24.4.2024 | Svátek má Jiří


Diskuse k článku

PSI: Vlčí inspirace

Ono člověk člověku vlkem je jedním z mála přísloví, která jsou absolutně pomýlená. Kdyby lidská společnost fungovala po vlčím, snadno by se lidem žilo. Nikdo by nebyl sám jak kůl v plotě, opuštěný, bez pomoci, kdybychom hladovali, tak kolektivně, kdybychom hodovali, tak kolektivně.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času
Li 21.6.2007 8:18

Omlouvám se, musím se vykecat

Kolegyni předevčírem zemřel manžel. Náhle. Na plicní embolii. Bylo mu 35 let. Mají půlročního chlapečka....Několik kočiček a dva belgický ovčáky...Loni dostavěli barák....

Rpuť 21.6.2007 8:16

Re: Re: Dík

;-D;-D;-D - hlavně, že by si to ten kavkazák nechal líbit ...;-D;-D;-D

Li 21.6.2007 8:04

Re: Dík

Darla si v teď v těch vedrech udělala pelíšek v konírně pod starou dobytčí váhou, která stojí na dřevěném bednění. Má tam nádherný chládek a klid. A není tam vidět . A je to přímo proti vstupním dveřím. Včera se mi stalo, když jsem se do dveří cpala s báglem žrádla a 20 litrovým kanystrem s vodou, že odtamcaď  vyrazila a rovnou ven! Na přivolání přišla okamžitě, sedla si přede mnou, mrskala nadšeně ocáskem, v očích čertíky a paničko: Dem se koupat, jóóó! Jenže já jí potřebovala vrátit zpět. jednak se mi po zemi válela kuřata, Boomča v plném hárání, je právě krytíchtivá, neměla jsem vodítko, natož pak obojek. Popadla jsem Darlu za chlupy na krku a chtěla jí odvést zpět a začalo divadlo :-/ Darla šla okamžitě na záda, začala kolem sebe kopat, naříkat, jak jsem jí povolila, už už brala dráhu k rybníku. Dopadlo to tak, že jsem klubku naštvano-zoufalého kavkazáka dotáhla zpět po zádech za přední nohy. Jak jsem pak zjistila, měla jsem i pár diváků a byla jsem pokáraná, že psa týrám 8-o darla se mi pak omluvila - omyla mi celý obličej a vodičky se taky dočkala ;-D I když teda voda v rybníku je už pěkný hnus ;-€

Rpuť 21.6.2007 7:59

Re: Re: Re: Dík

Los nebo sob ...obojí je na tři písmena;-P  Náš Hero to zvlánul taky dobře, pokud nepočítám momenty, kdy si z páníka dělal vyloženou prču a Arinka, co by nalezenec, byla psí holčička, která chtěla všechno dělat tak dobře jako maminka a tatínek:-) Ale držím Ti palce, ať to s Betkou moc necloumá....

ZDENA 21.6.2007 7:53

Milá Xerxová,

jste prostě ALFA VLČICE!!;-D

Takhle jsem jednou uklidňovala rotvajlerku a naši čubiznu za mlada - už mně to jejich vzájemné povrčování a pošklebování šlo na nervy, tak jsem na ně ZAŘVALA, že si rotvajelrka sedla na zadek leknutím a naše čubítko zajelo do kuchyně jak blesk, chichi...

Xerxová 21.6.2007 7:48

Re: Re: Dík

já o sobech nic nepsala - to byli losi;-D;-D.

Jinak jsme měli kliku, ale Xerda asi vůbec žádnou pubertu neměl - byl pořád stejný vědecký broučínek a Aronka jen změnila názor na velké feny a jinak taky nic... Tak snad bude i tentokrát pubertinka k nám milostivá.:-)

Jinak jsem smutná - Betky nevlastní bráška (po tatínkovi), výstavně moc úspěšný, ale i poslušný (před měsícem vyhrál dozí závody v poslušnosti), veselý krásný pejsek už nežije. V září by mu byli tři:-(;-(

Rpuť 21.6.2007 7:21

Co je to za blbinu, já tam to Vave určitě nepsala....?!?!

Je to ode mne - Rpuť!

Vave, 21.6.2007 7:20

Re: Dík

Na konec puberty se ještě netěš (to máš za ty soby;-)), ale něco jako uznání hierarchie ve smečce to asi bude.

Xerxová 21.6.2007 6:25

Dík

Dík za hezké povídání.

Mě teď Betka překvapuje "strachem" z mojí osoby. Do nedávna, pokud se na ni zavolalo a jí se nechtělo přijít (přivolání venku), tak mě obíhala, poskakovala, ňafala - snažila se nás přesvědčit, že si budeme hrát a ne poslouchat. A uklidnit ji trvalo dlouho. Teď, když nechce poslechnout, tak zvýším hlas, symbolicky napřáhnu ruku a Beta leží na boku a odhaluje bříško... Podotýkám, že jsem ji nikdy při přivolání nepraštila a jedinkrát, kdy nějakou ránu chytí, je když hrabe ve skalce a tam na mě takto rozhodně nereaguje. Jinak rozhodně bázlivá vůči mé osobě není, chová se ke mně stále stejně - hravě mě okusuje, pereme se, honíme se,... jen při tom přivolání - a to jen někdy (většinou poslechne úplně v klidu, často se i přijde "přilepit ke mně i sama, když se blíží "připínací" místo).

Že by konec puberty a uznání podřízenosti?? Nevím, zkuste mi to někdo vysvětlit.

Ještě dopíšu, že submisivní polohu nikdy jako štěně k lidem nepoužívala, otočit jí na záda (třeba pro umytí bříška) byl vždy trošku "boj". Tuto obrannou pozici užívala jen při setkání s dominantními psy...

Net 21.6.2007 5:14

Aktualni a dobre napsane !

Mame se od zvirat stale co ucit.