Já vím, já vím, už jsem tu zase se sušenkami z vloček. Jenže téměř každé jídlo, každý moučník, každá sušenka mohou mít řadu rozdílných drobností v receptu, i když základ je si podobný, nebo stejný. Někdy pak i malá změna v „tradičním receptu“ ovlivní chuť konečného výrobku. A kuchařka i strávník mohou sami rozhodnout, která varianta je lepší či horší.

Tenhle recept mě zaujal právě proto, že to byla zase trochu jiná verze v Americe populárních sušenek z vloček. Dost se podobná těm, o kterých jsem psala v lednu, ale není v nich vajíčko a místo mandlí ořechy.

Recept jsem zahlédla v jednom z reklamních časopisů, které často najedeme ve schránce. Kromě reklam je v nich vždy jako lákadlo i několik receptů či zdravotních rad. Tentokrát mě zaujal jak název receptu, tak obrázek a rozhodla jsem se sušenky vyzkoušet. Manžel všechny druhy sušenek z vloček miluje, přísady jsem měla doma, tak proč je neupéci.

Obrázek u receptu.

Na obrázku u receptu mají sušenky velikost pomalu bramboráku, ve skutečnosti jsou mnohem menší. Moje kuličky z těsta o průměru tak 3-4 cm se v troubě roztekly na placičky 6-8 cm široké. Recept uváděl kuličky o průměru jednoho palce (2,5 cm), ale tak maličké mi přišla zbytečná patlačka. Na druhé straně dělat větší nedoporučuji. Hotové sušenky jsou tenké a dirkované („krajkové“), jak se tuk a cukr roztečou, ale vločky zůstanou v celku. Při jídle se mohou drobit a doporučuji u pusy držet druhou ruku.

Jinak je to zase velmi snadný recept. Bez vajec jen s trochou mouky, mléka a vystačíte si s jednou menší miskou. Uvedený recept doporučuje světlý plech, na tmavém se prý sušenky snadno připálí. Nevím proč, když se plech ještě vyloží papírem. Možná to platí jen pro běžné am. trouby, které pečou pouze odspodu a placičky jsou opravdu tenké. Jelikož mám tmavé i světlé plechy, použila jsem doporučený světlý.

Jako první si plech vyložte pečícím papírem a předehřejte si troubu na 180 °C.

Suroviny

Dále budete potřebovat:

• Odměrku o obsahu 200 ml. Nejlepší čirou skleničku, abyste viděli dovnitř.
• 1/2 odměrky změklého másla (110 gr)
• 3/4 odměrky hnědého cukru
• 2 polévkové lžice mouky
• 2 polévkové lžice mléka
• 1/2 lžičky vanilkové esence
• 1/2 lžičky jemně strouhané pomerančové kůry
• 1 1/4 odměrky ovesných vloček (ne instantních)
• 1/4 odměrky drobně sekaných ořechů

Postup práce:

1) V misce (raději trochu vyšši), eletrickým šlehačem na vysokou rychlost, 2 minuty šlehejte změklé máslo a hnědý cukr do hladkého načechraného krému.

2) Přidejte mléko, mouku, vanilku a pomerančovou kůru. Na nižší rychlosti dobře prošlehejte.

3) Nakonec vařečkou vmíchejte vločky a ořechy.

4) Vedle plechu si položte těsto a talířek s pár lžícemi mouky. Lžičkou vykrojte těsto, vyklopte do dlaní otisknutých v mouce a zlehka (netlačit) vytvarujte do kuličky.

4) Kuličky dávejte na plech tak 8 - 10 cm od sebe, dost se rozjedou. Jak vidíte na fotce, u prvního plechu se mi slepily. U druhého jsem je dala víc od sebe.

Sušenky před pečením.

Pečte tak 10 minut, nebo až okraje sušenek začnou chytat zlatavou barvu, ale těsto je stále měkké na dotek. Vytáhněte plech, nechte moment zchladit a pak opatrně stáhněte papír se sušenkami z plechu. Po dalších minutě či dvou plochým nožem či špachtličkou sušenky podeberte a přendejte na mřížku nebo rovnou podložku. Nechte zcela vychladnout (chladnutím se zpevní). Z těsta jsem měla přesně 30 sušenek, dva plechy po 15.

Sušenky upečené.

Poznatek k receptu:

Sušenky jsou moc dobré a příprava ještě snažší než u sušenek z ledna. Určitě je udělám znovu, jen se dvěma změnami. Už jsem dříve psala, že u všech am. sladkých (přeslazených) receptů dělím cukr na polovinu. Tady jsem výjimečně použila celé uvedené množství.

Sušenky jsou bez vajec, jen s trochou mouky a nevěděla jsem, co tedy vločky drží pohromadě – že je tedy právě cukr nějak slepí. Jenže čerstvě vychladlé mi přišly přeslazené. Choti, který mi z mřížky sebral dvě ještě teplé, to nevadilo, sladké má rád a je víc zvyklý. Sušenky mi také chutnaly, ale byla jsem rozhodnutá, příště zase polovinu cukru ubrat. Jenže, když jsme si druhý den vzala další sušenku (odležením zvláční), nebyla už zdaleka tak sladká jako čerstvá. Že by se teplý cukr zdál sytější (asi nesmysl, ale co myslíte)? Přesto příště množství cukru snížím.

Sušenky chladnou na mřížce.

A druhá změna? Už se nebudu patlat s koulením kuliček, udělám typické “drop cookies“ (jako v minulém receptu). Jak vidíte na fotkách, kuličky se rozhodně neroztekly do úhledných koleček jako na původním obrázku. Na chuti jim to ale neubralo, tak si příště přípravu ještě víc ulehčím a těsto budu na plech sesouvat rovnou z lžičky.

Dobrou chuť!

Foto: Marička Crossette