Neviditelný pes
První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996Diskuse k článku
PSI: Vlčí inspirace
Upozornění
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
|
Li 21.6.2007 8:18Omlouvám se, musím se vykecat Kolegyni předevčírem zemřel manžel. Náhle. Na plicní embolii. Bylo mu 35 let. Mají půlročního chlapečka....Několik kočiček a dva belgický ovčáky...Loni dostavěli barák.... |
|
|
Xerxová 21.6.2007 8:25Re: Omlouvám se, musím se vykecat Li, drž ji za tlapku - osud je někdy nespravedlivej |
|
|
Beda 21.6.2007 8:27Re: Omlouvám se, musím se vykecat ježišikriste...na to se snad ani nedá nic říct |
... kéž je paní silná a tobě Li, snad jedině to, že jí možná můžeš být (hlavně psychickou) oporou
... osud je někdy hodně krutý - je mi to líto...|
|
Li 21.6.2007 8:39Re: Re: Omlouvám se, musím se vykecat Za tlapku jí můžu držet jen na dálku a oporou jí taky nejsem. Je na mateřské a te´d u svých rodičů v Teplicích. Je to děsná tragedie, která zalomcuje s každým |
|
|
Rpuť 21.6.2007 8:40Re: Re: Omlouvám se, musím se vykecat Jo, to jsou takový to momenty, kdy má člověk pocit, že už nemůže. Ale nakonec se zvedne a jde dál, protože musí - potřebuje jen trochu podepřít.... |
|
|
MaRi 21.6.2007 8:40Re: Omlouvám se, musím se vykecat taková věc zacvičí všemi okolo. Kéž máte vy kolegové a přátelé sílu pomoci jí překonat aspoň to první nejtěžší období. |
|
|
tosca 21.6.2007 8:47Re: Omlouvám se, musím se vykecat Dopr..le Pohlaď ji po tlapce na dálku, i za mě. A že vzkazuji, ať vydrží, že zase bude líp. To je bolest, kterou prostě musí přežít, nic jiného se s tím nedá dělat. Má syna, už kvůli němu musí pokračovat dál. Den za dnem, týden, měsíc... půl roku ...rok... Držím za tlapku... aspoň virtuálně ... |
|
|
alimo 21.6.2007 8:56Re: Omlouvám se, musím se vykecat Co na to říct...šílená, nespravedlivá tragedie.... |
|
|
Jakub S. 21.6.2007 8:57Právě sem chtěl rychle napsat něco úplně jiného, ale teď musím tohle. - Mě o takových věcech není třeba povídat. A nebylo to jenom to, o čem většinou víte - Bylo toho mírně víc. No případně ústně. Ovšem ne po třicítce. Ovšem tvor na přechodu mezi vánočkou a batoletem zase to pořádně nezaregistruje - když se na sebe ale díváte s velkýma dětma a všichni víte, že nemusíte nic říkat - No to se mi teda povedla útěcha. Mazat to nebudu. Snad se projeví, má-li pár (víc jich ve skutečnosti nemůže asi být) prostě přátel. Kteří bez řečí a hlavně bez toho amerického každou chvíli opakovaného náhlého zahledění do očí a pronesení: X, mám tě rád(a)! prostě sou okolo. Sou v dosahu. Neokázale, neotravně, ne vlezle, ne bez přestávek... Jsou. Il y´a, there are, es gibt sie, jesť. |
|
|
evva 21.6.2007 22:25Re: Právě sem chtěl rychle napsat něco úplně jiného, chtěla bych se připojit, nedokážu to tak napsat, souhlasím s tím vším. |
|
|
Medvídek 21.6.2007 8:58Re: Omlouvám se, musím se vykecat
|
|
|
YGA 21.6.2007 8:59Re: Omlouvám se, musím se vykecat To jsou situace, kdy jsou všechna slova zbytečná. Já navíc patřím k těm, kteří neumí to správné slovo najít - všechny věty mi připadají hloupé a strojené, tak radši neříkám nic. Chudinka paní - bude to mít těžké, jenom doufám, že má kolem sebe tu správnou vlčí smečku, která ji nenechá "padnout". Je mi to moc líto. |
|
|
Bláža 21.6.2007 9:02Re: Omlouvám se, musím se vykecat Mám podobnou - osobní - prostě děsnou zkušenost....je to hrůza, takto onemocní čím dále tím častěji mladší a mladší lidé a je to pravda - v nouzi poznáš přítele a já jsem je v té těžké době vyfiltrovala. Kolegyni moc přeju, aby měla kolem sebe dobré přátele, co podrží nad vodou |
|
|
Lucka V. 21.6.2007 9:38Re: Omlouvám se, musím se vykecat mě vždycky v takovéhle chvíli napadá, proč se tohle musí stávat těm dobrým lidem...Před několika lety takhle odešel náš dětský pan doktor, v podobném věku, na konci služby přímo v ordinaci...
|
|
|
Alena s Maxem 21.6.2007 10:30Re: Omlouvám se, musím se vykecat Ach Bože, sice nestíhám skoro ani číst, ale na tohle musím zareagovat. Jenže jak vlastně? Snad jenom to, že je mi jí strašně líto a že v první chvíli člověku nepomůže asi nic. Chce to prostě čas, vím to z vlastní zkušenosti. Je to hrůza. |
|
|
Kačer 21.6.2007 11:38Re: Omlouvám se, musím se vykecat To je strašné |
|
|
Zdena b.p. 21.6.2007 12:51Re: Omlouvám se, musím se vykecat Je mi to opravdu líto. Bude to běh na velice dlouhou trať, ale vidím její největší oporu. Miminko. Právě miminko a přátelé jsou opravdové kotvy. Ale něco je špatně. o je totiž už několikátý případ embolie v tak mladém věku a u mužů, co já vím. Všichni kolem toho pětatřicátého roku. Jestli problém ve výživě? Ale soused, kterému šlo o život v dubnu, nepije, nekouří a co se stravy týká, neznám vzornější rodinu. |
|
|
Hana Williamson 21.6.2007 22:18Re: Omlouvám se, musím se vykecat Li: Kdyz jeden slysi neco takoveho, tak, samozrejme, cloveku zatrne a prijde litost... a nekdy vztek. Ale pak mne vzdycky napadne, ze clovek by mel zit kazdy den, jak nejlip muze - protoze fakt nevime dne ani hodiny. Preju tve kolegyni silu a dobre pratele. |
|
|
zana 22.6.2007 7:09Re: Re: Omlouvám se, musím se vykecat Hanko, máš pravdu. Li, myslím na ni. |
|
|
radanova 22.6.2007 16:42Re: Omlouvám se, musím se vykecat kéž má u sebe dost lidí co jí pomůžou se přes to přenest, chjo |
|
|
jenny 25.6.2007 19:09Re: Omlouvám se, musím se vykecat Čtu od nejnovější stránky nazpět a teď tohle |
|
|
Xerxová 21.6.2007 6:25Dík Dík za hezké povídání. Mě teď Betka překvapuje "strachem" z mojí osoby. Do nedávna, pokud se na ni zavolalo a jí se nechtělo přijít (přivolání venku), tak mě obíhala, poskakovala, ňafala - snažila se nás přesvědčit, že si budeme hrát a ne poslouchat. A uklidnit ji trvalo dlouho. Teď, když nechce poslechnout, tak zvýším hlas, symbolicky napřáhnu ruku a Beta leží na boku a odhaluje bříško... Podotýkám, že jsem ji nikdy při přivolání nepraštila a jedinkrát, kdy nějakou ránu chytí, je když hrabe ve skalce a tam na mě takto rozhodně nereaguje. Jinak rozhodně bázlivá vůči mé osobě není, chová se ke mně stále stejně - hravě mě okusuje, pereme se, honíme se,... jen při tom přivolání - a to jen někdy (většinou poslechne úplně v klidu, často se i přijde "přilepit ke mně i sama, když se blíží "připínací" místo). Že by konec puberty a uznání podřízenosti?? Nevím, zkuste mi to někdo vysvětlit. Ještě dopíšu, že submisivní polohu nikdy jako štěně k lidem nepoužívala, otočit jí na záda (třeba pro umytí bříška) byl vždy trošku "boj". Tuto obrannou pozici užívala jen při setkání s dominantními psy... |
|
|
Vave, 21.6.2007 7:20Re: Dík Na konec puberty se ještě netěš (to máš za ty soby |
), ale něco jako uznání hierarchie ve smečce to asi bude. |
|
Rpuť 21.6.2007 7:21Co je to za blbinu, já tam to Vave určitě nepsala....?!?! Je to ode mne - Rpuť! |
|
|
Xerxová 21.6.2007 7:48Re: Re: Dík já o sobech nic nepsala - to byli losi Jinak jsme měli kliku, ale Xerda asi vůbec žádnou pubertu neměl - byl pořád stejný vědecký broučínek a Aronka jen změnila názor na velké feny a jinak taky nic... Tak snad bude i tentokrát pubertinka k nám milostivá. Jinak jsem smutná - Betky nevlastní bráška (po tatínkovi), výstavně moc úspěšný, ale i poslušný (před měsícem vyhrál dozí závody v poslušnosti), veselý krásný pejsek už nežije. V září by mu byli tři |
|
|
Rpuť 21.6.2007 7:59Re: Re: Re: Dík Los nebo sob ...obojí je na tři písmena |
Náš Hero to zvlánul taky dobře, pokud nepočítám momenty, kdy si z páníka dělal vyloženou prču a Arinka, co by nalezenec, byla psí holčička, která chtěla všechno dělat tak dobře jako maminka a tatínek|
|
ZDENA 21.6.2007 7:53Milá Xerxová, jste prostě ALFA VLČICE!! Takhle jsem jednou uklidňovala rotvajlerku a naši čubiznu za mlada - už mně to jejich vzájemné povrčování a pošklebování šlo na nervy, tak jsem na ně ZAŘVALA, že si rotvajelrka sedla na zadek leknutím a naše čubítko zajelo do kuchyně jak blesk, chichi... |
|
|
Li 21.6.2007 8:04Re: Dík Darla si v teď v těch vedrech udělala pelíšek v konírně pod starou dobytčí váhou, která stojí na dřevěném bednění. Má tam nádherný chládek a klid. A není tam vidět . A je to přímo proti vstupním dveřím. Včera se mi stalo, když jsem se do dveří cpala s báglem žrádla a 20 litrovým kanystrem s vodou, že odtamcaď vyrazila a rovnou ven! Na přivolání přišla okamžitě, sedla si přede mnou, mrskala nadšeně ocáskem, v očích čertíky a paničko: Dem se koupat, jóóó! Jenže já jí potřebovala vrátit zpět. jednak se mi po zemi válela kuřata, Boomča v plném hárání, je právě krytíchtivá, neměla jsem vodítko, natož pak obojek. Popadla jsem Darlu za chlupy na krku a chtěla jí odvést zpět a začalo divadlo |
Darla šla okamžitě na záda, začala kolem sebe kopat, naříkat, jak jsem jí povolila, už už brala dráhu k rybníku. Dopadlo to tak, že jsem klubku naštvano-zoufalého kavkazáka dotáhla zpět po zádech za přední nohy. Jak jsem pak zjistila, měla jsem i pár diváků a byla jsem pokáraná, že psa týrám 
darla se mi pak omluvila - omyla mi celý obličej a vodičky se taky dočkala 
|
|
Rpuť 21.6.2007 8:16Re: Re: Dík
|
|
|
Li 21.6.2007 8:19Re: Re: Re: Dík Co mu zbývalo |
Ale to kňučení a nářek slyším ještě teď 
