PSI: Ohlédnutí za dogtrekem Hanácká Štreka 2009
Díky následujícímu svátku jsme mohli oproti ostatním DT prezentovat závodníky již v pátek a v sobotu je odstartovat, midaři startovali v neděli. V pátek bylo teplé odpoledne, když se sjížděli první závodníci do kempu. Závodníci se prezentovali u mne, jelikož jsem letos měl krom diplomů vše s pc na starost já.
Prezentace se táhla i kvůli tomu, že jsme zavedli různá nová opatření, jako např. "Telefon na příbuzného pro případ nouze" - naštěstí jsme to ani v jednom případě nepotřebovali. Okolo osmé dorazil i veterinář, sic o hoďku později, ale co už :-), a v devět byl meeting u chatky ze které jsme udělali základnu, ovšem později jsme meeting přesunuli do hospůdky ležící v kempu.
Po dlouhém meetingu zůstali závodníci v hospodě a někteří tam strávili i celou noc :-), ovšem o tom moc nevím, jelikož jsem s mamkou sháněl pečivo na ranní snídani pořádanou ve stylu švédských stolů.
V sobotu ráno, zatímco jsme s mamkou jeli vyzvednout pečivo, pořadatelé v kempu chystali vše, aby se závodníci už o půl šesté mohli nasnídat. Start byl volný, závodníci mohli startovat od šesti do osmi, jak chtěli, museli se mně jen nahlásit. Závodníci startovali plynule (přes naše očekávání) a všichni byli v osm na trati. Pomáhalo jim i mírně chladné počasí.
Během dne, zatímco se závodníci prodírali překážkami na trati, přijížděli midaři. Moc zážitků z tratě nemám, jelikož jsem měl na starost jejich prezentaci, a ráno po startu jsme s Frantou na prvních dvanácti kilometrech kontrolovali závodníky - z auta. Docela nás zaujala jedna závodnice se šesti haskouny, u niž jsme se jen dohadovali, kdy to vzdá. V sobotu večer jsme uspořádali meeting pro midaře jen u chatky, a zdálo se mi, že probíhal lépe než u longu.
V noci ze soboty na neděli se začali scházet někteří longaři v cíli. Kvůli nim jsem držel noční stráž ve svém autě před chatkou, a díky lidem, co trávili noc v hospodě, mě i našli. Nedělní ráno bylo pro má záda docela utrpení, ale musel jsem jít nachystat švédské stoly pro midaře. Kupodivu ráno žádný longař nedošel. Start pro midaře byl stejný jak pro longaře, též volný. Neděli jsem zas trávil v kempu u pc v hospůdce a vyhlížel jsem závodníky. To se nedá říct o ředitelce závodu a mé mamce Renátě Mackové, která se celý víkend potýkala s kuriozitami, jako např. když závodník hledal značku, která viditelně ležela na stromě před ním. Kvůli takovým závodníkům docela dost nalítala - co bychom si bez ní počali :-). Hlavně když celý víkend kroužily okolo Plumlova bouřky. Naštěstí žádná kemp nezasáhla, to ovšem nemohou říci někteří závodníci, co byli na trati.
V neděli večer již většina závodníků byla v cíli, pár jich ještě došlo ráno. Nakonec došli téměř všichni, i ona závodnice se šesti haskouny. A tak jsme mohli závod zakončit vyhlášením všech zúčastněných závodníků i vítězů. Vyhlašování bylo trochu zmatečné, ale všichni si něco odvezli domů, hlavně plno - doufám že dobrých - vzpomínek.
Tímto bych chtěl poděkovat sponzorům, kempu Žralok, pořadatelům a hlavně ředitelce závodu Renátě Mackové, za její nervy a za chuť pořádat dogtreky i do dalších let.
Další fotky najdete zde