Znáte je všichni, kolik slzí a zapíchnutých párátek v dásních už přinesly. Kolik kilometrů nití se na ně spotřebovalo, kolik hospodyněk si probodlo jehlou na ně dlaň, a tak si je zjednodušilo a dělá je „rozstřelené“. Ano, španělské ptáčky mám na mysli a jejich skvělou chuť na patře a polykám sliny, jako nejlepší Pavlovův pes. A naučím Vás je zavinovat/motat jen tak, bez všech těch pomůcek.

„Nemohla bys udělat ptáčky?“ překvapil mne svým přáním Carlos, když jsem byla naposledy na Beaveru.

„Mohla, už dlouho nebyly.“ Potěšil mne zájem a hlavně jsem měla radost, že si o ně řekl zrovna on. A bylo vyřešeno. Zvolili jsme termín a začali se opatrně těšit. Já na vaření, on i Alenka na konzumaci.

Plátky zadního hovězího jsem pořešila v Globusu, uzený bok a špek v Bylanech. Ostatní suroviny byly na Beaveru. Místní komtesy (slepice) nám snesly vejce a pak už to šlo prakticky samo. Proces krájení okurek, špeku, boku, vajec, cibulí a česneku vynechám… Kořením mletým pepřem, vavřínem a novým kořením, troškou tymiánu.

Maso naklepeme – jemně, někdo ho i na okrajích nařezává, ale je to na každém z vás, někdy to potřeba je, někdy ne… tyhle plátky to nepotřebovaly. Osolíme, opepříme a to z obou stran. Po jedné straně potřeme dijonskou nebo plnotučnou hořčicí (můžete si ji i namíchat ze sušené – v ruské prodejně koupené… to jsou pak grády, že dijonskou nepotřebujete).

Následně urovnáme náplň (špek-bok, kyselá okurka, natvrdlé vejce – nebo jejich pokrájené části) a začneme okolo náplně skládat boky plátku jako obálku, nebo přehneme jen kraje, když nemáme plátky dostatečně velké a volné. A potom začneme utahovat-motat do válečku. Po zhotovení válečku-ptáčku, ze kterého nic neleze a netrčí, položíme tento tak, aby se nerozbalil, a postupujeme stejně i u těch dalších, až nám plátky dojdou. Tohle byla rychlovka, měla jsem jich jen 10.

Po zarestování ze všech stran jsem přidala osmaženou cibulku s česnekem, kořením a špekem a trochu horkého vývaru a vložila do trouby na 160 °C, cca na hodinku, stačilo to bohatě, následně jsem si zapražila mouku, a když jsme vyjmula motané z kastrolu, vsypala jsme ji do výpeku a míchala… Nebojte, žádné kucle nevznikly, jen jsem po zhoustnutí opět podlila vývarem a přišel ke slovu tyčový mixér, protože jsem chtěla mít omáčku hladkou.

Osmahnutí

Po poctivém provaření jsem přidala ještě plnotučnou hořčici a část láku z okurek, to je moje „tajná“ ingredience, omáčka má jemně navinulou chuť a lák s hořčicí se dobře doplňují. Úplně nejlepší je, když se nechá omáčka přes noc odležet a motané také.

Hotovo

Rýži peču v troubě, jsem tak zvyklá a nikdy se mi nepřipálí a nerozvaří. Jen tu vodu přisolím a přidám tymián.

Ještě omáčka

Škoda, že ty fotky nevoní, ale věřím, že jednou to přijde a bude to podobné jako v těch nabídkových katalozích na kosmetiku: přetřete roh obrázku-fotky a přivoňte… Začínám fantazírovat nad možností olíznout fotku a vychutnat si tu skvělou chuť motaného s omáčkou a rýží.

Přeji všem, krásný den.

Dobrou chuť!

Foto: Sharka.68. Podívejte se do chutné fotogalerie!