pak na „vaření předem“.

Polévka je opět vyzkoušená na lodi, takže mi můžete věřit, že opět patří do kategorie ruk, i když už možná ne cuk. Protože je v ní zelí, a to chce pár minut navíc. Ale jinak je opravdu jednoduchá a velice dobrá.

Potřebujete syrové bílé zelí a bramboru, na dochucení mletou papriku, mletý kmín, bobkový list a sůl, trochu tuku. Kdo se jo neobejde, může si nachystat slaninu. Opět je dobré všechno si připravit předem, protože pak se musí míchat, než nastane volno před dovařením.

Základní suroviny na zelnou polévku

Tak jedem.

Na tenké nudličky si nakrájíme zelí – kolik chcete. Mně na lodi zbyla hlávka zhruba na píď v průměru, byla z ní poslední polévka pro čtyři. A hned jsem si nakrájela zbylé brambory – počítejte pro každého jednu nebo podle toho, jak chcete, aby se strávníci najedli, prostě jestli je polévka jen první chod anebo musí pořádně zasytit (anebo podle lodních zásob).

V hrnci si nechám rozpustit trochu dobrého tuku (mám v oblibě ghí neboli přepuštěné máslo, v tomto ročním období a v našich končinách přijde vhod sádlo) (nedoporučuji margarín) (jo a v tomto stadiu je dobré přidat do hrnce nakrájenou slaninu, pokud ji tam chcete) a vrhnu na něj nanudličkované zelí. A ihned míchám, míchám, směs se dusí a přichytává dna, pořád míchám, po pár minutkách přiliju trošinku vody, která se skoro hned vypaří, nepřestávám michat, zelí pěkně slehává a najednou je ho v hrnci třetina.

V tuto chvíli přidám brambory nakrájné na drobnější plátkokostičky, opět promíchnu, přihodím mletý kmín a znovu zamíchám, a nakonec přihodím mletou papriku (tak lžíci, nebo kolik chcete) a tady míchám hodně velkým fofrem, aby se nepřipálila a nezhořkla. Sotva je paprikou oblemtané tak zhruba všechno v hrnci, zaliju hmotu vodou, množství podle toho, kolik polévky chcete – zelenina musí aspoň trochu plavat. Teď přidám bobkový list.

Zelná polévka se už vaří

Přivedu k varu a v tu chvíli ochutnám zelí, jestli je mi už po chuti, tedy chrumkavé či vláčné – záleží na vás, jinak ještě povařím tak 10 - 20 minut. Teprve na konec varu přidám sůl (jinak se zelí nedovaří). Žádné zahušťování, brambory se postarají.

A je to. Díky dobrým surovinám polévka parádně voní a je opět vý-bor-ná. Doporučuji.

Kromě rychlých polévek se mi doma hodí jisté vychytávky s předpřípravou brambor a rýže. Brambor vezmu tolik, kolik budu odhadem v týdnu potřebovat (jsme malá domácnost). Uvařím je v páře (to je vám ohromný rozdíl v chuti!) a ve slupce (klidně v papiňáku, pár minutek), nechám je vychladnout a dám do ledničky. Vytahuji a loupu dle potřeby, upravuji dle momentální chuti.

A rýže. Zase zhruba odhadnu, kolik jí budu v týdnu potřebovat. Tato verze vaření se hodí pro ty, kdo jsou zvyklí dávat vody akorát, aby se rýže nasákla. Kdo má rýžovar, má výhodu. Finta je jednoduchá. Do hrnce k rýži už zalité vodou přihoďte trochu mletého pepře, sůl (ani nemusíte míchat) a nahoru posaďte prdelkou dolů co nejčervenější rajče (kterému jste předem vydloubli šušeň, jinak ho nechte v celku). A dejte normálně vařit. Když je rýže hotová, všechno v hrnci pěkně promíchejte, a je to vy-ni-ka-jí-cí. Nechám v lednici a podle potřeby odebírám.

A co na tu rýži a brambory? Třeba čočkovou „polevu“.

Ta může (ale nemusí) trvat trochu déle, osobně ji dělám v papiňáku. Ale jde v jakémkoli hrnci a i kratší dobu, akorát pak bude asi dobré mít po ruce tyčový mixér. Do hrnce nasypu halabala nakrájenou cibuli, plechovku rajčat, malou plechovku rajského protlaku, nakrájenou červenou čerstvou papriku (v tomto ročním období volitelné), mletý kmín, mletou papriku, propláchnutou červenou čočku – třeba celý půlkilový sáček, lžíci až dvě cukru, milovníci ostřejšího i špetku až lžičku chilli, a trošku soli.

Zaliju vodou (objemově tak trojnásobek čočky) a nechám vařit. Poměrně dlouho, protože chci, aby se vše rozvařilo na kaši – takže v papiňáku klidně 15 minut (a ještě nechat dojít, než ventil povolí), a v obyčejném hrnci to bude tak 40 minut – ale kratším varem taky nic nezkazíte, červená čočka se v běžném hrnci rozvaří do deseti minut. Akorát na konec já nebudu potřebovat tyčák, kdežto po kratším vaření to mixnout chce. A úplně nakonec do toho můžete přidat nadrobno nakrájený řapíkatý celer – množství dle chuti, dávám nejméně dva klacky. Bude pěkně křupat. Lenoši jako já ho klidně vrazí do hrnce na začátku a bez křupání se obejdou. Můžete posýpnout trochou kukuřice a petrželky, pokud máte po ruce.

Výsledek lze opět uložit do lednice a odebírat. Je to chutná a sytá omáčka k rýži i k bramborům, a samozřejmě i jen tak.

Takže tolik mé rychlo-vaření, soudím, že některé vychytávky nejsou marné. Máte taky nějaké?