Před čtyřmi lety se nám v Dánsku líbilo. A tak letos opakování, jen místo Betky jede Night a místo maličkého vnoučka s námi jede předškolák doprovázený skoro čtyřletou sestrou. A aby nás v domečku nebylo málo, přibíráme ještě švagrovou se švárou a s tříletou vnučkou. Takže dvě auta, čtyři dospěláci, tři Trpajzlíci a jedna doga.

Místo pobytu: osada prázdninových domečků Klegod na úzkém pásu písečných dun mezi divokým Atlantikem a klidnějším Ringkobing Fjordem.

Podobných vesniček je podél pobřeží spoustu. Žádný vysoký hotel, žádné „řaďáky“. Každý domek má svůj pozemek, své pískoviště a své houpačky. Samé důležité věci. A v ceně ubytování byla možnost každodenní návštěvy bazénu v Sondervigu.

Cesta: z Liberce až k „domečku“ to bylo něco málo přes devět set kilometrů. Vyjeli jsme v pátek v devět večer – a snídali jsme už v Dánsku. Dopoledne jsme se šli podívat na moře, zkontrolovali, že obří nafukovací trampolína, na které jsme před lety trávili každý večer, stále trampolínuje... a ve dvě odpoledne jsme už bydleli. Asi o 20 kilometrů severněji než minule.

Zpátky jsme zase jeli na noc. Místo sobotního rána jsme vyrazili v pátek večer kolem sedmé, a než se stačila dítka probudit, byla doma v posteli (v pět ráno jsme je přenášeli do peřin). Děti byly cestou báječné a skoro celý čas prospaly. Kdybychom jeli přes den, bylo by to pro ně (a tedy i pro nás) určitě náročnější.

Domek: Domky s typickou slámovou střechou jsou dražší, takže máme „obyčejný“. Má tři ložnice, obývák (třeba i s funkčním PC), perfektně vybavenou kuchyň, topení elektrické (elektřina se platí podle spotřeby) i kamna na dřevo, myčku, pračku se sušičkou, saunu. Terasa je obehnána neprůhledným plotem chránícím před vichrem.

Klegod - prázdninové domky

Pozemek je velký, uprostřed byla písčitá duna porostlá šípkovými keři, bodláky a ostrou trávou. Zbytek zahrady tvoří posekaný trávník vybízející ke hrám. Jen tedy vozit s sebou badminton byla fakt velká hloupost :o) Ploty mezi domky nehledejte. Přesto jsou od sebe odděleny jednak valy dun a nebo porosty ostružiní, růží a trnitých keřů. Našeho „vlastního“ zajíce po chvilce už Night neřešil. Pochopil, že do trnitého křáčí se za ním nemá cenu honit.

Hory písku

Ceny: Dánsko je drahá země. Kopeček zmrzliny je za dvacet korun. Ale dánských... Závěrečný úklid domečku můžete zvládnout svépomocí, ale i si ho zaplatit. Za 1000 dánských korun... Kurz je kolem 3,80... Ale když s náma jela bednička zavařeného masa pro nás i pro Nighta (a třeba i víno na večery), tak to vyšlo ještě docela rozumně.

Moře: Severní moře je součást Atlantiku. Je divoké.

Atlantik

Velké vlny byly po celý týden. Je studené – přesto se našli odvážlivci, kteří do něho vlezli. Děti u něho byly každý den – základním oblečením byly plavky a neprofouknutelná bunda s kapucou.

Kamínky se daly házet do moře, mušličky se daly hledat, v písku šly ve vyhražených čtvercích hledat předem zakopané malé plastové hračky. Z druhé strany jsme měli Ringkobing fjord – obrovský mořský „rybník“ obrostlý rákosím – ráj rybářů a surfařů.

Ringkobing fjord

Pláž: desítky kilometrů dlouhá, široká. S jemným pískem, měla poměrně málo mušliček a hodně kamínků.

Night si to užívá

U moře mokrý písek nelítal, ale průchod mezi dunami byl jak v písečné bouři. Suchý jemný písek jsme měli během pár vteřin v uších, očích, mezi zuby... Jakmile se překročila duna, bylo dobře. A i když lidí v oblasti bylo hodně, díky kilometrům neobydleného pobřeží se rozptýlili... a nebyl problém najít místo zcela bezlidnaté.

Počasí: takové dánské... Vichr (silná bríza se střídala s nejslabší vichřicí) byl teplý, skvěle schlo promáchané oblečení.

Speciálně největší Trpajzlík se od moře vracel s tunou písku, neb se občas zamyslel a zapomněl zdrhat před vlnou (oblíbená hra na „uteču moři“). Tepláky nacucané ke kolenům pak cestou přes duny obalil pískem a vrátil se jak pískovcová socha.

Fouká - podívejte se na Nightova ušiska

Teplota konstatní – ve dne jako v noci, na souši i v moři, uvnitř domku i venku... kolem 17 stupňů. No a střídalo se sluníčko s přeháňkama, byla i duha, jen jeden den vytrvale pršelo (to jsme využili možnost jít do bazénu). Nehrozilo přehřátí dítek, ale ani prochladnutí. Písek všude kolem nás vodu vsakoval, takže bylo sucho – nikde nebylo bláto, Night měl stále čistá tlapátka.

Cyklisti: Měli jsme jednoho pravého cyklistu a dvě nepravé – odrážedlové – skorocyklistky. Najezdili toho Trpajzlíci za ten týden hodně. Když jsme šli k moři, svištěli na kolech až k poslednímu domku. Tam dospěláci vzali kola a přenesli je přes pás dun. Jeden den jsme byli na velkém cyklovýletu. Putovali jsme k majáku na zmrzlinu a zase zpátky.

Výlet k majáku

Maják

Úzká cestička (značená cyklostezka) se kroutila mezi kopečky dun, u každého odpočívadla (dřevěné stoly s lavicemi) jsem vytáhla nějaké překvapení (plastového minižraloka, čokoládku, lipo, mrkev...) a děti drandily s úsměvem celý výlet. Ujely osm a půl kilometru.

Mile nás překvapily. Trasu jsem si předem prošla (a tudíž znala počet zastávek) jen s Nightem, když byl zbytek výpravy v pondělí v Legolandu. Ostatní cyklisté byli nesmírně vstřícní a hlavně naše velecyklistky budily hodně úsměvů na tvářích protijezdců. Jo a večer chtěly děti ještě k moři. Tudíž opět do sedel...

Night: To sluníčko vyčenichám!

LEGOLAND: davy lidí, dlouhé fronty na atrakce, drahé vstupné, šíleně drahý oběd. Ale přesto všechno největší zážitek dovolené. Atrakce pro nejmenší i pro velké. Úžasné akvárium s možností proniknout do výdutí ve dnu bazénů. Koukali si s obřími kraby z oka do oka. Vrátili se pozdě, nadšení, plní zážitků.

Vyplatí se zeptat u provozovatele ubytování na možnost slevy na vstupné. Když totiž bydlíte v oblasti delší dobu, je možnost 25% slevy. A to je znát. Využili jsme to před lety i letos. Ještě levnější jsou vstupenky dlouho dopředu zaplacené, ale to jsme nechtěli riskovat kvůli počasí. Takže když byla dobrá předpověď na druhý den, zajel Pepa pro slevenky. V září tam bylo výrazně méně lidí než první týden července.

Legoland - tam někde je vnuk a švagrová

Givskud ZOO: je taky hezká věc. Jezdíte v ní autem (i vstupenky kupujete z auta), pes do ZOO může taky (a zadarmo), mezi zvířaty (s výjimkou lvů) smíte mít stažená okýnka. Pravda, když v severoamerickém safari přivezl traktor čerstvé krmení a stádo bizonů se rozeběhlo a kličkovalo mezi auty, zatahovali mnozí řidiči okýnka velkou rychlostí :o) Mezi jednotlivými úseky safari je kolem parkovišť „normální ZOO“. S lemury, hrošíky, gorilami (mají miminko), nosorožci...

Givskud ZOO - safari

Co dítka ocenila snad i víc než živá zvířata byla nově otevřená část DinoZOO. Prostě plastový tyranosaurus otevírající obří tlamu je zážitek. A velkou radost přineslo i hřiště vedle parkoviště. Trampolínový park s patnácti obřími trampolínami různých typů. Asi aby děti před nastoupením do aut vypustily zbytek energie. Povedlo se – malé holky usnuly ihned a i mladík relaxoval bez řečí.

Dinopark - voda vhodná k pití

Psi: byli všude. Snad v každém domečku nějaký bydlel, nebo spíše dva. Někde i tři... V sezóně mají chodit na vodítku – a dodržuje se to. Nighta jsem na volno pouštěla jen tehdy, když nebyl nikde nikdo vidět. Třeba na pláži při západu sluníčka. Psi můžou do Legolandu i do ZOO. A ještě dovětek – všichni po psech uklízí, s ohledem na koncentraci psů je tam neuvěřitelně nebobkovatě.

Psisko řádí

Trpajzlíci: byli úžasní. Díky tomu, že se celý den nezastavili, tak parádně spali a dobře jedli. A najedené a vyspalé dítko bývá dítko dobře naladěné. Malé pískoviště u domu a houpačky okupovali vždy, když byli „doma“. Po obědě koukali na pohádky (měli jsme CD s večerníčky), když pršelo, došlo na omalovánky a domino. Večer jsem stěží dočetla kapitolu z knížky – usnuli hned, jako když je do vody hodí.

Night: to měl těžké :o) On je můj závislák a najednou jsem neměla na starost jen jeho... Byl unavený, neb ty Trpajzlíky musel neustále hlídat, pořád se něco dělo, byl nešťastný, když jsme se rozbíhali (a on na vodítku nemohl být všude). K dětem byl fantastický – opatrný, vrtichvostící, nechal se i „zlobit“ a hrál si s nimi. Kupodivu velmi dobře žral – to mi spadnul balvan, neb jak známo to s ním nebývá snadné. Nebyl v Legolandu a v bazénu. Jinak zvládnul všechno.

Čas vhodný na psí blbnutí

Moc hezky nám v Dánsku bylo. A protože náš skoroškolák umí počítat, tak nám sdělil, že byl v Dánsku, když mu byly dva, teď mu je šest... a že až mu bude deset, tak bude moct v Legolandu už zaručeně na všechny atrakce (někde mají výšková omezení). A že už se těší :o) A malá?? Já taky, já taky... A dodám – my taky, my taky...

Racků tam bylo hodně

Foto: Xerxovi. Klikněte do kteréhokoli obrázku v textu a podívejte se do bohaté fotogalerie!