Máme zase hnízdo ve věnci na dveřích vedlejšího domu (bluebirds, česky salašníci). Takže od té doby do domu chodíme skrze garáž, a když tu byla švagrová, pro jistotu jsem uvnitř domu dala na dveře párku ceduli „do not open“, aby ji náhodou ze zvyku nenapadlo vzít za kliku.

Do hnízda jsem prvně nakoukla, když jsem viděla samičku vylétnout – bylo tam 5 vajec. A předevčírem jsem ji viděla vyletět zase, zvědavost mi nedala a jukla jsem znovu – vypadá to, že je tam 5 ptáčat, měla jsem z toho radost. To samé jsem udělala včera.

Vajíčka 8. března 2026. Věnec na dveřích.

Ptáčata 15. dubna 2026.

Ptáčata o pět dnů později, 20. dubna 2026.

V keři yuzu mají hnízdo drozdi (mockingbirds, náš druhý párek; z prvního už jsou ptáčata nejméně týden venku). Včera jsem také viděla drozda vyletět z keře, tak jsem rychle nakoukla a cvakla foťák. Tam to podle počtu zobáčků vypadá na 4 ptáčata. V dřevěných budkách jsou zase vrabci a bluebirds, v jedné dokonce malé sýkorky (už létají krmit jak o závod).

Ptáčata drozda mnohohlasého, 17. dubna 2026.

Ptáčata drozda mnohohlasého za tři dny povyrostla, 20. dubna 2026.

Ve věnci jsou ti drobečci pěkně natlačení a podle toho si všimněte „černo-bílého“ lemu hnízda :). Očekávám, že během několika dnů vyletí. V drozdím hnízdě byli včera už pěkní cvaldové, dnes už bylo hnízdo prázdné. Ale slyšela jsem vícehlasé hladové pípání z větví vedlejšího keře, když se blížili rodiče s potravou. Raději jsem odešla, aby mohli v klidu krmit. Snad o víkendu tam už bude klid a budu moci osázet záhon u keře. Náš hlavní je už několik dnů zaplněný, kvůli ptáčatům sazenice do tohoto druhého stále čekají. Udržuji jim vlhkou hlínu, ale už potřebuji „do země“.

Psáno 19. a 22. 4. 2026. Foto: Marička Crossette