11.12.2019 | Svátek má Dana


PSI: Stručný návod k použití štěněte na první společné dny

25.11.2019

Tento „návod“ jsem napsala velmi rychle skoro před dvěma roky – na objednávku mé kolegyně, jejíž dcera si jela pro své první štěně. Měla jsem jen info, že psík bude středně velký, hladkosrstý, snad s papíry a někde od hranic se Slovenskem (je z něj krásně narostlý ohař s PP). Nedávno jsme text našla – a možná, že se někomu ještě může hodit...

Malý Xerxes

Malý Xerxes

Věk: štěně musí být v době odběru minimálně 50 dní (7 týdnů) staré. Brát si mladší štěně je nefér – prťavec potřebuje pro správný raný vývoj společnost sourozenců i maminky. Je jedno, že už fena nekojí... snaha chovatele prodat mladičká štěňata je důvod štěně si tam nekoupit!

Veterina: štěně by mělo být očkované (a mít v očkovacím průkazu vyplněný další termín přeočkování), mělo by být několikrát odčervené (a zase by měl chovatel napsat, kdy a jakou látkou byl naposledy štěník odčerven). Je dobře si dopředu zjistit, kde je v místě bydliště veterinář, jak slouží o víkendu, kde je případně pohotovost, jakou má veterinář pověst... A je dobře se tam jít brzy se štěnětem „představit“ – domluvit si termíny odčervení (štěňata se odčervují často) a přeočkování. A zvážit štěníka.

Formality: Kupní smlouva se doporučuje, ale nutná není. Pes by měl mít buď očkovací průkaz nebo pas (ze zahraničí vždy pas a být očipovaný! Jinak nesmí přejet hranice). Číslo čipu by se mělo brzy zadat do databáze (buď národní nebo Backhome) – jinak v případě zaběhnutí psa není jak ho „vrátit domů“. Pokud je štěně s průkazem původu, tak v době odběru ho chovatel často ještě z plemenné knihy nemá vystaven a pošle ho až dodatečně. Pokud je štěník zahraniční – musí mít speciální Exportní průkaz původu.

Vybavení: misky, pelíšek, kartáč, hračky... ale hlavně obojek (nebo kšíry) a vodítko přiměřené věku.

Strava: Jsou různé trendy. Pouze granule. Pouze syrové kosti a maso a trocha ovoce či zeleniny (BARF). Vařená klasika (maso a kolínka)... Podle mě je to věcí každého majitele a psa – co mu vyhovuje. Všichni naši psi uměli od malinkata jíst granule, vařené maso, syrové maso, jogurty, ovoce, zeleninu... a co se v mládí naučí jejich zažívání trávit, tím méně problémů je v budoucnosti.

Malý Xerxes

Malý Xerxes

Na počátku by se mělo štěně stravovat stejně jako u chovatele. A v případě změny značky či typu krmiva postupně přecházet na to, čím bude nově krmené. Malé štěně žere 4x za den. Každé zažívání je jiné – co jednomu štěněti vyhovuje, druhému sedět nemusí. Veselé, aktivní, s lesklým kožíškem, malými pevnými bobky a neprdící... to je správně živené štěně.

Jedovatá je pro psy čokoláda (tedy kakao), avokádo, cibule, ale taky řada pokojových kytek... Vařené a pečené kosti jsou nebezpečné, syrové pes stráví mnohem lépe.

Je lépe mít štěníka štíhlého, než tlustého. Nejrizikovější období výživy je čas výměny zubů (zhruba od 4. měsíce) – kdy štěník potřebuje hodně živin na rychlý růst těla i zubů.

Voda: pokud pes žere granule, vypije více vody než pes živený masem. Vodu musí mít trvale k dispozici (i když se v ní bude občas koupat...).

Malá Arona

Malá Arona

Péče běžná u hladkosrstého štěníka: Koupání v šampónu není nutné, pokud se nevyválel v chcíplé uležené rybě či hovnu (nejoblíbenější jsou lidská...). Štěně od bahna se může osprchovat vlažnou vodou či otřít mokrým ručníkem. A nechat v teple uschnout. Je třeba psa naučit nechat si zkontrolovat zuby. Drápky si někteří psi ochodí (hlavně na tvrdém povrchu), jiným se musí drápky stříhat (jen špičky, jinak to umí dost krvácet...). Do uší je dobře nezasahovat žádnými čistícími roztoky, žádnými „šťourátky“. Pouze se otírá „špína“ na rubu boltce – prostě se čistí to, co je vidět. Krátká srst je kartáčuje – v době línání je chlupů víc, jindy míň. Ale padají stále... Po jídle je fajn otřít mu tlamu – vlhké nečistoty můžou způsobit kožní potíže.

Oblečky: u zdravého mladého psa v pohybu není oblečení nutné. Pokud chcete pro jistotu obleček – pak bez kapuce (zbytečnost vadící psovi), nebránící pohybu a snadno udržovatelný.

Malá Beta

Malá Beta

Čistotnost: štěně si nečůrá do pelíšku. Slabý spánek majitele je výhodou – jakmile se štěník začne hrabat v noci z pelechu (jedno jestli košík, otevřená přepravka či postel), je třeba ho „odlovit“ a vyrazit ven na trávník. V náručí pes nečůrá... Doporučuju spát v oblečení umožňujícím rychlý start :o) Štěník čůrá, když se vzbudí, po jídle, po hře... prostě často. Čím častěji se povede čůrat a bobkovat s pochvalou venku – tím dřív se naučí, že se to doma nedělá. Venku chválit, doma mlčky přecházet a uklízet bez emocí... Netrestat!! Čím mladší štěně, tím častěji čůrá a bobkuje...

Socializace na prostředí: Je třeba naučit psíka poznat svět. Čím víc prostředí se naučí ve věku štěněcím zvládat – tím líp. Pračka, vysavač, doprava, hluk ulice, hladké podlahy, schody (i průzorové)... nic z toho malé pejsky nežere. A to mu musí citlivě ukázat páník. Pomalu, postupně – kde se štěník hodně bojí, tak si sednout o kousek dál a jen koukat...

Socializace s lidmi: ve štěněcím věku by se měl seznámit s dětmi (bacha – nesmí ho vyděsit – nesmějí ho tahat, aby se jich nezačal bát a časem třeba i útočit ze strachu), důchodci o holi, lidmi hlučnými i „sladkými“... Pro městského psa je dobře, když má lidi rád...

Malá Beta

Malá Beta

Socializace se psy: je nesmírně důležitá. Nikdy si člověk nemůže tak dobře hrát se psem, jako si vyhrají psi navzájem. Je dobře si najít psí kamarády – jednak štěněcí (třeba i nějaká psí škola), jednak dospělé. BACHA – ne každý pes je nadšen ze štěněte a jsou psi, kteří klidně zaútočí i na štěně. Psi se pouští pohrát po vzájemné domluvě majitelů. Není nic strašného, když starší pes „houkne“ na štěně, že už si hrát nechce nebo ve smyslu „nepřeháněj to, mladej“. Však trocha „výchovy od starších“ neuškodí. Ale nenechte štěně „válcovat“ divokými psy, kteří to přehánějí. Jejich majitelé často tvrdí, jen je nechte, to je normální, oni si to vyříkají... Štěně se staženým ocáskem „zachraňte“... vy jste jeho opora.

Procházky: Časté, krátké, v různém prostředí (i v lese se musí naučit chodit, i ve stráni se naučit musí chodit, brodit potok...). Je dobře umožnit štěněti co nejvíce volného pobíhání v terénu. Posiluje svaly, šlachy, rozvíjí si i dechový aparát... Bacha na vodní plochy – hlavně se slabým ledem !! (zima se blíží). Štěně nebývá dobrý plavec... Obecně u štěňat platí nepřetěžovat. Ale taky je blbost bát se nechat psíka pořádně vyřádit.

Některé štěně může trpět tzv. obdobím strachu. Je to atavismus (vlčata se musí držet poblíž nory, a nevzdalovat se). Takže zatímco v cizím prostředí (výlet autem) krásně pochodují a zkoumají a hrají si... tak doma se snaží držet ve „svém teritoriu“ – nejbližším okolí domu, a při pokusu odvést je na vodítku „stávkují“ a nejdou. Přejde to během pár dnů.

Malý Night

Malý Night

Výchova: probíhá stále, od prvního okamžiku – venku i doma. Štěník se učí chodit na vodítku. Učí se slyšet na jméno. Učí se odpočívat na svém místě. Učíme přivolání. S pamlskem, s hračkou... Snažíme se stát pro štěníka neodolatelným zdrojem zábavy a srandy – v tom nejútlejším věku se dá přivolání „zafixovat“, později to jde hůř. Dá se učit spoustu drobností – sedni, dej pac... ale přivolání je základ!

Pokud nechceme, aby něco pes dělal (lezl do postele), musíme ho to učit odmala a důsledně. Ne něco štěněti dovolit a za pár týdnů zakázat. Jasně – jde to, ale zbytečně mu v hlavě děláme guláš. Čím čitelnější pro psa naše chování bude, tím líp.

Samota: je nutné, aby se štěně naučilo být samo. A to i tehdy, když může s páníkem chodit do práce a být vlastně stále. Neb časy se mohou změnit... Já hned od druhého dne nechávám štěníky samotné doma – vylítané, najedené, vyvenčené... Žádné extra loučení – řeknu ahoj, hezky hlídej (cokoli – ale je fajn větu neměnit), pár ňamek na pelíšek položím a odcházím... Klidně hned na hodinu. Když se to nenaučí za mlada – hrozí velké problémy nešťastného vyjícího psa, který třeba i ničí dveře...

Hra: štěňata si ráda hrají na honěnou, na přepadání ze zálohy, na boj... Odnáší to nohavice, ruce, někdy i vybavení bytu... Společná hra buduje ten správný vztah – místo kousání do rukou je třeba přesvědčit ho na kousání do hračky. Nebude si s ní často sám hrát – ta nejlepší hračka (nejlepší jsou zauzlované staré ponožky, uzel na staré nohavici z riflí...) ožívá rukou páníka. Ale psisko se musí naučit i odpočívat.

Malý Night

Malý Night

Bezpečné prostředí pro psa: BACHA na kabely pod proudem! BACHA na těžké věci, které jdou stáhnout na zem (mísa na stole na ubrusu – ubrus se hezky tahá... a mísa padá na štěně; květináč na skříňce s převislou kytkou – taky může zabít psa). BACHA na pády ze schodů a balkónů (štěně umí projít relativně malou škvírou). A BACHA na průvan. Štěníci rádi leží mezi dveřmi – a takové prásknutí dveří umí nejen zlomit ocásek či nohu...

Bezpečné prostředí pro majitele: BACHA na boty. Krásně voní a krásně se koušou. Ovladače, sluchátka, telefony, peněženky, knížky... to vše láká štěněčí zoubky. Je dobře nechat psovi na hraní polínka (nebude kousat nohy od židlí – tedy snad). Dobré jsou velké krabice (a do nich třeba piškot). Karton je bezpečný a dobře se uklízí. Odpadkový koš raději za dveře či někam do výše – nejde jen o následný úklid, ale i o možnost sežrání třeba igelitu...

Pár praktických drobností: Malá štěňata umí usnout během vteřiny – uprostřed hry i uprostřed procházky. Někdy se až člověk lekne, jestli dýchají. Malá štěňata často škytají. Vyrostou z toho – dospělí psi neškytají. Psi umí běhat ze spaní a poňafávat či „plakat“ – nebudit!! Probíhá právě tvrdá fáze spánku, která je nutná pro jejich organismus. Psi relativně snadno zvrací – a někdy i „schválně“. Třeba jen proto, že si rychle zhltají co nejvíc z misky, vyblijou to na klidném místě (za křeslem) a znovu pomalu snědí (to dělávají štěňata z velkého vrhu, kdy se chtěli v klidu najíst bez sourozenců)

A už mě v tuto chvíli nic dalšího nenapadá... Přeji vám pohodové, krásné, veselé a hlavně zdravé štěně. A jemu přeji rozumnou, pohodovou a veselou paničku.

P.S.: Je fajn vychovávat psa (i dítě) pozitivně, s úsměvem, láskou a úctou k tomu živému tvorečku. Ale někdy jedna dobře mířená facka je rychlejší, pochopitelnější a účinnější. Pro psa i pro dítě. A oni to moc dobře pochopí a s láskyplným vztahem to nic neudělá.

Foto: Xerxovi

Xerxová Neviditelný pes