Neviditelný pes První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996

Quicks byl moc krásnej pes a s kočičí smečkou sžitej, tudíž i hodný pes. Ten čas co Ti s ním Jitur byl dán Ti nikdo nevezme.

Milá Jitur, já stále nejsem schopna napsat o Troldíkovi pruhatém. S ním to vnitřní rozloučení trvá dlouho, bude to pomalu rok, co musel odejít. Lice jsem slíbila článek, doteď jsem ho nebyla schopna napsat... I když už tu má pruhatého nástupce, pořád to zvířátko chybí. Drž se a posílám pohlazení po tlapce.

to je mi též líto

To je mi moc líto, je to hodně těžké - čas to otupí, ale nevyhladí, já vím.

Děkuji

Když jsem otevřela Zv. s moc hezkou fotkou Quickse, ale v úvod článku jen jeho jméno - v předtuše mě až píchlo u srdce. Tak teď tu Jitur roním slzy i za tebe, protože v poslední době jsem nějak snadno na měkko a velká plačka. Je mi to převelice líto, tuhle bolest zde všichni známe a mnozí z nás ji prožili i víckrát. Jsem ráda, žes smutný a bolestný článek napsala, pro nás zajímavé informace, pro tebe v budoucnu vzpomínka na detaily (i já si vždy myslela, že nic z toho kterého smutného dne nikdy nezapomen, jenže léta běží a...)

Koukla jsem na album, Quicks byl krásný pejsek, celý život mladistvého vzhledu, na 12 let rozhodně nevypadal (krásné parte), jistě i tvojí péčí, kterou jsi mu posyktovala. Až na posledních fotkách v albu - hlavně fotka henatomu po injekce, který se rozlil až do bříška - je vidět, že něco nebylo v pořádku.

Útěchou ti může trochu být to, že Quick umřel doma snad bez bolesti v klidu. Máš doma svoje tři kočičky, které ti doufám, pomohou utišit bolest, kterou prožíváš.

Maričko, moc děkuju... on opravdu v podstatě vypadal, až na poslední cca půlrok, jako mladý pes. S tím krevním hematomem, došlo mi, že to není, jen tak. A i mně se zdálo, že snad neměl bolesti, a nejspíš ráno se ještě snažil dojít za mnou. Číči mám čtyři - nalezenou, dnes už možná cca 11tiletou dlouhosrstou hnědou žíhanou Čin, 3 a půl letého černobílého kocourka Ferdinanta - vzala jsem si ho od majitelů - kterým ho porodila toulavka na zahradě, a nějak se nedařilo soužití s "domácími" fenkami; a předloni a vloni jsem si k nim pořídila dva Sphynxe - dnes dvouletou Arwen a ročního Casperka. No, pejsek, možná bude, ale později...

Ach jo, Jitur, slov!a nestačí, bolí to, drž se

Děkuju moc, mám kolem sebe čtyři další rošťáky, kočičí - ale ten psík schází...

Jitur, to je mi moc líto! Westíci jsou od pohledu veselí a čilí pejskové, a tak zřejmě Quicks tak trochu klamal tělem. Vím, jak taková ztráta bolí. Je to už třičtvrtě roku, co nás Denis opustil, a přestože nás strakatý Culek zaměstnává a obveseluje svými lumpárničkami, ta rána po Denisovi se ne a ne zacelit.

Oni, i když odejdou, vlastně nám stejně zůstávají v duši...

Jitur, to je mi líto, hladím po tlapce

Děkuju, moc

O. T. pro Vave - prosím, do kdy musím zaslat fotografie záložek pro Akci24 - budu mít nejspíš 5 sad po 3 záložkách, dík za odpověď

Jitur není to konečný termín, ale fotky bychom chtěly mít do konce října.

Jitur, jako všem ostatním je mi to moc a moc líto. Někdo neporozumí, že čas po odchodu zvířecího kamaráda je opravdu bolavý, že je to poznání velkého smutku. Scott je pryč dva roky a ještě teď nečekaně zavzlykám a utřu slzy. Takže... co říct.

Moc děkuju . Když před 12ti roky umřel Scotty, myslela jsem, že to nemůžu přežít. U něj to ještě navíc bylo spojené s paradoxní životní situací, kterou jsem si tehdy procházela

Jitur, cítím s Tebou. Možná jsem tu psala, jak mi 30.července odešel Goliášek. Přišel ráno k posteli, šťouchl do mě, pak se složil na zem a přestal dýchat. Už před časem nám veterinářka řekla, že má slabé srdce, a že každý den může být poslední. Bojoval dost dlouho. Za necelý měsíc mi centrální distribuce nadělila šestiletou velerozmazlenou Betynku po mé zemřelé spolužačce. Bety neumí být sama, tak pro ni mladí hledali někoho, s kým bude pořád. Podařilo se, já si neumím představit život bez pejska, i když v mém věku 70+ bude další pejsek na pováženou. Taky mě napadla cesta vzít si od někoho známého pejska jen přes den na hlídání.

No, já si myslím, že Quicks se také ještě snažil za mnou do té ložnice dojít - protože ležel na boku u dveří a hlavičkou právě do ložnice. Po zemřelé přítelkyni/kolegyni jsem měla kočičku Šišku (také jsem tu o ní psala), bohužel měla i ona nemocné srdíčko a i přes léčbu, se mnou byla kolem 7 měsíců... Myslím, že pokud člověk není opravdu "samojediný", má kolem sebe někoho z rodiny - je pořízení pejska v pohodě, nenechali by čtyřnohého kamaráda ve štychu, v případě potřeby...