Neviditelný pes První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996

Lenko, ctu v rychlosti o poledni pauze, ale vim, ze se budu cele odpoledne

usmivat, nebo smat. Okoli mne bude mit za blba, ale to nevadi, jsem rada, ze jsem s Vami byla opet v Pekle! Vy tedy psat umite a urcite nikoho nenudite   Diky za clanek

Pane Kardiaku, vtipna pripominka - stejne cislo jako Lenka  !

mnoho díků za všechnu podporu zvířetníku. Od nadrána 2.5. jsem zase byla ve špitále, takže jsem všechny ohlasy zvířetníků mohla přečíst až teprve nyní, v pátek večer,5.5

Opět jsem sice závod  se zubatou  o maličký fousek vyhrála, ale kdo ví?.... Už to bylo posedmé a nhevím, kdy to tu s kosou přestane bavit a vezme mne s sebou za mými nejdražšími na druhý břeh. Utíkám vždy, co mi síly stačí,m ale jak dlouho ještě  vydržím s dechem?.....

Škoda.

Škoda,že to někoho nenapadlo i u Gustáva.

Re: Škoda.

husák

Nádherný příběh, krásně napsaný !  Mám z dětství vzpomínky na husy i na husáka. Bez proutku ani ránu.  A nejvíc mne štvalo, že husy zaneřádily rybník a nebylo se kde koupat ( to bylo u babičky a v těch letech mne užičnost hus nebrala). Dobře jste se s husákem vypořádala. Šikovná holka! Mne by asi nenapadlo ho trochu oškubat. A to bylo to pravé...

tak když už jsme u toho:

Na rozdíl od Tojefuka jsem čistě městské dítě. Od mala jsme jezdili na chatu(ale tam byli k vidění jen lufťáci, ne zvířata), později na chalupu. A na chalupě u Liberce jsem se v patnácti letech poprvé zblízka setkala s krávou. Na chalupě totiž nebyla voda, muselo se k sousedům ,kteří měli trubku ústící do nádržky u baráku.

Kromě trubky měli ještě krávu, která se přivázaná ke stromu pásla. Takže kráčím s dvěma konvemi po 10 litrech po pěšince ve svahu, proti mně ze strany vyrazila (dobře 2,5 km za hodinu) kráva. Na rozdíl od té na obrázcích, s kterou jsem se znala, byla tahle VELKÁ a PODIVNĚ FUNĚLA. No, zkrátka, stráň jsem sjela po zadku, zavlažila sousedovic pozemek a pro vodu musel otec. Chudák kráva se taky dost lekla.

:-)))

Není nad setkání třetího druhu a zblízka

Takový

houser z pastvy má čtyři-pět kilo a to už je slušný soupeř. Ale kohout koroptví vlašky váží asi kilotřicet ( je toho o kousek víc, můžu to tak nechat? ) a ovládal dvorek mezi východem na dvůr a osrdíčkovanou budkou na druhé straně dvorku! Babička kohouta zamordovat nechtěla, protože slepice ještě neseděly a kuřata potřeba byla. Za účelem pacifikace kohouta proto bylo za dveřmi březové koště. Tojefuk si raději vyžadoval doprovod babičky. A pak jednou měli smůlu oba - tojefuk i kohout. Tojefuk byl doma sám a ven prostě musel! Čtyřletý kluk ale nedokázal používat koště dost rychle, hbitý kohout tojefuka k budce nepustil a bylo! Tojefuk měl mokré kalhoty a kohout šel na smetanu. Ten rok babička sháněla kuřata jinde!

Re: Takový

  Ono se to nezdá, ale kohout dokáže pěkně lidi napadnout . Už jako dospělá jsem se utkala s kohoutem. Děsně jsem se lekla , protože jsem to nečekala. Vzala jsem ho taškou až jsem se lekla, že je po něm.  Ale kdepak ! No, pak už jsem byla v obraze. Zdravím, tjf!

Pěkné

Jo

a ještě něčím jsem ničila maminku na jedné faře. Na kostelní věži nebyly zvony a před mší se pouštěly zvony z gramofonové desky přes nějaké zařízení které ale mělo mikrofon a dalo se tím do města hlásit A tak se sem tam ozývalo - Kterému pejskovi je taky smutno, tak ať se okamžitě dostaví na faru Mikrofon brzy zmizel

Lííííído!!!! Co mi to děláš????

lógra místo v sobě mám na sobě i s tím "bordelem".

To nás takhle ve tři ráno naši hnali na vítání sluníčka na Šerák. Přiklopýtali jsme dřív a čas do východu slunce jsme strávili odpočítáváním "za dvě hodiny bude kááákaóóóó, za hodinu a půl bude kááááákaóóóó´, za hodinu bude kááááákaóóóó. Je spodivem, že nás tehdy rekreanti na chatě nevynesli v zubech až na Keprník a je fakt, že v okamžiku, kdy vylezlo slunce zpoza kopců, naši se s námi raději dekovali. A to káááákaóóóóó nám vydrželo, až na chalupu. V devět ráno už to ztratilo pointu, ale o půl páté ráno, to bylo jiné kafe

Závidím vám holky

mám sice duši rošťáka, ale jaksi okolnosti mi nedovolily toto někam dotáhnout Zachraňovala jsem zvířátka bez ohledu na to jestli to potřebovala či nikoliv..... Tak pejsky a kočičky si lidi u nás vyzvedli Horší bylo, když jsem přinesla poloumřelého potkana Dodnes vidím maminku jak stojí v kuchyni na stole a řve UFO věty A psi okolo skákali a štěkali No, musela jsem chudinku potkanka dát na zahrádku a tam umřel. Má tam hrobeček - teda měl

Re: Závidím vám holky

Není co, já jsem dom propašovala maximálně chrousta v kapse a on nepřežil praní tepláků.

Skvělé,

 potrestání by zasloužila ta baba, co jí houser patřil  Já bych jí asi vběhla do drdólu  Jste odvážná a to je dobře

:-))

Měla jste odvahu už jako malá Docela mě pobavilo, jak se z husáka stal po převýchově konečně houser