Neviditelný pes

PSI: Šlapanický vlk 2014

20.11.2017

V ten dubnový pátek ráno jsem se s Feri postavila na start Šlapanického vlka 2014 po boku své kamarádky. V propozicích 84,5 km, časový limit 50 hodin a samozřejmě povinná výbava, která obnáší prakticky vše od základu na bivak přes lékárničku až po ochranné botičky pro psa. Můj batoh vážil 11 kg – 2,5 l vody, můj nový péřák pro extrémní zmrzlíky, pro který byla tato akce testovací, granule pro psa, lékárnička, karimatka, suché oblečení na spaní, jídlo a tak dál, však to každý zná.

Šlapanice. Dogtrek Long - Šlapanický vlk 2014

Předpověď byla celkem dobrá, přes den kolem 10 – 12 °C, v noci to bude padat k nule. Vyrazily jsme ze Šlapanic a už podle itineráře mazaly i s psama dál na první kontrolu. Mrazivé ráno vystřídalo sluníčko a celkem příjemně teplý den.

Cestou nás míjeli závodníci a závodnice, chodci a běžci. Některým psi sloužili jakou tahouni, jiní si to jako my dvě museli oddřít všechno po svých. Holt pes na sedáku ještě neznamená, že taky tahá, ale alespoň jsou obě ruce volné, třeba na turistické hole. Moje fena tahá jen v jediným případě, a to z kopce. Asi bych byla radši, kdyby teda netahala vůbec, na rozbahněným kopci to pak dolů jede ještě rychleji, než by jeden chtěl.

Dogtrek Long - Šlapanický vlk 2014

V Ruprechtově odpoledne teplá polívka na zahřátí a bylo jasno, že do setmění kolem 19. hodiny už chceme hledat místo na bivak. Spát jsme šly asi mezi úplně prvníma, ale když jsme v údolí u říčky Malá Haná narazily na přístřešek, dlouho jsme neváhaly a hned ho obsadily.

Ruprechtov. Dogtrek Long - Šlapanický vlk 2014

Horký čaj a teplé chili con carne nám pěkně naplnil pupíky a my po 44,5 km uléhaly ke spánku. Moje hřející polštářky zachránily kamarádku před hodně dlouhou nocí a tak jsme se obě nakonec celkem v pohodě vyspaly. Byla jsem trochu zklamaná, že v merino pyžámku z podvlíkaček a trika je mi pohodlně a nebylo mi horko, přestože spacák sliboval komfort v -12 °C a teplota v noci měla být mírně nad nulou.

Dogtrek Long - Šlapanický vlk 2014

Zmrzlá tráva ale ráno vypovídala o teplotě něco jiného a jak jsme se později dozvěděly, v noci byly asi -4°C. Ráno následovala teplá snídaně na rozmrznutí a čekalo nás do cíle už jen 42 kilometrů – nějakému menšímu bloudění jsme se předchozí den bohužel nevyhnuly.

Ruprechtov. Dogtrek Long - Šlapanický vlk 2014

Mrazivé ráno nás doprovázelo přes vojenský újezd, za jehož hranicí jsme potkávaly další závodníky, ještě spící nebo se chystající za chvíli na trasu. Rozmrzat jsme začaly až k poledni a během dne nás předbíhali všichni ti, které jsme ráno brzkým vstáváním zastihly ještě spící. Moje bolavé koleno ale začalo stávkovat už v pátek a v sobotu se to postupně zhoršovalo. Těch 6 km do cíle jsem se dopajdala už snad jen silou vůle a s podporou kamarádky. Bez ní bych to nedala.

Pozořice. Dogtrek Long - Šlapanický vlk 2014

Tak blízko cíli, a já nebyla schopná se na levou nohu skoro ani postavit. Byla jsem rozhodnutá to vzdát a nechat kamarádku, ať dojde do cíle aspoň ona. Nenechala se, a tak jsme se jako poslední v sobotu večer doštrachaly do cíle. GPS ukazovala 88 km, čas 34 hodin 38 minut. Na bivaku jsme z toho strávily skoro 12 hodin.

Feri. Dogtrek Long - Šlapanický vlk 2014

Hurá, dokázala jsem to. Na třetí pokus jsem poprvé dokončila long! Sice jako poslední, ale na tom přece nesejde. Splnila jsem si tak jednu z věcí, o které jsem se domnívala, že je nemožná. Není:)

Grace. Dogtrek Long - Šlapanický vlk 2014

Osobní stránky autorky: www.mawenzi.cz

Foto: Mawenzi. Klikněte do kteréhokoli obrázku v textu a podívejte se do fotogalerie!

Mawenzi Neviditelný pes


zpět na článek