S Frogim chodíme na cvičák, chodíme rádi, jsme dobrá parta a cvičení nás baví. A tak mě kamarádka poprosila, jestli bychom na týden nepohlídali jejich psiska, resp chodské psy, fenku Jorinku a psa Bosse. Pejsky známe, víme,že jsou šikovní, poslušní a hlavně vychovaní. V neděli jsme byli domluvení, že si pro ně dojedem, že to tak bude lepší. Hafani nás přivítali, nalodili se celkem v klidu, rozloučili jsme se paničkou, které jsme popřáli hezkou dovolenou a odfrčeli k domovu.

Doma jsme je pustili na dvůr a já jsem šla vysvobodit Frogiho ze samoty a zároveň mu ukázat kamarády na dvorku. Frogi je pejsek přátelský a tak mu kamarádi na dvorku nevadí, a pak je ochotně provede i domkem. Smečku jsme vzali ven,aby se podívali po naší vísce kde se budou odvíjet následující týden jejich procházky.

Psiska lítala, Jorča s Bossem se nahání, koušou, vrčí, někdy ty jejich hračky vypadají jako rvačka. Takže na procházkách to vypadalo následovně: Jorča kouše Bosse, Boss kouše Frogiho, konečně se může na někom vyřádit. Ale všechno v rámci hry - maximální poškození = mokrý krk nebo ucho.

Doma nastal nový, ale jen malinký problém - kočky. Napřed přišla Matylda, podívala se oknem, a raději vzala roha a pak chodila velice opatrně a pouze na jídlo, doma se moc nezdržovala. Lotynka je pohodář, tu nevyvedou z míry ani dva nový rafani.

Ale ona vyváděla z míry je. Co to je za kočku??? Ona vůbec neutíká!!! A nechá se očuchat a ještě u toho vydává takové divné vrčení???? To není možné?? A milá Lotka chodí Bossovi pod nosem, ocásek do fajky a vrní a vrní a otírá se mu o packy. Pes stojí jak opařený. 

Večer dorazil i Bertík. Napřed se držel dál,ale pak se přece jen osmělil a šel očuchat spícího Bosse. Očuchal a usoudil,že mu tedy žádné nebezpečí nehrozí a šel si schroupat večeři. Svoji další pozornost dělil mezi oba rovnoměrně nebo podle toho, kdo byl zrovna po pacce.

Takže i toto setkání proběhlo v pořádku, hafani trošku nesví, Jorinka ležela v chodbě u dveří, Boss se složil v obýváku a Frogi klasika v chodbě na kachlíkách.

Bylo vedro a ven jsme šli až večer, po večeři. Jorinku ani nové prostředí nepřipravilo o apetít a granulky zhltla a dívala se na Bossovu misku, že teda když on nechce, tak ona by si dala říct. Ne, milá Jorinko, to není tvoje!! Byli jsme poučeni, že Bossák je protiva, co se jídla týká, ale já jsem to nevydržela a asi za hodinu jsem ho šla přemlouvat k jídlu, přemluvila, i když celé snězené misky "bez keců" jsme se dočkali až ve středu.

Aby hafící nebyli sami v novém prostředí, měla jsem dovolenou, ale Bohoušek odjížděl v pondělí do práce na odpolední. To bylo něco pro Jorinku! On odjel a nechal ji tady!! Spustila takový nářek!!! Uklidňování nepomohlo, tak jsem ji nechala vykňučet a byl klid.

Na cvičáku jsme měli příměstský tábor pro děti a jejich pejsky, a taky v podvečer výcvik začátečníků a štěňátek, naložila jsem smečku a jela na cvičák. Cestou jsem si připravovala proslov pro případnou policejní hlídku, ale nic takového se naštěstí nekonalo a doufám,že dlouho nebude. Na cvičáku jsou jak doma takže žádné komplikace se nevyskytovaly, pouze musel Boss s Frogim řádně očuchat a semtam něco označkovat, tolik nových pachů a vůní!!! V úterý jsme si cvičák zopakovali, jen jsme jeli dřív domů. 

Ve středu zůstal doma už i Bohoušek a jeli jsme se koupat. Jorča s Frogim jsou plavci velicí, zato Boss je trošku opatrný - do vody hned tak nepůjde, ale jelikož je balonkový nechal se přemluvit, navíc byl zmáčený, protože loví Frogiho: to Frogi plave pro balonek, kolečko nebo klacek, Boss vartuje u břehu a jakmile Frogi leze z vody, hurá na něho a Frogi utíká a Boss ho kouše do ocásku. Přitom je zmáčený od postávání ve vodě a od Frogiho i Jorinky. Nakonec plavu se smečkou a dávám si pozor na drápy, semtam to schytám - no co další modřina. Večer jsou všeci unavení, vyplavčení, vymáčení a tak je do rána klid.

Ve čtvrtek musím do práce pro změnu já, psiska mě ráno vítají, Jorča se těší na svou tabletku s frolikem, sice mají otevřeno na dvůr celou noc, venčit se jdou až se mnou. Loučím se s nima, že za chvilku přijedu a pojedem se pak zas koupat. Jorča nezklamala a slyším ji vyvádět, Bohoušek říkal, že si i vyskočila v ložnici na okno. Sliby se mají plnit, jedem se zas koupat, opět spokojenost na obou stranách.

Semtam se někdo u nás zastaví s kočárkem, nebo aby se zasmál, jak hafani skáčou do vody, a dokonce někdo neznal bernského salašnického psa a tak jsem představila i choďáky, že je to naše národní plemeno!!! Koupem se všeci a Bohoušek zkouší chovat psa ve vodě, u Bosse má úspěch, klidně se uvelebí v náručí a nechá se chovat a pozice "držte si mě nebo začnu plavat" je na světě. V pátek zas koupání a cvičák. Poslední noc a v sobotu je vracíme.

Byl to pěkný týden, není nad poslušnou smečku, i když se jednou u vody rozběhli za jiným psem, a trošku vyplašili i pánečka, na zavolání se vrátili okamžitě zpět. I večer na procházkách se chovali slušně. Frogimu jejich společnost prospěla. Kočky nehonili, nežebrali, nehrnuli se do postele ani na gauč. Prostě není nad to hlídat vychovaného psa nebo dva.

V neděli jsme se viděli na cvičáku - přivítání bylo bouřlivé. I hafani se vítali. Potěšilo to. Vím, že se u nás měli dobře.