Neviditelný pes První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996

Jitur, cítím s Tebou. Možná jsem tu psala, jak mi 30.července odešel Goliášek. Přišel ráno k posteli, šťouchl do mě, pak se složil na zem a přestal dýchat. Už před časem nám veterinářka řekla, že má slabé srdce, a že každý den může být poslední. Bojoval dost dlouho. Za necelý měsíc mi centrální distribuce nadělila šestiletou velerozmazlenou Betynku po mé zemřelé spolužačce. Bety neumí být sama, tak pro ni mladí hledali někoho, s kým bude pořád. Podařilo se, já si neumím představit život bez pejska, i když v mém věku 70+ bude další pejsek na pováženou. Taky mě napadla cesta vzít si od někoho známého pejska jen přes den na hlídání.

No, já si myslím, že Quicks se také ještě snažil za mnou do té ložnice dojít - protože ležel na boku u dveří a hlavičkou právě do ložnice. Po zemřelé přítelkyni/kolegyni jsem měla kočičku Šišku (také jsem tu o ní psala), bohužel měla i ona nemocné srdíčko a i přes léčbu, se mnou byla kolem 7 měsíců... Myslím, že pokud člověk není opravdu "samojediný", má kolem sebe někoho z rodiny - je pořízení pejska v pohodě, nenechali by čtyřnohého kamaráda ve štychu, v případě potřeby...

Kimi, to je také smutná zpráva a je mi líto, žes přišla o Goliáška.