26.9.2020 | Svátek má Andrea


PSI: Pes český bahnitý

4.4.2006 22:15

Znáte Malou Ohři? Krásný areál přírodního parku mezi Libochovicemi a Hostěnicemi, přes Kostelec a Budyni. Prima turistická cesta po červené. Rovinka, nejdřív asfalt, pak už jen příroda, nádherné lužní lesy, krásné lesklé kmeny stromů, meandry, potůčky, bahnitá cesta, semtam přívětivá ves s hospodou, aby unavený turista hrdlo svlažil… Cca tak 12-14 km. Bony1

Má to však jeden háček - pro úkryt zvěře jsou lužní lesy pravidelně protkány pásy hustě vysázených smrků, které jsou seřezávány zhruba ve výši dvou metrů, aby nepřerůstaly okolní vegetaci a hlavně aby širokými větvemi poskytovaly ochranu zvěři. Jsou tam zákrmová stanoviště a i člověk s čichem zkaženým civilizací nepřehlédnutě cítí, že tu žijí divočáci. Stopy srnčí nacházíte po značkové cestě, zajíců nepočítaně. A jak zvědavých!

No a to samozřejmě neušlo naší Bony. Nevím, jestli je to zvláštní talent, ale naše psová v každém prostředí neomylně vyčmuchá jakékoliv zbytky kořisti. Ulovit sama nic neumí, ani myš (ta jí proběhne mezi packami a naše psová jen nechápavě čumí). Za rok a půl života se toho Bony dost naučila, ale jediné jí moc nejde - pustit nález. Má asi špatnou zkušenost s tím, že když si najde nějakou voňavou mlsotu, pokud možno zaječí hnát se zbytkem masa a packou, tak se jí to snažíme sebrat. Pes je, jak známo, sobec a nechce se dělit. A jak už jsem předeslala, tyhle lužní lesy zvěří oplývají.

Starého boxera už tyhle hrátky nelákají, je rád, když může zvolna kráčet s páníčky a sem-tam si vylepšit osobní vůni vyválením v nějakém zbylém lejnu či voňavém bahýnku. To ovšem naší Bonynce nestačí. První kořist našla u šlechtitelského areálu - přímo ukázková kost od kotlety. Nechápu, proč pracovníci této nádherné výsadby konifer a okrasných stromků zahazují zbytky mezi svou vlastní práci. No náš pes to po nich uklidil. Pak objevila u cesty hodně starou a suchou kost, odhaduji to na zbytek srnce z loňska. Ta jí tedy moc netěšila a Bony se nechala nalákat na přivolávací kousek párečku.

Asi po hodině nám na pár minut zmizla z očí a když se vrátila - naštěstí ne ke mně, ale k páníčkovi, hrdě přivláčela zbytek ježka, který už opravdu nikomu, ale opravdu nikomu nechutnal. Páníček viditelně zakolísal, ale vyměnil páchnoucí kůži z ježka za kus párečku a umravněný pes se vyžíval v dusání bahnem a probíhání stružkami. Umíte si jistě představit, jak po pár kilometrech vypadalo kdysi bílé břicho a nohy. Nevím, jak to psová zvládla, ale bahno měla i na bocích a na hřbetě, místo psa strakatého jsme měli psa bahňáka.

Před Budyní se cesta stočila a vedla podél výsadby ořezaných smrků. Pod hustými větvemi to harašilo, dupalo, funělo a psová - pamatující si dril ze cvičáku, se opravdu držela páníčkovi u nohy (ty kalhoty šly pak hned do pračky). Bylo na ní vidět, jak se jí to v hlavě pere - protože moc chtěla vyrazit pod ty větve a zblízka si prohlídnout, kdo to tam haraší, jenže poslušnost je poslušnost a páníček to myslel vážně. A tak mu u nohy "na volno" tancovalo pubertální psí stvoření, které nespokojeně a chtivě frkalo a pištělo nosem, až jsem jí vysvobodila a připnula na vodítko. Tím se psová okamžitě uklidnila, protože ví, že v dosahu šňůry si může čmuchat, jak se jí zachce a nebude z toho žádný průšvih.

Značená cesta se pak kroutí po rybářské stezce kolem Ohře, kde jsme si ověřili, že naše psová velké vodní ploše nevěří a napít se z Ohře je pro ni nepřekonatelný problém. Jak tuší hloubku a má pocit, že by nedosáhla packami na dno, jde od toho. Vycházka byla úspěšná - psí slečna se utahala jako štěně. To jsme neomylně poznali při nastupování do auta. Obvykle dělá drahoty a nechce se jí skočit do kufru auta, ale tentokrát už přešlapovala před zavřeným autem a jen co se otevřelo, okamžitě tam byla mohutným skokem, stočila se na pelíšku s výrazem "tak jedem!" a celou cestu domů spala, ani nevykoukla.

Dále se tímto dodatečně omlouváme personálu hospody v Budyni, kde jsme se zastavili na občerstvení, protože takový bahnitý flek, který po naší psové zbyl na podlaze, ten jim dá při úklidu zabrat…

Zdena Jůzová


Maminky, nenechte si ujít testování dětské kosmetiky sebamed Baby!
Maminky, nenechte si ujít testování dětské kosmetiky sebamed Baby!

Pokožka vašeho miminka si zaslouží jen tu nejlepší péči. Vyzkoušejte s námi řadu sebamed Baby, která byla vyvinuta speciálně pro potřeby citlivé...