Aby nebylo mejlky: myslím tím ječné kroupy. Vždycky jsem je měla moc ráda a ze zabijaček úplně nejradši. Vzpomínám na hrnec plný vařených krup a co se nevešlo do jelit, odebíralo se po lžících do polévky. Chtěla jsem hodně krup.

Sama si je občas uvařím jako přílohu nebo samostatné jídlo, třeba krupoto. A s chladnějším počasím se k nim zase vracím – nejlépe v polévce.

Suroviny

Dnes to bude jednoduché. První polévka je s trhanými krupkami (nebo lámankou), houbami a zeleninou. Sušené houby se předem namočí na pár hodin, nebo se zaběhne do lesa pro čerstvé. Pak vezmeme krupky, několikrát je propláchneme studenou vodou (jinak bude polévka hustší, což ale vůbec není na škodu) a dáme vařit ve studené vodě. Přidáme namočené houby i s jejich vodou a přihodíme nakrájený „trojboj“ kořenové zeleniny – mrkev, petržel, celer, a může být i kousek pórku. Kdo má chuť, může kostičky zeleniny předem osmahnout na trošce oblíbeného tuku.

No, a to je v podstatě všechno. Vaříme do změknutí. Až nakonec dochutíme – solí, pepřem a hlavně, hlavně nadrceným česnekem! A kdo má, přidá špetku libečku neboli vopichu. A můžeme omastit.

Kdo radši s masem, pro toho by se hodila kuřecí kroupovka. Tady je finta pouze v tom, že už máme předem uvařené kroupy (normální „dospělé“ a uvařte jich víc, vydrží vám v lednici klidně i týden. Víte, jak se vaří kroupy? Velké se vaří i hodinu a spolykají spoustu vody, řekla bych, že jako rýže). Tímto máme kroupy vyřízené.

Pak je zapotřebí dát namočit houby – zase aspoň na dvě hodinky.

Potom už to jde docela rychle. Vezmeme kuřecí maso, nakrájíme na kousky, zalijeme studenou vodou (studenou proto, aby byl chutnější vývar) a samostatně uvaříme. Maličko bych ho přisolila. A vaříme do poloměkka, což může trvat tak čtvrt hodiny. Potom přidáme opět nakrájenou kořenovou zeleninu (viz výše), namočené houby i s vodou a dovaříme všechno doměkka.

Nakonec opět dosolit, opepřit, opět přidat utřený česnek (nešetřit!) a na úplně koncovatý konec dosadit uvařené kroupy. Pěkně se v horké polévce prohřejí, i když jste je vytáhli z lednice.

Krupková polévka s houbami a libečkem

Inspiraci jsem čerpala z Tajemství židovské kuchyně pánů Františka Janalíka a Jiřího Marholda, takže kdo má doma husí sádlo, určitě je v těchto polévkách využije.

A mimochodem, kroupy jsou velmi prospěšné zdraví, zejména játrům. Takže třeba to sádlo trochu vyrovnají :-) Tomu se totiž říká vyvážená strava!

Děláte doma kroupy? A jak?

Přeji dobrou chuť, ať už budete vařit cokoliv. Dělala jsem si tu první polévku a byla ohromně, překvapivě chutná. A hutná. Snědla jsem to množství, co vidíte na talíři (nejvýš tři deci) a vydržela jsem sytá půl dne. Což je u mě co říct. Jen s libečkem opatrně. Otrhala jsem do talíře jednu z těch snítek a bylo to zbytečně moc. Kroupám zdar! 

Foto: autorka