Vípák pípák I.

Tentokrát o ptáčkovi, kterého snad každý zná. Jmenuje se vrabec domácí.

Když jsem byla malá, byli vrabčáci všude. Pak najednou nebyli. Z jednoho z nejběžnějších opeřenců se stal vzácný tvor. Ale časy se mění a počty vrabčáků u nás v okolí zase rostou.

Průměrný vrabčák má asi 15 centimetrů a 30 gramů. Když se mu dobře daří a má životní kliku, dožije se i docela solidního věku. Rekordmani žijí i 19 let.

Vrabčák sameček je jiný než vrabčí samička. Ale bacha – vrabčí dorost je jednotný – vypadají jako samičky. I proto nás nemůže v létě zaskočit hejno, které vypadá jak dívčí parta...

V zimě je častým hostem krmítek – chutná mu nejen slunečnice, ale nepohrdne ani jiným zrním či najemno nakrájeným rohlíkem. Koneckonců ta naše zahradní parta je zvyklá na celoroční přikrmování a někteří oprásklíci se od dědy nechávali i krmit z ruky.

Betka je nadšeně plašila a vždycky jim všechnu housku vyžrala. Night je nad věcí – housku nežere a ptáci pípáci mu vůbec nevadí.

Tak co, taky máte vrabčí partu někde v okolí?

Foto: Xerxovi. Klikněte do obrázku v textu a podívejte se do fotogalerie!