Neviditelný pes První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996

Krásné čtení i obrázky

Opeřenci mi zahradou jen prolétávají, živý plot je zatím moc nízký, v zimě nemají od krmítka kam odlétnout. Druhé krmítko jsem umístila na sloup u blízkého hřiště hned vedle mladých borovic, tam létají. Teď mám na terase dvě pítka, sem tam přilétnou, vos je u vodičky víc

Re: Krásné čtení i obrázky

Děkuji za komentář. Vosy v hojném počtu tu naštěstí nemáme, ale dříve krmítka kolibříků obléhali čmeláci, byli kolem spodku krmítka namačkaní jako hustý límec.

Myslím, že možnost zaletět se v horkých dnech napít případně smočit si křídla, ptáci rádi využijí.

Milá Maričko,

vždycky obdivuju, jak je u váš příroda jiná. Ti ptáci mi přijdou hodně výrazně barevní - zřejmě je i vaše rostlinstvo o dost výraznější, jinak by přece byli nápadní i predátorům.

Je to fakt zajímavé.

A máš pěkné fotky!

Jste moc hodní, jak se o ně staráte. Ale to vy vždycky, že :-)

Re: Milá Maričko,

Zano, děkuju! No hezky vybarvení jsou tu vlastně jen tři druhy - ti dva drozdi, bluebird a modrá sojka (Blue Jay). U vás mi se mi zdá barevnost ptactva rozmanitější. Třeba u vaše pěnkavy jsou hezcí ptáci, zdejší sameček (House Finch)má jen "zkrvavenou" hlavičku a náprsenku. Tihle ptáci jsou u nás stěhovaví, přilétají ve stejnou dobu jako se vrací kolibříci. A jsou také jediní, kterým chutná jejich cukrová voda. Snaží se na krmítko kolibříků přichytit a upíjet. Jenže jak jsou těžší, tak spíše krmítko nakloní, cukrový nektar vyteče a přitahuje mravence. Ale zpívají hezky, to ano.

Ty velké modré sojky letos na zahradě nevidím. Nevím, čím jsme je "urazili". Tedy jednu, dvě jsem viděla zjara, později párkrát přiletěly na kašničku. Ale dříve tu bývaly hojné, držely se tu celý rok (nejsou stěhovavé). Letos tu ani nehnízdí, takže ani ptáčata nevidím jako dřív. Ale z okolí nezmizely, včera ráno jsem jich několik najednou slyšela vyřvávat na vzdálených stromech sousedů. Je nám to líto, protože sojky byly první, kdo svým křikem oznamoval, že na zahradě je nepřítel - třeba had. Nikdy jsme jejich varovný křik nenechali bez prozkoumání zahrady.

Maričko,

nádhera! Přeposlala jsem odkaz-adresu kolegům ornitologům, myslím, že se jim článek i fotky budou líbit :-)

Re: Maričko,

Děkuju Jitur za pochvalu i za poslání článků "odborníkům"!

Vtáčatká

sú úžasné a Maričkina starostlivosť o ne tiež.Väčšinu týchto druhov nepoznám.A vlastne ja vôbec nepoznám vtákov.Poznám lastovičky,vrabce,drozdy. Na zahradke mám asi len vrabce a chodí tam na obhliadku jeden drozd.

Mám rada ,ke ́d v zime chodia ku mne na kuchynské okno holuby a zobú slnečnice,Už sa poznáme,neodletia,ani ke& ́ď odhrniem záclonku a rozpravam im.

Maričko,toto rozprávanie je také pohladenie po duši.A horúco máme aj my.

Re: Vtáčatká

Vevenko děkuji moc! Já jsem před životem v USA většinu těhle ptáků neznala - jiný kraj, jiný pták, že? Stejně jsou na tom asi i Švehlovic, u nich na zahradě je to ptactvo (podle fotek a článků) ještě rozmanitější a barevnější. Ale já jsem ráda i za ty obyčejné vrabce, připomínají mi domov (však se sem také prý dostali právě s přistěhovalci).

Krásné čtení

a krásná zahrada, plná živoučenichů :-) Máte u vás opravdu pestrobarevně, a ti kolibříci! A co rorýsi? Nepamatuji si, jaký mají u vás letový řád, jestli už se zase neodstěhovali?

U nás, v městském dvoře, sídlí hrdličky, přilétají straky a sojky, bydlí tu a hnízdí kos, také zvonci, sýkorky koňadry a parukářky - ty se mi tradičně pokoušejí zahnízdit v houštinách muškátů a jiných bujných rostlin v truhlících na balkoně. Musím je bohužel odhánět, na balkon chodí kočky. A ve dvoře určitě hnízdí i rorýsi - ve škvírách pod okapy. Rádi večer krouží na výšce a je to krásná podívaná i poslouchaná. Poštolky se kvůli úpravám střechy odstěhovaly o dvě ulice dál, ale myslím, že si z nich místní ptactvo mnoho nedělalo - spojili se straky i kosi a vykřičeli je, když se o něco u nich pokoušely. Lovily jinde.

Re: Krásné čtení

tak u nás kolem domu a na louce, u rybníka - holub hřivnáč, straky, sojky, sýkorky koňadry a modřinky, pěnkavy, červenky, bažant, žluna, strakapoud, datel, slavík, kos, drozd, vrabec, rorýs, hrdlička...

Hezké

Maričko, diky za nahlédnutí do tvé ptačí “voliéry”. Nemohu se rovnat, mám jen své dvě vrány, které teď přilétají čtyři. Dvě puberťačky si sedají vedle sebe na větev lípy a na rodičích žebrají vemlouvavým hlasitým šepotem snídani. Líbí se mi ten zvuk, není to krákor, ale takové naléhavé ševelení.

Na jaře tu zpívávala silným hlasem červenka, běžně na vrcholu vysoké jedle vyzpěvuje kos. Překvapilo mě, že má odlišnou melodii od kosů pražských. Zpívá holt norsky, no. Jinak na cestě pobíhá rychlými krůčky konipásek a poskakují také tři vrabci. Straky nepočítám. Je tu takové chudší. Ale když jsem v zimě mívala krmítko (teď už ne - kocour), bývalo to opravdu pestré. I veverka přicházela. Ta se mi líbila, přitiskla se na kmen a packou si krmitko přitahovala. Škoda.

Re: Hezké

Jano, rozesmála jsi mě větou :"mám jen své dvě vrány, které teď přilétají čtyři" :)) Ti naši tři dva drozdi (kočičí, mnohohlasý a typický hnědý)mají zpěv hodně podobný - tedy velmi podobné trylky jen každý v jiné délce s seskupení. Teď už poznám který zrovna zpívá (tedy když catbird zrovna nemňouká), ale chvilku mi to trvalo.

Ptáci na zahradě už jsou na kočky zvyklé a kočky na stormy nelezou (nemohou). Ale u malého ptáčete kardinála jsi nejsem jistá, jestli by kočky zůstaly "jen koukat" (jak je na fotce), kdybych si ho nebyla všimla. Rusty je buchtička pomalá, ale Gigner přeci jen žila čas v divočině a kdoví čím vším se živila. Navíc Gigner je velmi úspěšný lovec malých ještěrek, které naštěstí nosí na verandu a tak jen vyjímečně se mi je nepodaří zachránit.

Krásné čtení

a zajímavé, Maričko.

U nás jsme se v zimě zapojili do projektu sčítání ptáků. Od včerejška mají u nás na zahradě nové ručně vyrobené krmítko a tak se připravujeme na další zimní sčítání :))

Re: Krásné čtení

príma!

Maričko.

To je velmi hezké a zvláště fotky, album jsem už shlédla před pár dny, ale ani jsem nepípla :-), abych neporušila kouzlo článku. Kardinálové jsou moc krásní a kolibříci jakbysmet.

U nás na zahradě nehnízdí nikdo, ale hned za plotem v jalovci asi půl metru od plotu začíná zóna hnízd. Zahradu jako takovou používají různé druhy ptáků ke krmení, koupání a pití, protože jim nabízím všechno možné. Když naprší, tak se jim z nízkého trávníku dobře vytahuje různá žoužel a to nás i Ajvi nechají přijít až k sobě, jak procházíme a nakonec trošku uhnou. Jak píšeš, naprosto nám důvěřují a do toho zahrnuli i Darka. Ten letos přinesl jednu mrtvou sýkorku bez viditelného zranění, takže se asi chlubil "cizím peřím". Našel ji jistě už mrtvou. Myši od sousedovic slepic a králíků nosí obden.

Nyní, v pokračujícím létě už přestává být zahrada tak hlasitá. Ale celé jaro nám vyzpěvoval kromě jiných ptáků, drozd, říkali jsme mu Sólista. Ovládal asi 5 melodií a ty střídal. Nyní se ptáci chodí jenom napít a vykoupat do koupátka, které jsem udělala z velkého plastového podkvětňáku. Také Sólista chodí do koupátka (dvakrát denně měním vodu), ale už ani nemukne.Jinak nic. Aby také. Už třetí měsíc od šesté hodiny ranní krouží kolem zahrady bagry a bobcaty. Stále se buduje nekonečná investice z dotací, "úprava vozovky" :-(, která nemá konce. Podle technické zprávy mělo být hotovo 28. června. Zatím parkujeme s auty všude možně i na loukách. Jenom pro zajímavost, lokalita absolutně nepřístupná pro sanitky, záchranáře a hasiče, byla po celé dva měsíce.

Re: Maričko.

Alex děkuji. Hihi "půl metru od plotu začíná zóna hnízd". Takže hnízdí u soused, k vám se chodí koupat, hodovat a za to vám vyzpěvují. :) ̈.

Počet kolibříků se teď snad během týdne o dost zvýšil a mám dojem, že každý den je jich tu víc a víc. Posedávají na šňůrách, sviští mi nad hlavou a provozují vzdušné bitky (kdy šermují svými zobáčky). Jsem tomu moc ráda, pár let naopak jejich počet klesal. Zůstávají tu až tak do konce září a zrovna dneska ráno jsme svařovala zase další 3 litry cukrové vody do krmítek. V současných vedrech cukerný nectar musím měnit tak každý čtvrtý den. Měla jsem venku jen 4 krmítka, teď několik dalších přidám.

My máme na naší zahradě 4 kašničky, jednu na vedlejší zahradě (ta je na fotce - sv. František) a jednu před domem. Manžel, když ráno nakrmí Trixie kašničky obejde a doleje potřebnou vodu. Ptáci ji koupelemi hodně vystříkají a horko ji vypaří (jen 2 jsou hluboké ostatní poměrně mělké). V poledních hodinách jsou nejvíce v provozu kašničky v chládku, kde voda zůstává studená :)

Maričko

to je zase moc hezké povídání a díky za fotky - jak čtu hodně knihy v angličtině (i americké:)), tak se tam tito ptáci vyskytují. Přiznám se, že jsem si vygooglila jen toho kardinála :)

Naše zahrada je velká s velkým množstvím různorodých keřů (skoro kolem celého plotu a to nepočítám živý plot kolem růžové zahrádky a husté rybízy) a vzrostlými stromy - a bez koček. Máme tedy ptáků plno, ale spíš takové ty nejběžnější druhy. Jsem ráda, že k nám nechodí straky, vrány ani sojky, ti malí jsou přece jen bezpečnější.

Nejviditelnější jsou samozřejmě vrabci a kosové. Jen ti mám někdy dojem, že díky nepřítomnosti koček není naše kosí populace zrovna... no... nejbystřejší:)) Popravdě kosáci už u nás měli všechny možné druhy nehod, včetně nárazu na okno - a to máme okna malá, špaletová a tohle bylo navíc schované za větvemi velké hrušně. Asi před dvěma týdny se mě a psy snažila vyhnat ze dvorku kosice. Psi před ní skutečně couvli, já se stydím, ale fakt jsem musela projít do garáže, tak jsem ji na chvilku zahnala. Pořád jsem hledala, kde má schovaný důvod svého rozčilení, až jsem ho našla pod borovicí:)) (Naštěstí ne pod autem) Kosáče vypadalo dost žalostně, ale máma byla blízko, tak jsem se zase rychle ztratila. Nechtěla jsem, aby nějak přelezlo k sousedům, tam už zase mají kočky pré...

Jo a špačci milují náš hustý červenolistý javor - chodí tam spát a večer celý strom popuzeně píská, jak si vyjasňují, kdo kde bude spát. :)

Re: Maričko

je dobré ptáče vzít (třeba do utěrky, ale ani dotyk rukou nevadí) a posadit ho na nějakou větev, je více chráněno před útokem koček a rodiče si ho lépe najdou

Ptačí koncert

Dobrý den Maričko,

při čtení ptačího článku jsem se v duchu vrátila do zahrady kterou jsem zdědila po tetě. Už ji nemám, nestačila bych na ni. Ale vzpomněla jsem si živě jak tam ráno koncertovali ptáčci hned u domu, a na snídani přicházela plachá kočka Líza. Ta by ptáky lovila, ale kvůli své bílé barvě měla smůlu, viděli ji včas. Nosila jsem snídani sobě i Líze před dům a poslouchala ranní koncert. To už ve středu Brna nemám, ptáků nám tady dost katastrofálně ubylo, asi kvůli vysazeným poštolkám. Ty nelovi holuby, jak se předpokládalo, ale hlavně menší ptáčky. I když i holubů by mi bylo líto. Ale letos se pomaličku začínají vracet kosi.

Pohlaď za mne své kočičky!

Zdraví Renata Žaludová s kočičkou Sally a kocoury Odysseem a Frankem

Re: Ptačí koncert

Milá Renato, ano sednout si ven a poslouchat hlas přírody (navíc k kočkou nablízku) také patří k mé velmi oblíbené činosti.

A chápu, že zahrada dá velkou práci, však manžel se na ní opravdu nalopotí za dva !

Též posílám pohlazení krásné bílé kočičí trojici a srdečně zdravím.