Diskuse
PTÁCI: Jak nepodlehnout panice
Ptačí chřipka není problém. Problém jsou lidé, kteří se jí bojí.
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
WWW
4. 4. 2006 13:37
Ano !!!!
Velice dobry clanek ! Sleduji ten vyvoj tady ve Francii.
Od naproste hystrerie az na pojednou podivne az zaryte mlceni hlavnich medii.
To proto, ze v obchodech zustavaji preplnene regaly s drubezi.
Zajimave je, jak lide rychle takove panice podlehaji. Statisticky lze jiste velice snadno dokazat, ze daleko vice lidi v tom kterem state zahynulo kurioznim zpusobem a to tak, ze v roztrzitosti narazlili na chodniku do kandelabru.
Kupodivu z kandelabru nemaji strach, ale rybnik ,kde byla nalezna mrtva kachna objizdeji petikilometrovou objizdkou s rouskou na puse!
Tuhle jela moje zena z Francie do Francie pres Zenevu TGV (rychlovlak) do Parize za dcerou. Ten vlak to zvladne asi za tri a pukl hoduiny. Musi se jit v Zeneve na nadrazi pres celnici.
Zena vezla holce "Spanelske ptacky", pac si o ne rekla a mela na ne chut. Znam moji zenu!
Na kolenou jsem ji zaprisahal, aby se na celnici pri pripadne kontrole neoprorekla.
Je to ROLADA, pamatuj si ROLADA !!
Stejne jsem se klepal, protoze ona neumi lhat a my skoncime v karantene a ty "Spanelske ptacky" poputuji urychlene do Londyna na rozbor, kdyz jsou v tak pokrocilem stavu nemoci. !!!!
0
0
možnosti
Fallowa
4. 4. 2006 14:25
Re: Ano !!!!
WWW,tak aby příště žena nevezla dceři ,,Moravské vrabce´´!!:o)))
0
0
možnosti
Heli
4. 4. 2006 10:00
prosba o radu
Vždycky jsem krmila ptáky a byla jsem zvyklá. že jich je plná zahrada. Pes je sice občas prohnal, ale spíš to byl jen takový folklor. Před rokem jsme koupili domek v centru malého městečka. Hned první zimu jsem vyvěsila krmítko, ale nic. Párkrát jsem objevila zkrvavená peříčka. Pak jsem zjistila, že všude okolo je veliká populace toulavých koček, která se neustále rozrůstá. nevím moc dobře jestli se stím dá něco dělat. Neublížila bych jim, jsou to chdáci, ale mám dojem, že by bylo třeba je alespoň sterilizovat, aby jich pořád nekontrolovaně nepřibývalo. Četla jsem už na Zvířetníku články na tohle thema, ale můžete mi někdo poradit, čím začít? S kým se spojit? Nelze přeci pozvat veterináře, aby je pochytal a sterilizoval i kdybych si mohla dovolit takový zákrok v potřebném množství uhradit, jakože nemůžu. Je to záležitost obce nebo někoho jiného? Městečko je navíc součástí rozsáhle chráněné oblasti. Budu vděčná za každý podnět či radu a předem díky.
0
0
možnosti
Šárka - Pce
4. 4. 2006 11:28
Re: prosba o radu
V tomto případě je nejlepší obrátit se přímo na městský/obecní úřad v místě. Oni by měli zajistit odchyt toulavých koček a jejich kastraci a vše zafinancovat. V ideálním případě pak zvířata, která by měla jen malou šanci na umístění do nových domovů (plachá...) vrátit zpět do původní lokality. Pokud tam žije komunita kastrovaných koček, hájí si své teritorium a další kočky tam již nepřibývají. Omezí se tak rvačky mezi nimi a zvířata jsou v daleko lepším zdravotním stavu, klidnější a neobtěžují některé sousedy nočními "zpěvy". Takový stav je potom skoro ideální, pokud jim občas přilepšíte nějakou tou granulí, nebo konzervou. Ideální ale většinou není jednání s úřady. Téměř vždy je problém najít v městské kase pár stokorun na kastrace koček a většinou se volí rychlejší, pohodlnější a hlavně levnější "řešení" (otrávené návnady, eutanazie odchycených koček...) Pokud by jste se rozhodla upozornit na vzniklou situaci úřady, doporučuji vše pečlivě sledovat a ptát se po osudu koček v průběhu celé akce až do konce. Zvířata se sama bránit neumí a pouze zájem ze strany občanů, event. postrašení zveřejněním v médiích může příslušný úřad odradit od levnější varianty řešení.
Doporučuji k přečtení článek na http://www.kocky-online.cz a hlavně diskuzi pod článkem, kde je popsán podobný případ v obci Veselí:
Já osobně pokud mám možnost a jde to odchytávám kočky na vlastní náklady a dávám je kastrovat taky za své. U nás je domluva bohužel téměř nemožná.
0
0
možnosti
Hela S.
4. 4. 2006 9:47
Díky za poučný článek
opravdu je potřeba šířit mezi lidmi osvětu, jinak se šíří panika, a zbytečně. Co nemáme kočku, máme zahradu plnou ptáků. Vrabců mnoho desítek, sídlí nám v tůjích, už třetí rok tam pravidelně vyvádějí mladé. Je to legrace pozorovat mladé vrabčáky, jak se učí lítat. Pravidelně nám při prvních výletech nocují nahoře na balkóně, protože než najdou odvahu letět dál, je najednou tma :-)) Sýkorky, kosi, špačci, zvonci, rehci, vrabci ... - základní složená ptačího osazenstva u nás. Krmili jsme je celou zimu, nebudeme je vyhánět teď na jaře, když je budeme na zahradě potřebovat ;-) Babička krmila celouzimu ptáky v 11. patře na balkóně. Létali tam na hostinu a podle toho ten balkón vypadá. Někde jsem četla, že nebezpečím jsou i ptačí výkaly. No, budu se chovat normálně. Při úklidu si vezmu rukavice a budu dodržovat základní zásady hygieny :-)))
0
0
možnosti
Eva Š.
4. 4. 2006 10:03
Re: Díky za poučný článek
A chce to i roušku přes ústa, neb to trochu práší a v prachu z výkalů je možný přenos viru. To je pravda, ale ta panika je opravdu neuvěřitelná. Já jsem se s tím tedy osobně nesetkla - asi se pohybuji mezi samými inteligenty
. Lidi nepřemýšlí a věří každé blbosti uveřejněné v médiích. Oni totiž novináři jsou schopni napsat straaaaaašné koniny. Už se těším na malé kosáky na zahradě a kdybych měla baráček, kde by hnízdili čápi, tak bych byla nadšená 
0
0
možnosti
Alex
4. 4. 2006 8:40
pokračování
Ona opravdu ptačí chřipka nejvíc hrozí v hlavách lidí a bohužel se na této situaci podepsala i některá média, svým hysterickým přístupem, který vyhovuje dnešnímu člověku, žijícímu tak vzdáleně od přírody.
0
0
možnosti
Fallowa
4. 4. 2006 8:38
Já to
taky nechápu - vždyť bylo i v médiích několikrát řečeno,že se člověk může nakazit jen přímým stykem s uhynulým opeřencem,nebo pokud sní nedostatečně tepelně upravené maso z nemocného ptáka.Já nevím,jak kdo,ale já jím jen řádně pečené nebo vařené drůbeží maso a se stěhovavými ptáky se neobjímám...Je opravdu hloupé a necitelné ničit hnízdiště čápům,jiřičkám a vlaštovkám,o labutích nemluvě!
0
0
možnosti
Alex
4. 4. 2006 8:38
Mediální ptačí chřipka.
O tomto víkendu jsem se pustila do úklidu zahrady, vlastně skalky. Před pár dny slezl poslední sníh, trávník je nasáklý vodou jako houba a skalničky jsou zasypané jehličím ze statných borovic, kterými je dům obstoupen jako tichými ochránci. To jehličí je nepříjemné, ale za to té ptačí drobotiny, co v borovicích žije. Celou zimu jsem poctivě krmila, každé ráno před odchodem do zaměstnání jsem chodila ve tmě, v mrazu a ve sněhu ke dvěma krmítkům a sypala slunečnicové směsi. Až jsem skrmila pytel. Bydlíme u lesa, takže se brzy rozkřiklo o pestré nabídce a u nás na zahradě se scházela ptačí populace z širokého okolí. Jak ubýval sníh, strávníci se vrátili do svého lesního bydliště a zůstaly hlavně sýkorky a kosové. A hromady slupek ze semínek pod krmítky, pod stromy a ve skalce. Jak tak uklízím mezi skalničkami, na borovici nade mnou začal zpívat kos. Jásavé, radostné trylky bez kterých bych nemohla žít. Za chviličku slétl na zem asi dva metry ode mne a začal paběrkovat mezi odhalenými skalničkami, poslední zapomenutá semínka. Takže jsme čistili oba, já u jednoho kamenu on o dva nebo tři dál. Pokukoval po mně, vůbec se neostýchal a naprosto mi důvěřoval. A to máme kocoura, který si tu a tam mezi nimi vybírá svou daň (kočičí obojek s gumovou vložkou a hlavně rolničkou, vše napraví) a psa, který je rád prohání, když vytahují z trávníku po dešti žížaly. Jsem jeho důvěrou potěšena a je to taková malá odměna za mrazivé denodenní plahočení ve sněhu s pytlem krmné směsi. Ano, vyskytli se sousedé, kteří se mně v zimě ptali, zda se nebojím ptačí chřipky, když tak pilně krmím. Ne, nebojím. Virová onemocnění byla, jsou a budou. A jestli má na lidstvo přijít nějaká pandemie, tak jí nezabráníme i přes veškerá vědecká bádání. Jenom můžeme její dopad zmírnit. Ona opravdu ptačí ch
0
0
možnosti
Blanka
4. 4. 2006 8:03
Konečne ...
Akási podobná osveta chýba aj na Slovensku. Aj ja sa denne stretávam s neznalosťou (neochotou porozumieť?) problému u ľudí.
V našej oblasti sa vyskytuje pomerne rozsiahla populácia kačíc, nanešťastie aj v blízkosti sídliska a obľúbeného venčiaceho miesta. Denne vidím ľudí ako pred vypustením svojho miláčika naprv kameňmi alebo papekmi odoženú kačičky a ešte sa rozčulujú, že mesto nič nerobí. Už teraz sa bojím, čo sa bude diať, keď maminky-kačičky vyjdú aj s vyliahnutým potomstvom na vodu. Dúfam, že to tých ľudí dovtedy prejde.
0
0
možnosti
zana
4. 4. 2006 7:39
zdravý selský rozum
jo, kde vzít a nekrást...
Díky za příspěvek, je skvělý.
0
0
možnosti
Alča
4. 4. 2006 7:32
Děkuji moc
za příspěvek a doufám, že nebudu sankcionována za to, že ho namnožím a rozdám mezi lidi. Jsem totiž moc smutná z toho, jak jsou lidé zmatení a popletení zejména poplachem v médiích, kde jde hlavně o senzace a drama. Snažím se, seč to jen jde, o trošku osvěty po okolí, ale i když člověk pracuje v oboru, je deprimující, jak často se setkává s nedůvěrou, neboť pokud to neřekl "odborník" (alespoň poradce vlády), tak to není hodnověrné. Jsem moc ráda, že alespoň v mém nejbližším okolí už je za námi období obrovského strachu (to jsem v duchu nadávala velmi nelichotivě a chodila těch dvěstě kačen na rybník krmit každý den sama). Kačky to přežily ve zdraví a po týdnu se začali přidávat i ostatní lidé, kteří viděli, že jsem z toho krmení neumřela. Hodně pomáhá, když jde člověk příkladem. Známému, který má na stodole čapí hnízdo a přemýšlel o jeho odstranění jsem řekla, že si to hnízdo vezmu a dám na chatku a pak ho půjdu nahlásit, protože je to trestné. Tak se zarazil a nakonec usoudil, že snad nebude čáp kýchat, tak si ho tedy nechá.
V této souvislosti nezbývá, než si postesknout, že opravdu hodně chybí mezi lidmi to, čemu se říká zdravý selský rozum ...
0
0
možnosti
