Předchozí povídání o Kess najdete zde.

Máme chalupu daleko od Prahy, a když přijede návštěva, není to jen na hodinku na kafíčko, je to na pár dní. Návštěvníci si obvykle přijedou užít, jak jsme tu obklopeni divočinou. Já opravdu nejásám nad tím, že mi po zahradě poskakuje srnka a sežere, co v potu tváře vypěstuji. Laně za plotem mi chodí na jablka na volně rostoucích jabloních a my raději štrúdl, než pohled na ty bestie mlátící hlavami do větví a lámající mladé výhony.

Po návštěvě srnky - ožráno, nesklizeno

Návštěvníkům to však většinou připadá romantické… Snad krom slimáků, ty fakt nikdo neobdivuje. A přitom jich letos máme – jéje!

Teď kolem záhonů visí hadry nasáklé odpuzovačem zvěře. Zatím to funguje.

Ovšem velká zahrada je nejen pravidelným zdrojem příjmu servisu zahradních sekaček, ale též velkým potěšením pro psy.

Tak to mají nastaveno i manželé K. a jejich kokršpaněl Dasty.

Dasty cestuje nerad, byť má bezpečností připnutí přímo na zadním sedadle, byť se mu dostává péče cestou, tak přesto do auta nerad. Má lecjaké finty, jak odjezd přinejmenším oddálit – nejlepší je prokličkovat verandou mezi židlemi a zalízt pod přistavené naložené auto. To se pak mohou páníčci vzteknout a vyčítat si navzájem, že toho zatracenýho psa měl někdo včas vzít na vodítko.

Dasty

Je to moc chytrý a mazaný a milý pes. Né že by nevěděl, co znamená Sedni! Lehni! Zůstaň a zejména POCEM! Jen nikdy nepřišel na to, proč by měl poslechnout, chichi.

Dasty si u nás užívá všechny zahradní radosti, jaké velká zahrada skýtá – očumování sousedů za plotem, štěkání na procházející turisty, prohánění koček, co si tu zkracují cestu, a zdrhnutí dírou v plotě po vypadlé plaňce. Navíc je tu Kessinka, k níž si lze občas i beztrestně čuchnout zezadu. Když máme Kess na klíně, má Dasty její pozadí přímo před nosem a Kess se dokonce dopracovala takové tolerance, že ho chvíli nechá, než vycení zoubky a zavrčí. Na zahradě se taky najde dřevo, které si může jeden pes beztrestně rozžvýkat… Prostě ráj.

Dasty a Kess, společná snídaně

Ta vypadlá plaňka je u vrátek, Kess si jí dlouho nevšímala, ale nakonec na to přišla. Blbý bylo, když si vyběhla na cestu a otevřela si hubu na mastifa procházejícího kolem. Naštěstí pes i pán byli zcela v klidu, kdežto Kess tu díru zpět na zahradu panicky hledala. To je fakt legrační, když si Kess vyběhne ven na někoho zařvat, pak by ráda zas domů, jenže branka je zavřená, že… Jak se má malá Kessinka dostat domů, když páníčci na ni volají, ale nikdo se nezvedne, aby tu branku otevřel?! Kessina legračně poskakovala kolem branky, nešťastně koukala a pak jí to došlo! Šup prolítla dírou po plaňce a bylo to. Doufali jsme, že Dasty své mohutné tělo tou dírou nepropasíruje, ale on to fakt dal!

A protože i v psím světě platí, že za plotem je tráva zelenější, přistihli jsme naši vybíravou Kessinu, jak pucuje Dastyho misku s večeří. Probrala granule, poměrně velké na její malou tlamičku, některé ožužlala a pak upustila na podlahu, jiné zbaštila hned. Ty olízané dojedla potom. Dasty se šel podívat, co že se mu to děje s miskou, a Kess jen trhla hlavičkou a zavrčela jako panter. Dasty rozumně odešel a našel její misku s čerstvě naservírovanou večeří (granule – mrkev – tvaroh) a všechno to vylízal. Měl smůlu v tom, že večeře naší Kess je zhruba poloviční, co ta jeho. Obě misky pak byly čisté, ale Dasty večer blbě koukal, kdeže by bylo něco k snědku, leč měl smůlu, večeře už byla. Jeho panička usoudila, že trochu hladu jeho mohutnému tělu fakt neublíží, chichi.

Dasty a Kess, každý likviduje obsah cizí misky

Dasty je sice devítiletý pan pes, ale hravost mu věk nijak neotupil. K nejoblíbenějším domácím hrám po ránu patří sebrat kus prádla nebo pantofel v koupelně, než se panička oblékne. Cílem je donutit paničku, aby jednoho hravého pejska honila a případně se s ním o tu pantofli tahala. Pes kličkuje pod židlemi, doma se proplétá mezi květinami a nábytkem a panička huláká a Dasty se baví. Smůla je, když lidé pospíchají a nehrajou podle pravidel, zejména když se nikdo nemíní přetahovat a honit. Když prostě mávnou rukou a psa si nevšímají. To pak chudinka zapomenutý pes musí ponožku umístit pod přehoz na gauči nebo zahrabat mezi noviny na křeslo nebo šikovně nacpat někam mezi květináče.

Dasty s ponožkou

A když má jeden pes k dispozici tu velkou zahradu, to je pak prima hra! Nejen že se pes proplétá mezi úplně jinými židlemi a lidmi než doma, ale jsou tu keře, záhony, trní, tůjky – to je možností, kam tu ponožku nacpat!

Takže jsme zvědavi, kde nám zjara vyraší ponožkovník. Měly by na něm vyrůst zeleno-bíle pruhované ponožky a Dastyho panička možná bude mít konečně zas celý pár.

Kess na fotce trochu nechápe, proč to sakra dělá... Ale Dasty ví, že buď se budeme honit, nebo si užije, když tu ponožku bude ukrývat. V tomto případě nastala varianta č. 2.

Foto: Zdena Jů, manželé K. a ZdePro