Tento článek se ve své podstatě netýká právoplatných kříženců (voříšků), o kterých jejich majitelé nikdy netvrdili, že by měli představovat nějaké konkrétní plemeno a k jejichž vzniku došlo vlastní iniciativou psíků, bez souhlasu jejich majitelů.

Průkaz původu je v první řadě oficiální dokument, který potvrzuje, že daný jedinec je příslušníkem konkrétního plemene a udává jeho rodiče a další předky 5 generací nazpět. Jeho rodiče prošli bonitací, která má za úkol zhodnotit, zda svým vzhledem a povahou odpovídají danému plemeni. U některých plemen jsou požadována zdravotní vyšetření a u pracovních plemen i složení základních zkoušek. To znamená, že štěně s PP by mělo vypadat jako typický zástupce svého plemene a je u něj předpoklad určité povahy a schopností.

Identifikace rodičů probíhá na základně krycího listu, který je vyplněn při krytí feny a pokud vzniknou přeci jen pochybnosti o původu štěňat, může chovatelský klub nařídit krevní testy. V žádném případě PP nezavazuje majitele k tomu, že musí se svým psem chodit na výstavy nebo zkoušky! Ale dlužno říci, že některé mezinárodní kynologické soutěže jsou přístupné pouze psům s PP.

Proti tomu původ psa bez PP je nejasný a kupující je odkázán na čestné slovo "chovatele". Nikde není potvrzeno, že oba rodiče jsou zástupci stejného plemene, a že splňují všechny nároky na toto plemeno kladené, protože neprošli žádným exteriérovým ani povahovým hodnocením. Např. pokud náhodou oba rodiče vypadali jako němečtí ovčáci (a mohli mít i PP, ovšem bez bonitace), může štěně vypadat jako NO, ale je tu mnohem vyšší pravděpodobnost, že bude mít exteriérovou vadu, chybějící zuby a jiné zdravotní problémy nebo nevyrovnanou povahu (agresivita, bázlivost). V tom horším případě byli rodiče různí a z "čistokrevného štěňátka bez PP" vám vyroste milý kříženec.

Pokud si kupujete "papírové štěně", zaplatíte sice dvojnásobek (někdy i více) než u "bezpapíráka", ale váš nákup bude pojištěn řádnou kupní smlouvou, která vám zaručí i možnost reklamace např. v případě vážné vrozené vady. Chovatel takového štěněte investuje do kvalitního krmení pro fenu, očkování, odčervení a označení všech štěňat (tetování, mikročip), vybaví vás řadou dobrých rad a mnohdy i malou výbavičkou pro štěňátko.

Většina chovatelů chce mít informace o svých odchovech i do budoucna a rádi vám kdykoli poradí. Pokud si koupíte štěně od množitele, mnohdy nevidíte ani jeho matku, štěně vám rychle vrazí do náruče, sebere peníze a už o něm nikdy neuslyšíte. O kupní smlouvě si můžete nechat zdát a v případě, že bude mít váš miláček nějaký problém, nebude možné pohnat prodejce k zodpovědnosti.

Nejčastější "důvody", proč štěně nemá průkaz původu

1. "Štěně je "čistokrevné", oba rodiče mají PP, ale nechtělo se nám chodit na výstavy a předvádět se."
2. "Toto štěně je nadpočetné (páté, šesté, sedmé z vrhu) a proto nedostalo PP." Toto tvrzení je lež!!! Nadpočetnost existovala v jednom období tuhého socialismu a sloužila k redukci počtu štěňat u velkých vrhů. Štěňata musela být utracena hned po narození, takže ani tehdy nebylo možné je legálně prodat. Toto nesmyslné nařízení bylo již dávno zrušeno a v dnešní době neexistuje žádné omezení počtu štěňat ve vrhu. Přesto je to stále jedna z nejoblíbenějších výmluv prodávajícího a lidé tomu bohužel velmi často uvěří.
3. "Chtěli jsme fence jednou dopřát štěňátka, aby neměla zdravotní problémy (toto je velice silně zakořeněný mýtus, ale o tom až někdy jindy) a kvůli tomu přeci nebudeme chodit na výstavu!"
4. "Matka i otec mají papíry, ale bohužel se spářili dřív, než jsme s nimi stihli jít na bonitaci."
5. "Štěně sice teď papíry nemá, ale to se dá zařídit dodatečně." Tako toto tvrzení je lež. Existuje sice teoretická možnost zařazení psa do chovu a zapsání do přechodného registru, ale je to velice složité a povolené pouze u plemen ohrožených zánikem. Takové plemeno u nás ani nenajdete...

Veterinární aspekty

Chovatelé zastřešení pod chovatelskými kluby jsou v mnoha směrech pod kontrolou. Fenka má omezené reprodukční období (první vrh nesmí být dřív než v roce a půl, u velkých plemen dokonce ještě později, chovnost končí osmým rokem života) a může mít maximálně jeden vrh ročně. Ten, kdo chová na feně nepapírová štěňata, není ničím omezen a nikým kontrolován - klidně nechá nakrýt fenu při prvním hárání a pak znovu při každé říji. Takové feny jsou podražené, protože nebyl dokončen tělesný vývoj, ve velmi špatné kondici a vyčerpané opakovanými porody.

Mnohá plemena jsou náchylná k určitým onemocněním. Chovatelé se snaží některým dědičným chorobám předcházet testováním rodičů před zařazením do chovu. Jsou to například choroby očí, dysplazie loketních a kyčelních kloubů, luxace čéšky, onemocnění srdce, epilepsie, přecitlivělost na léky a další. Některá vyšetření jsou v chovatelských klubech povinná, jiná dělají zodpovědní chovatelé dobrovolně. Po vyšetření dostane každé štěně atest s výsledkem a výsledek se mu také zaznamenává do PP. U množitele nic takového čekat nemůžete a i v případě, že by vám jakýsi atest ukázal, není jisté, že nejde o padělek.

Také veterinární lékař se při diagnostice onemocnění často orientuje podle plemene psa. Nemoci mají bohužel často podobné klinické příznaky a tak je plemeno psa důležitým orientačním bodem k vyloučení některých chorob a zaměření se na jiné. Jiné rady má veterinář připraveny pro majitele štěněte, které by mělo být malého plemene - tato štěňátka jsou aktivní, lehká a pohyblivá a potřebují ve stravě více energie a minerálních látek. Štěňátko velkého plemene se snažíme v růstu spíš zpomalit, aby rostla více kostra nežli svaly, takže má mít ve stravě méně energie a také jiný poměr vápníku k fosforu. Jak ale poradit majiteli, který si pořídil "čistokrevného bígla" a pak mu z něj vyroste čtyřicetikilový kříženec?

Pravdou je, že psa bez PP si nejčastěji pořizují majitelé-začátečníci, kteří nemají dostatek informací a myslí si právě jen to, že PP psa zbytečně prodražuje. Když pak přijdou s čerstvě zakoupeným štěňátkem ke mně do ordinace, mají spoustu dotazů a často se velmi diví i tomu, že po nich chci očkovací průkaz a datum posledního odčervení. Tady už zjistí, že sice při nákupu ušetřili, ale musí zaplatit minimálně jedno očkování navíc oproti pejskovi z chovatelské stanice.

Také odčervení není nejlevnější a pejsek by měl být označen mikročipem. To už jsme zhruba na patnácti stovkách. Pak se ode mne dozvědí třeba ještě to, že pejsek má vadu skusu a bude mít potíže s příjmem potravy. Pokud je to pejsek, který bude v budoucnu většího vzrůstu, je tu riziko potíží s klouby a měl by proto být krmen kvalitní stravou. A majitel se nestačí divit a počítat...

Jako ve všem ostatním, ani v tomto případě nic neplatí na 100 %. I u štěněte s PP se může projevit vrozená vada, nestandardní exteriér nebo povaha. Najdou se nepoctivci ze známých chovatelských stanic, kteří prodají za plnou cenu i štěně, u kterého je jasné, že nebude vhodné k výstavám a dalšímu chovu. A naopak existují i majitelé, kteří fenku s nepapírovými štěňaty opečovávají víc než vlastní děti a pečlivě vybírají budoucí páníčky. To jsou ty výjimky, které potvrzují pravidlo...