ale "dorty" - tedy těsto do dortové formy a různě prokládané, nepeču často. Ovšem ten první recept vypadá velice jedle, zkusím. Těsta, do kterých se přidává sníh mám ráda, protože jsou nadýchanější a lehčí. Zajímavý je i ten druhý recept, ale musela bych ho také promazat něčím nemáslovým. To proto, že peču především to, co nemusí být nutně v lednici. Když je v ní místo tak tam dort dám, ale to místo bývá málokdy :) No a tady se i v zimě jakýkoliv máslový krém mimo lednici rychle rozteče, nebo nevábně změkne. Takže nejvíce spojuji pudinkem, případně ho "načechrám" šlehačkou. Korpus pak prokrojím i 2x, aby pudinku bylo víc. Vlastně nevím, jestli se ty moje výtvory dají nazvat dorty. Ano, prokrajuji a potírám korpusy, ale tím to končí. Žádné parádění vršku ani stran se nekoná, jsou to hlavně sladkosti jen pro nás dva a skoro vždycky přijde na vrch porce na talířku ještě vlnka šlehačky, takže parádění není třeba. Když peču dort pro návštěvu tak vršek někdy pudinkem také potřu, nebo rozetřu rozehřátou čokoládu. A vrchol mé tvořivosti jsou různě prokládané vlnky a čárky vidličkou.

ale jednou za čase se "urvu ze řetězu" a při nějaké rodinné příležitosti dort upeču. Tak, jak dole píše YGA, rádoby marcipánové potahy nepreferuji a zdobím je tak, jak to dělávala moje babička, která pekla chuťově vynikající dorty (až na ty přemáslené a přecukrované krémy. Kdepak vylehčit! to ona jako hospodyně, která musela projít potravinovou nouzí druhé světové, nestrpěla). Dortové korpusy také dělám různé dva a potom je to vysoké, ale moc dobré a hezké na pohled.

a nevyvane z toho za ty tři dny ten rum????

protože Kuba vyžaduje dortu pouze tvarohovou nepečenou a Kačka žádala dort jen párkrát. Peču je totiž nerada, nebaví mě to a zdobení je taky dost vopruz. Pečení těchto záležitostí miluje tchýně. A až pochopí, že do toho má dávat o půl kila cukru míň, tak to možná bude někdo i jíst.

Jo, babička pekla dorty, rolády, vše plněné krémem, jak šly roky, tak lehčími variantami krémů. Kde by byla neděle bez trochu krému!

Mamina pekla radši koláče a bábovky a spol, navíc usoudila, že všichni bez krémů snadno přežijeme, v čemž měla pravdu:)) Když nastal velmi sváteční čas, byl dort koupen.

Já dorty kdysi dělala dětem, ale jak šel čas, tlak na zdravou výživu a netloustnutí (a kluci odešli z domu), tak nepeču skoro vůbec - jen když přijedou nájezdníci:)) Když je extra chuť, tak prostě něco málo koupím:))

A víš, co je nejhorší? někdy na to mám hroznou chuť! Ale ne na ty kupované, na ty babiččiny...

Přesně takhle se u nás peklo, když jsem byla holka. Ten druhý dort poznávám. Po svatbě už jsem dorty jen kupovala a považuji to za velký krok vpřed;-)

Ale zavzpomínala jsem si, díky.

u nás se to nějak nedrželo. Maminka kvůli tlusté dcerce mnoho nepekla, to až když přišli synovci. Jinak velmi dobře peče Bimbova maminka, takže to tak nějak stačí

Bývaly doby, kdy se žádná rodinná slavnost obešla bez mého dortu. Tenkrát se ještě neblblo s marcipánem, takže to byla těžká klasika (někdy opravdu těžká) - jeden korpus kakaový, jeden světlý, každý jednou prořezat a pak skládat tmavý-světlý-tmavý-světlý. Promaz se střídal marmeláda + máslový jíškový krém, navrch vrstva čokolády a "dozdobit" krémovými krucánky (to dozdobování mi moc nešlo, takže jsem se spokojila jenom obrubou kolem dortu). Výšku to mělo dvacet centimetrů a když jsem ho vezla na taťkovu oslavu, slavnostně už položený na dortovém tácu, tak se v první zatáčce sesul na Jeníka (:o)). No a tak jsem vytvořila svůj první extravagantní dort ve tvaru šikmé věže v Pizze (:o)).

Ale teď už nepeču, protože to nikdo nežere - všecí drží dietu a já bych taky měla, ale pak je mi toho napečeného líto, tak to sním, a pak je mi líto sebe ... tak jsem s pečením sekla. Ale bývaly to hezké večery a uhoněná rána (kdy jsem ho před odjezdem na slavnost dodělávala).

Můj častý a nejoblíbenější je dort ořechový, bez mouky: 10 vajec, 15 dkg až 20 dkg cukru, jak kdo rád sladké, 25 dkg ořechů, trochu prášku do pečiva, rum i možno trochu kakaa

utřít do pěny žloutky s cukrem a střídavě přidávat ušlehaný sníh, ořechy smíchané s práškem a podle chuti rum, kakao,

péci pomalu, hotový vychladlý rozkrojit 2x, jednu část pomazat nejlépe rybízovou zavařeninou, druhou pak krémem. Jakýmkoliv co kdo má ve zvyku, ovšem nejlepší je pařížská šlehačka.

Pomažu po stranách a nahoře, na zdobení nejsem.