5.12.2022 | Svátek má Jitka


Diskuse k článku

PSI: Nastěnka aneb jak jsem potkal pejsky

K tomu, abych napsal článek o své chlupaté kamarádce, mě vyzvala Li, a protože nepatřím mezi spisovatele, předem se omlouvám za jistou neobratnost. Musím podotknout, že jsem nikdy nebyl pejskařem, a než jsem se s Li seznámil, rozlišil jsem tak s devadesátiprocentní jistotou pejska od kočičky.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Výpis zvoleného vlákna.
Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času
Hanka 30.3.2006 3:59

Nastěnka

Smutný,ale krásný a hezky napsané. Mám tohle taky za sebou. když můj skoro 18letý pudlíček dostal mrtvičku. Vnínal mě do poslední chvilky a pokud jsem na něm měla ruce a hladila ho neplakal. Na veterině ho uspali, pořád jsem na něj mluvila - snad vesele, alespoň jsem se o ten tón snažila, ale když dostal pak tu poslední inijekci jsem byla doslova hysterická. Taky na něj nezapomenu nikdy i když mám už jiného pudlíka - tentokrát holčičku.
Je to jen hra - tak zavři oči
teď spánek tvé sny omámí
zas do vody pro míč můžeš skočit
a jako vítr běžet lukami.
Uši ti vlají jak koňům hříva
a štěkot tvůj zní ozvěnou ....
Tak málo, málo času zbývá
pro jednu psí duši znavenou ...
Tak běž a neboj se .. jsem tu s tebou,
to pohlazení na cestu si vem .... Tvé tělo chladne, mě dlaně zebou Sbohen Dennánku a krásný sen