(Původně mělo jít o krátký doprovodný text ke třem fotografiím jednoho výrobku, ale pak se to nějak zvrtlo. Začala jsem s trochou osvěty a nakonec je z toho dlouhý článek. Ale název jsem už nechala, protože i na odpověď na onu otázku na závěr dojde.)

Hitem letošního jara a časného léta se mezi patchworkářkami šijícími v ruce stalo kawandi. Přesněji řečeno kawandi redukované do podoby malého čtvercového či obdélníkového quiltu (dalo by se říct ubrousku či malého ubrusu), často korunovaného nezačištěnými trojúhelníčky látky, přišitými v rozích. Těm se říká phula neboli květina a ženy Siddi bez nich nepovažují přikrývku za dokončenou, uzavřenou.

Když se řekne kawandi, může to být matoucí název, protože toto slovo označuje jak techniku šití dek ze zbytků látek prostřednictvím velkých, často ne zcela přesných a rovných stehů, tak výrobek samotný. Používáním velkých stehů a zbytků látek se kawandi podobá technice kantha, která se rovněž po staletí používá v Asii.

Malé kawandi s phulami, zdroj: Odkaz

Kantha, když už jsem ji zmínila, vznikla přibližně před pěti sty lety v Bangladéši a rozšířila se do Indie. Bengálské ženy vrstvily na sebe stará potrhaná sárí, jejich zbytky i další staré tkaniny, obvykle po pruzích (většinou to byly 2-4 vrstvy, ale také třeba i sedm) do velikosti přikrývky a pak látky sešívaly (prošívaly) velkými stehy shora dolů ve vzdálenosti přibližně 1 cm od sebe. Používané nitě se původně vytahovaly z používaných látek, dnes se u kanthy i kawandi používají spíš nitě silnější. Jehly jsou zapotřebí nezvykle dlouhé, stejně jako třeba u japonského ozdobného prošívání sashiko i obyčejného hrubého prošívání boro. Jednoduché velké boro stehy se v Japonsku používaly nejdříve k našívání záplat na ramena oděvů rybářů i k recyklaci starých oděvů, ale samozřejmě i tam za pomoci velkých stehů vznikaly pokrývky ze zbytků látek a oděvů.

Při šití kanthy se látky nijak nezačišťují, jednoduché prošití je drží dobře pohromadě. Je třeba si uvědomit, že látky používané v Asii jsou mnohem jemnější a/nebo řidší než naše plátna. Často jde o staré hedvábí a vždy se navíc používají látky hodně seprané, takže jsou měkké a dají se snadno prošít. Při výrobě kanthy se někdy vrstvily celé kusy látek, jindy se horní vrstva skládala z větších či menších kusů látek, které byly sladěné či dokonce vytvářely jednoduchý vzor.

Příklad přikrývky kantha, zdroje: https://www.guidepatterns.com/how-to-make-a-kantha-quilt-tutorials.php

https://www.guidepatterns.com//wp-content/uploads/2016/03/Kantha-Throw.jpg

„Kantha“ je sanskrtské slovo a znamená „hadry“; věřilo se, že staré látky mají sílu a dokážou přikrývku i člověka ochránit. A aby to nebylo příliš jednoduché, tak někdy pod slovem kantha vygúglíte propracované vyšívané vzory, ovlivněné náboženstvím, kulturou a životy žen, které je šijí. V tomto případě jde o uměleckou kanthu (“nakshi kantha“), která se vyvinula později a většinou se používala na zdobení jednobarevných látek.

Nakshi kantha, zdroj:

https://trc-leiden.nl/trc-needles/regional-traditions/indian-subcontinent/nakshi-kantha

Více o kantha zde: https://www.wanderingsilk.org/kantha-history-and-meaning)

Ženy Siddi s přikrývkou kawandi. Zdroj: FB Anitha N. s jejím svolením.

Po krátké odbočce do jiné oblasti Asie se konečně dostáváme ke kawandi. Technika kawandi k nám také přišla z Indie, ale má původ africký, stejně jako její autoři, resp. autorky. Siddiové jsou potomky raných afrických přistěhovalců do jihovýchodní Asie a zotročených Afričanů přivezených na západní pobřeží Indie v šestnáctém století. Siddiové, kteří žijí na okraji společnosti ve vyloučených lokalitách, si zachovali a/nebo transformovali mnoho svých kulturních tradic z Afriky. Patří mezi ně především výroba patchworkových přikrývek známých jako kawandi. Pokud vím, tradičně přikrývky vytvářely pouze ženy.

Ženy Siddi s Anithou N. a přikrývkou kawandi. Zdroj Anitha N.

Zatímco při výrobě kanthy se pracuje pokud možno s velkými či dlouhými kusy sárí v kombinaci s dalšími zbytky, ženy Siddi si látky rády stříhají do čtvercových a obdélníkových kusů a vytvářejí z nich často velice složité vzory. Výroba přikrývek kawandi je v současnosti podporovaná především kunshistoričkou Anithou N. Reddy, která autorky inspiruje, dodává jim materiál a organizuje prodej hotových přikrývek. Ty se prodávají po celém světě a výtěžek jde na podporu žen i celé komunity Siddi. Na následujícím obrázku vidíme právě prodanou jednu z přikrývek na prodejní akci v USA v letošním roce.

Přikrývka kawandi prodaná na Santa Fe Folk Art Market. Z FB Anitha N. s jejím svolením.

Jen tak mimochodem, podobných dobročinných aktivit je po světě mnoho. Ráda připomenu například projekt Guldusi (lze vygúglit), kdy se afgánským ženám dodává materiál na výrobu výšivek, což jsou malé čtverečky o velikosti 5-7 cm. Výšivky afgánských žen se prodávají buď přes internet nebo na patchworkových výstavách. Můžete si je koupit jen tak, nebo si je kupují autorky quiltů či kluby a sdružení, a vyrábějí z nich quilty. Quilty se pravidelně vystavují a prodávají na mezinárodních patchworkových výstavách, kde se podpora afgánským ženám propaguje. Do projektu Guldusi jsem se před dvěma lety zapojila i já. Ve vypsaném projektu v roce 2022 se výšivky zpracovávaly do quiltů úzkých pouhých 15 cm v délce 30/60/90 či 120 cm. Na následující fotografii můžete vidět můj úzký quilt, na dalších fotografiích pak quilty, které jsem viděla na European Patchwork Meeting v Sainte-Marie-Aux-Mines. Jde o příklady moderního využití tradičních afgánských výšivek. Foceno na výstavě ve Francii v září 2024:

Projekt Guldusi 2022, šila Vave | foto: Vave

Projekt Guldusi, European Patchwork Meeting 2024 | foto: Vave

Projekt Guldusi, European Patchwork Meeting 2024 | foto: Vave

Projekt Guldusi, European Patchwork Meeting 2024 | foto: Vave

Ale zpátky k ženám Siddi. Jak už jsem zmínila, rády pracují se čtverečky látek, ale pokud nemají dostatek materiálu, pracují se vším, co je k dispozici, a vždy vzniknou zajímavé přikrývky. Když ale mají možnost svobodně tvořit z dostatku materiálu, tak můžeme jen žasnout nad jejich fantazií a invencí, volbou barev a často naprosto moderním vzhledem quiltů. Následující fotografie jsou převzaty z FB Anitha N. s jejím svolením:

Zcela moderní přikrývka zhotovená ženami Siddi.

Tradiční a současně moderní přikrývka zhotovená ženami Siddi

Tradiční a současně moderní přikrývka zhotovená ženami Siddi

Tato přikrývka na mě působí asi nejvíc tradičně africky, ale současně je to úžasný moderní quilt:

Na podporu komunity Siddi jsem narazila možná už tak před dvěma lety na Facebooku, kde jejich práce propaguje a podporuje již zmíněná paní Anitha N, od níž pocházejí všechny ilustrační fotografie s úžasnými přikrývkami kawandi. Anithu N naleznete na facebooku zde: https://www.facebook.com/anithanreddy

Anitha N je úžasná žena, která se po dlouhá léta věnuje komunitě Siddi a podporuje je při výrobě těchto originálních přikrývek. Je to historička umění a jako zkušená odbornice se věnuje posuzování, udržování a podpoře tvůrčího vyjádření marginalizované komunity Siddi prostřednictvím této práce. Paní Anitha N byla tak laskavá, že mi poskytla souhlas se zveřejněním jejích fotografií v tomto článku.

Sama o sobě říká:

„Jako historička umění a umělkyně se snažím o dokumentování a veřejné uznání uměleckých aktivit quilterek Siddi v Severní Karnatace. Mým cílem je prostřednictvím výzkumu, spolupráce, kurátorství a podpory proniknout do jejich řemeslných a generačních znalostí, které v průběhu času hluboce zakořenily v jejich komunitě. Osobité umění quiltování je nástroj, s jehož pomocí mohou vyprávět dosud nesdílené příběhy o svém životě, přežívání a zkušenostech jako zasvěcenců i outsiderů ve vlastní zemi. Touto iniciativou společně usilujeme o pochopení tohoto média, jeho techniky a výrazů, aby tyto ženy získaly své místo jako umělkyně v dynamické krajině moderního a současného indického umění.“

Originální znění textu, který mi paní Anitha N poslala, zní takto:

„Anitha art historian and art practitioner endeavour to document and institutionalize the artistic pursuits of Siddi women quilters in North Karnataka. Through research, collaboration, curation, and facilitation, my aim is to delve into their craft and generational knowledge, deeply rooted in the community over time. Harnessing the distinctive art of quilting, my goal is to bring forth their untold stories, narrating a tale that captures their existence, survival, and experiences as insiders and outsiders in their own country. This initiative involves collaborative efforts to comprehend the medium, technique, and expressions, positioning them as artists within the dynamic landscape of modern and contemporary Indian art.“

Přikrývka zhotovená quilterkou Basobi zobrazuje běžný život ve vesnici v okrese Dharwad. Z FB Anitha N. s jejím svolením.

A teď trochu praktický rad, aneb jak se vlastně kawandi šije? Nejdříve se připraví potřebný kus látky, na který se budou našívat kousky. Když není dostatečně velký kus k dispozici, ženy Siddi ho zručně napojí během procesu za pochodu. Okraje spodní látky se tak 1-2 cm zahnou dovnitř. Tedy tak, že zahnutý okraj vidíme. Pak se začne šít v rohu, kam se položí kousek látky, který má okraje pro změnu zahnuté dospodu. A ty dva kousky látek se nedaleko od kraje látky začnou sešívat velkými stehy. Postupně se na kraj podkladové látky přidávají další a další kousky látek tak, aby všechny okraje, které jsou na vrchní straně přikrývky, byly zahnuté dolů. Postupuje se kolem celé spodní látky, až se vrátíme zase do rohu, kde jsme začínali. Tím je celý okraj přikrývky začištěný. A pak se pokračuje dál a dál stále dokola a směrem do středu, kde občas vznikne jakási boule, protože při šití se látky občas trochu stahují. Zkušeným ženám Siddi se to ovšem nestává. Jejich deky nebývají výrazně vyboulené, ale hezky rovné či jen mírně zvlněné. Možná je to i tím, že pracují většinou na zemi.

Výrobu malého kawandi quitu si můžete prohlédnout zde: https://www.youtube.com/watch?v=yFd0xEfKeto&t=183s

Jak už jsem předznamenala, letos u nás v kotlince frčelo malé kawandi a já jsem měla chuť si ho zkusit. Kanthu, boro a další ruční asijské techniky jsem okouzleně objevila už v roce 2016 a následně jsem je různě kombinovala, modifikovala a použila v několika projektech.

Žena v cyklech, pro výstavu PPM 2017, šila Vave | foto: Vave

Karlův most, kolekce Praha Magická, PM 2017, šila Vave | foto: Vave

Kočka Míca, pro Aukci 2016, šila Vave | foto: Vave

Od svítání do tmy, kolekce Pražské Jezulátko, pro PPM 2020, šila Vave | foto: Vave

Babiččin dům, kolekce Kořeny 2020, šila Vave | foto: Vave

Velké a neohrabané stehy boro miluju, protože naprosto vyhovují mému punkovému přístupu k ručnímu šití a textilní tvorbě vůbec. Dlouhé rovné prošívání (mimochodem, upřednostňuju ho i u strojového šití) je pro mě nesmírně meditační a uvolňující činnost a formát malého kawandi znamenal, že nebudu quilt prošívat týdny.

Kawandi jsem šít chtěla, ale co s ním? Když mě pak sestřenice koncem července požádala, zda bych neušila prostírání, které chtěla darovat přátelům, najednou jsem viděla před očima, na čem chci pracovat. Ušiju kawandi, rozpárám staré džíny a z těchto materiálů vyrobím prostírání, tedy budu pracovat zcela ve stylu zero waste. To byl plán. Jenže ruční prošívání je zdlouhavé a času bylo málo. Nakonec jsem pro sestřenici musela zvolit náhradní řešení a ušít prostírání na stroji.

Takto se šije kawandi | foto: Vave

Nicméně myšlenku jsem neopustila a zamýšlené kawandi jsem ušila alespoň jedno. Na rozdíl od quiltů či ubrousků jsem se nezatěžovala se začišťováním okrajů, protože jsem ho měla od začátku v úmyslu kombinovat s džínovinou. Tomu jsem také přizpůsobila výběr barev. Šila jsem kawandi v srpnu ráno venku, než začalo vedro, a trvalo dost dlouho, než jsem ho dokončila, protože jsem mu mohla věnovat jen málo času. Z kousků džínoviny jsem připravila rámeček, do něj vložila kawandi, které je u mě oproti originálu stažené, navlněné. Tak se mi to líbí a tak boro stehy obvykle šiju. Okraj rámečku jsem prošila na stroji a kvůli zpevnění celého díla jsem ještě prošila pár linií stehů ručně už v prošitých liniích tak, abych propojila kawandi s džínovou zadní částí.

Upcyklace – kombinace kawandi a džínoviny, šila Vave | foto: Vave

Hotový výrobek – nakonec se mi nechce říkat mu prostírání – se mi přes všechny nedokonalosti líbí. Vlastně možná právě pro ně. Dovedu si ho představit na zdi místo obrázku, protože je v něm cosi velmi pokojného a příjemného.

Všechny výše jmenované asijské techniky (ale i některé další) jsou pro mě inspirativní a přejímám si z nich pro sebe to, co mě zaujalo a co mi vyhovuje. Práci s ručním stehem a malými útržky látek se věnuju čím dál víc. Je v tom velké kouzlo, což naprosto přesně věděl můj milovaný Terry Pratchett. Následující citace je z jeho skvělé povídky Moře a malé rybky.

Upcyklace – kombinace kawandi a džínoviny, šila Vave | foto: Vave

„Ehm… třídíš hadry, co?“ hledala Stařenka nějaké nezávazné téma rozhovoru. „Chceš se pustit do té přikrývky?“

Byla to jedna z oněch věcí, na něž Bábi pevně věřila – totiž že jednoho dne vytvoří překrásnou přikrývku, vyrobenou ze zbytků odloženého šatstva. Je to úkol, který vyžaduje velkou trpělivost, a to byl důvod, proč za posledních patnáct let Bábi sešila teprve tři kusy látky. Staré šatstvo ale sbírala dál. To dělala většina čarodějek. Bylo to kouzelné. Staré šatstvo má svou osobnost, stejně jako staré domy. Když přišlo na šaty, ve kterých zbývala alespoň trocha nošení, čarodějky se neznaly.“

Na závěr se opět musím vrátit k fascinující komunitě Siddi a její neúnavné podporovatelce. Díky práci Anithy N vyrostlo mezi ženami Siddi mnoho špičkových a kreativních autorek přikrývek, které své výrobky prodávají po celém světě a pomáhají tím celé komunitě.

Přikrývky šijí ženy různého věku. Tato autorka je mladá a quilt je zcela moderní. Zdroj: FB Anitha N. s jejím svolením.

Následuje opět zcela moderní quilt. Ostatně, autorka je moderní také, v ruce drží mobil:

Více o Anitha N: https://www.legistmagazine.com/how-historian-anitha-reddy-revived-siddi-crafts/

Pokud chcete zjistit více o kawandi a komunitě Siddi, můžete třeba na těchto odkazech:

https://pieceworkmagazine.com/pieced-together-african-quilts-of-india/

https://www.henrydrewal.com/exhibit_stitching_history.html

Odkazy na YT je třeba zkopírovat a vložit do vyhledávače.

https://www.youtube.com/watch?v=JQ2lZE5CfvQ

https://www.youtube.com/watch?v=9F2CWgQKLzo