Milka! Iděm variť Granatýr! Príď zo Šarkou!

Uvařené brambory

Jak moc dobře si pamatuju hlas paní Elen, když mi bylo o 45 let míň. My k ní chodívaly s mamkou na výborná, jednoduchá jídla a ona s dětmi zase k nám. A tak u nás zdomácněla řada maďarských, slovenských jídel a ona zas odkoukávala ta naše. Když teď jezdím denně za mamkou, protože se jí v 86 letech ozvalo „reuma“ a nezvedne ruce, snažím se jí, krom masírování a nahřívání, uvařit podle její chuti. A tentokrát měla chuť na Grenadýr.

Cibule

Grenadieren marsch (granátnický pochod) je starý vojenský recept z období snad napoleonských válek. Jde vlastně o levné jídlo z ingrediencí, kterých bylo tehdy v armádě dostatek (no, jak v kterém ročním období), tedy brambor, těstovin, cibule a slaniny.

Jeho vylepšení se připisuje maďarským husarům, kteří sloužili za Rakouska-Uherska v armádě. Ti zasypávali všechny svoje pokrmy paprikou pro chuť a vůni. A také – pálivá paprika desinfikovala…

Maďarská paprika

No, já bych to nijak nepitvala. Protože představa, že by vojenská polní kuchyně oplývala sušenými těstovinami a ještě k tomu za Napoleona, to je mi poněkud – no nejde si to dost dobře představit.

Spíše bych to viděla tak, že jednou narazili husaři na polní kuchyni jiného pluku, kde kuchaři v kotli vařili brambory, a dojela i jejich polní kuchyně, kde zas měli cibuli a těstoviny, a protože všeho bylo málo a dohromady akorát, rozhodli se to kuchaři smíchat…

Sádlo

... a vytvořili jedlý pokrm, který se dal jíst i za pochodu a při přesunech, byl dobrý i studený a hlavně se s ním nikdo nepobryndal a zůstala všem čistá uniforma, nehledě na to, že ešus nebo misku stačilo vytřít a byla připravena opět k použití…

A protože vojsko nereptalo na poživatelnost, zařadilo ten miš-maš do jídelníčku, a aby tomu ujednotili název, pojmenovali to podle granátníků, kterým to jídlo dali jako prvním!

Potřebujeme na 6-8 porcí:

Uvaříme fleky

• 1 kg brambor – já je vařím ve slupce, někdo oloupané a na drobno pokrájené
• 500 g fleků – středních, osvědčily se nejlépe…
• 6 ks nakrájené cibule 
• 2 polévkové lžíce vepřového sádla
• Kmín mletý, sůl, pepř
• červená sladká a pálivá maďarská paprika

Postup:

K osmahnuté cibuli přidáme koření.

1. Brambory uvaříme ve slupce do měkka, fleky rovněž uvaříme v hodně osolené vodě
2. Brambory oloupeme, fleky slijeme, neproplachujeme
3. Na sádle osmahneme nakrájenou cibuli těsně do fáze, než začne zlátnout, zaprášíme červenou paprikou, kmínem, pepřem
4. Počkáme, až se koření rozvoní a jemně zpění a vlijeme cca půl deci až deci vody z těstovin – horké a slané, provaříme, aby se udělala hustá jakoby „omáčka“
5. Brambory na hrubo namačkáme šťouchadlem a přidáme do cibule s paprikou, vsypeme uvařené fleky a zas promícháme…

Přidáme brambory

No a je to hotovo, můžete dát hrnec na stůl, ať si každej naloží na talíř podle svého, nebo rozdat lžíce, ať si každej nabírá… Jako příloha jsou hodně dobré okurky od Maričky (recept najdete zde) nebo rajčatovej, okurkovej salát.

Někdo přidává do Grenadýru slaninu, někdo česnek, někdo strouhaný sýr, už jsme to jedla i bez těstovin, kde ty byly nahrazeny cuketou… někdo ho zapéká…

Ale to už nemá s Granadýrem, grenadýrem, granatýrem… z polní vojenské kuchyně nic společného. V jednotě je síla, chuť i kouzlo.

A nakonec i fleky. Hotovo.

Tak dobrou chuť! Co na tom, že jsme ho s mamkou jedly o prvním Adventu, přišel k chuti a potěšil.

Snad vás k jeho uvaření zlákám také, vždyť to celé trvá jen 30 minut….

Foto: autorka. Klikněte do kteréhokoli obrázku v textu a podívejte se do fotogalerie!