Diskuze
PSI: Rok 2008 z pohledu drsnosrsté trpasličí jezevčice BeĎulky
Děkujeme za pochopení.
Velká kočka
Diagnosa a lékařské ošetření
Milá Hano W. a všichni kdo mě podpíráte. Já totiž po zkušenostech s odchodem Einsteina jsem k lékařské péči jaksi nedůvěřivá. Odpusť Lucko, to není mířeno na tebe. Před operací Einsteina zjistili příliš mnoho bílých krvinek v jeho krvi ale tvrdili že se to ale lepší. Zřejmě však ne. Ptala jsem se panveta jestli to není onemocnění krve a on mi odpověděl že leukemie to být nemůže. Operace se zdařila ale Einsteinův stav se zhoršoval a nakonec už ani nejedl. Nikoho nenapadlo krev víc vyšetřit. Vrátili jsme se k tomu veterináři, vyžádala jsem si právě jeho (jinak v té velké nemocnici jsme potkávali při každé návštěvě jenom nové a nové) a já jsem řekla, že mám podezření na rakovinu. Udělal tedy vyšetření ultrazvukem a už tam byly nádory na slezině. Ona to totíž leukemie byla. Diagnosu jsem vlastně stanovila já hned na začátku. Vím že lékaři a veterináři nejsou Bůh vševědoucí, ale stejně. Nejde mi o to, že mě to stálo moc peněz, ale Einsteina to stálo nesmírné utrpení, ani operován nemusel být a mohli mu hned pomoci za Duhový most. Takhle se mučil měsíce. Proto se cítím jak se teď cítím a proto se tak bojím. A mám nepříjemný pocit, že si nemocnice jenom chtěla vydělat. Dostali tenkrát přes 30.000 Sek, to jsem neplatila celé, měla jsem psa pojištěného. Tedy neplatila celé, platila jsem po všechny ty roky měsíčně pojišťovně prémii. Vlastně jsem si na to tak našetřila a tím pádem jsem to byla nakonec já kdo to platil. Ta operace s jeho konečnou nemocí nesouvisela. Zapomněla jsem název. Prostě mu zvětšená prostata tlačila na střevo a utrhla sval nebo svaly které způsobují že se střevo vyprazdňuje. Než se všechno vyšetřilo, než jsme dostali čas k operaci, musela jsem chudáčka Einsteina vyprazdňovat. A on duše dobrá věděl že mu pomáhám a sám vždycky skočil do vany kde klistýr dostával. Nejednoduchou operací se utržené svaly zase přišijí na místo. A pro jistotu psa taky vykastrovali. Nechtěla bych aby mi mého huňáče trápili takhle zbytečně jak tomu bylo.
Matylda
Borůvčice
zřejmě vytušila, že jsem ji tady dneska pomlouvala, že je divočák a ulítanec a v poslední době neposlucha a teď večer, když jse přišla z tréninku, jsem ji vzala na prochajdu a většinu bez vodítka. Chovala se velmi mravně a pokud zdrhala, na zavolání se vrátila. Dokonce i když zblejskla pejska o kus dál. Někdy bych jí chtěla vidět do hlavy. Asi před týdnem začala jako že zahrabávat svoje enóno. To je známka čeho? Že je větší štěník? Dospívá? Tohle nikde nepsali...
Velká kočka
Laila utěšitelka
Naše stařenka si tu kolem ťapká a něco mi stále povídá. A ona není z těch mnohomluvných, když něco chce nemňoukne ale jde mi roztrhat zuby-drápky nějaké důležité lejstro. A tak jsem usoudila že hledá Garyka i když se na něho většinou hněvá že ji to psisko nevycválané očuchává a to prosím na takových místech. Je tu tak podivně, velice podivně bez našeho ušouna. Už aby byl zase doma !!! Takhle to mít nechceme, viď Lailinko?
Velká kočka
Vrátila jsem se domů bez Garyka
Béďulko, ty jsi hvězda. A Garyk ti musí závidět takovou paničku, on vyfasoval takovou nic moc.
Ale já si teď budu trochu smutnit.Vrátila jsem se domů bez Garyka ne proto že zase houdínil ale protože si ho pan vet v nemocnici nechal. Ten náš pes měl nepředstavitelných 43 stupňů teploty a vůbec to na něm nebylo vidět. Na procházkách si dnes hrál s klacíčky tak jak to dělává a grrrau grrrau grrrrrr jim vyhrožoval, koulel se v trávě a kromě hladu na něm nic nebylo znát. Dietu odmítal a vůbec se nedivím, protože abych ho přiměla to zbaštit jsem tu kaši jedla s ním a ne jenom jako ale úplně doopravdicky. Takže vím jak to chutnalo. Podařilo se mu zase slupnout kočce z misky co její bylo a já vůbec nechápu jak se tam dostal, asi se naučil hlady létat. Strachy se přece naučil houdínit. Snažím se o legrácky a jak vidíte dělám co mohu abych tu nebrečela strachy. Je to sice jiná nemocnice než kde jsem nechávala Einsteinka, ale propadla jsem se do těch tehdejších strašných zážitků, trvajících měsíce.
Tak s Garyčkem je to tak. Krevní zkouška neukázala nic divného, rentgen nebyl tak jasný a proto se ještě podívají s kontrastní látkou jak postupuje střevama. Je tu jakési podezření že něco spolkl co zabraňuje trávení a proto tedy to dávení a zvracení žaludečních šťáv. O jiných podezřeních mi nic neřekli a tak jen čekám. Ráno kolem deváté mi zavolají čeho se dopídili a jestli půjde Garyk domů a nebo ještě zůstane. Ta jedna noc a vyšetření bude asi za 5.000 Sek. Ale mám ho pojištěného na 40.000, budu hradit jenom vlastní risiko a to je 1.500 za každé nové, tuším že čtyřměsíční údobí.
Tak jenom aby to bylo něco co lze vyléčit. Dostane teď kapačku a antibiotika. Zhubnul mi za ten týden děsivě a má jen 16,30 kg. Ale já vlastně nevím jaká je jeho normální váha, asi těch 20 kg jako měl Einstein, ale zdál se mi daleko mohutnější.
Myslete na něho ještě nějakou chvilku!! Kéž to dobře dopadne!! Vždyť je to můj věrný kamarád, a nevadí že je takový plašan.
MaRi
Re: Vrátila jsem se domů bez Garyka
milá Velká kočko, Garyk dobře ví, že tě dostal na starost a udělá všechno pro to, aby svůj úkol splnil a ochránil tě.
Jakub S.
Dnes ČT2 21.20: hovor s mým příbuzným -
- blízkým příbuzným té staré paní s tak složitým (vlastním rozhodnutím, původně...) osudem, co jsem vás na ni upozorňoval na podzim tuším. O ní však možná mluvit nebude - to by samo bylo na dlouho. Vynikající sociolog, o pět let mladší mne. Kdop se chce na něco zeptat, podívám se ještě předtím na poštu!
Blaňule a Beďule
všem veliké DÍKY!
Moc Vám všem děkujeme. Beďulka je právě ve fázi hárání a příští týden se chystá ke svému prvnímu ženichovi, docela jí závidím, že to zatím netuší, neboť já jsem z toho "činu" už teď strasně nervózní . Nakonec jsme s naší chovatelkou, kamarádkou a poradkyní chovu v jedné osobě, vybraly pejska jiného než Norika, který se k Beďulce bude hodit víc, s předky, kteří se "osvědčili" jak po stránce lovecké, tak exteriérové... Tak jen doufám, že se krytí podaří a že celá březost a porod a následné štěňátkovské období bude probíhat v pohodě a že se kolem velikonoc budeme těšit z nových malých Beďulčat
Jak uvedla EvaŽ., Béďa se nakonec v Pracovním poháru KCHJ ČR umístila na krásném druhém místě (loni by s tím počtem bodů co získala byla první! ) a mám z ní opravdu radost!!! Prostě moje malá šikulka.
Jana a Dasta
Ahoj holky,
všichni už všechno napsali, tak se jen připojujeme s přáním, aby se Vám i letošní rok vyvedl, aby jste se nenudily a aby si Béďa padla s Norikem do oka a byli z toho krásní kulíšci
jiný Honza
Beďule a Blaňule
jste holky sqěle akční. Jen bacha na nemyslivce - bouchaly. Ten si i děcko na saních splete s divočákem. Ještě by Beďulku měl za kunu či co...
Ale moc vám to jde a sluší. Krásné hlásání, doufám, že ne poslední!
Matylda
Re: Beďule a Blaňule
Teprve jsem stihla teď přečíst a mohu se jedině přidat
Jakub S.
No teda, já jenom tak zase blbnu s jménama, je to ve mně jako v koze...
a tady najednou, že by to mohlo pasovat. Takže Milord Láďa of... co? Když už se don Pedro de Carlsbad nejmenuje Netopýr, tak teď budu kmotr... stejně na něho časem budete volat Mílo. Tady by to bylo: Milošu!! Ty hastrošu hlúpý, gde zasa spúzáš? Jak ťa zvjétřím - !
Laďolenka
Re: No teda, já jenom tak zase blbnu s jménama, je to ve mně jako v koze...
Jakube, jen si tak blbni dál, je to paráda. Tak tedy Milord Láďa of Veveří. Ale Milošu néééééé.... Sousedi z druhé strany si vzali do opatrování křížence pitbula s dalmatinem. Je to prostě pitbul s puntíkatou náprsenkou. Má za sebou několik páníčků, první paničkou byla slečna, která chodila s přítelem, jehož jméno bylo Milan. Když se s ním rozešla, pořídila si psa a dala mu jméno Milan, ale ne z nostalgie, spíš natruc. Milane ke mně, Milane fuj, Milane sedni..... Mladá dáma posléze odjela pracovat do zahraničí a druhou paničkou se stala matka řečené slečny. Když se mladé paní narodilo miminko, maminka jí odjela pomáhat a Milana si vzali sousedi. Po dvou měsících ho museli vrátit. Loni na podzim se opět konal přesun druhé paničky do zahraničí a to už sousedi řekli ne, buď ho budeme mít nastálo nebo.... a tak ho mají. Představa ozývajícího se volání Milanéééé, Milošúúú mě láme v pase. Moje představa volání na kočičku je čičiči, pojď papat miláčku, dál dle Tvé fantazie až po pocem ty koňu, kdo tady má na tebe furt hulákat...
Lucka V.
Teda holky,
vy jste obě naprosté hvězdy. Akční, talentované a navíc strááášně sympatické!
Vyhledávání
TIRÁŽ NEVIDITELNÉHO PSA
Toto je DENÍK. Do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy. Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston). Příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce.
ondrejneff@gmail.comRubriku Zvířetník vede Lika.
zviretnik.lika@gmail.comHYENA
Tradiční verze Neviditelného psa. Sestává ze sekce Stručně a z článků Ondřeje Neffa - Politický cirkus a Jak život jde. Vychází od pondělka do pátku.
https://www.hyena.cz