14.6.2021 | Svátek má Roland


PSI: Kess (9)

7.6.2021

A zase v přírodě…

Předchozí díl najdete zde.

Jak jsem psala, náš český střapatý pes se v paneláku dobře zabydlel. Gauč, postel, pelíšek, deka pod radiátorem, výtah… Místní kamarádi a NEkamarádi. Nové asfaltové chodníčky mezi sídlištěm a loukou, ty má moc ráda. A najednou změna. Kess se přesunula na chalupu, kde tráví s páníčkem většinu týdne.

Kess s květinami

Kess s květinami

Její příjezd byl příjezdem suveréna do svého panství, žádné rozpaky (není blbá, že), kde že to jsme. Přesně věděla, kde jsou pelíšky, kde je deka pod kamny. Setkání s chalupářskou psí partou bylo nejdřív trochu rozpačité, ale během dvou dnů rozpaky pominuly. Nenastaly hádky ani neshody, přímo naopak – vypadá to, že se na sebe těší.

Kess přestala kulhat, tedy přesněji řečeno chvíli kulhala na levou zadní, pak chvilku na pravou zadní a pak zapomněla úplně.

Kess

Kess

Za týden měla zmapované vycházkové trasy a má to zas na drápku. Ranní i večerní venčení mají s páníčkem dobře vychytané. Když jsem se do toho namotala, připadala jsem si pak trochu nepatřičně. Tak například já šlapu po tmě úvozem, zapomněla jsem na baterku, klopýtám a kloužu, jen aby se pes před spaním řádně vyvenčil. A Kessina stojí dvacet metrů za mnou, zřejmě vše stihla bleskově, a kouká, jak se vzdaluji tmou. A když se po ní otočím, kde sakryš je, hodí zadkem a metelí si to zpátky k osvětlené verandě. A tam sedí páníček a řve smíchy, protože Kess je už dávno doma, zatímco já se plahočím zpátky k baráku a nadávám.

Kess je opravdu dokonalá brněnská kavárenská povalečka. Pokud vycházka končí na zahradě u hospody, je to správná vycházka. Jsou tam další psí kamarádi a neteče tam voda přes cestu a je to tam pěkně upravené, občas dlažba, občas pěkná asfaltka. Žádná vysoká mokrá tráva nebo pichlavé jehličí! Tak to má v přírodě být. Přidejte k tomu pár lidí ochotných si psíka nechat hupsnout na klín a drbat, či dokonce odměnit nějakým mlsíkem, a máte idylické psí odpoledne v podání naší Kessiny.

Moly a Kess na skalce

Moly a Kess na skalce

Ale na chalupě není svět jen o zámkové dlažbě a pivu přes okno! Vytáhla jsem kámošku a naši Kess na zdravotní nedělní vycházku, mírný kopec a asi hodina a půl cesty, to je přesně to, co by si člověk našeho věku měl denně dopřát. Ale ono bylo horko, přes cestu teklo kus potoka, chvílemi byla cesta plná louží a nikde ani kousek asfaltu. Kessina se nejdřív dobře bavila, když jsme procházely cestou mezi zahradami a ploty, za nimiž blafali psi, ale pak jsme se dostaly do opravdové přírody a Kess se mi vlekla za patami. Napít se z potoka? No to ne! Tak jí kamarádka do dlaně odlila trochu ze své lahve s vodou a to si Kess ráda posloužila a ještě si řekla o přídavek.

Kess

Kess

Páníček si pro nás samozřejmě přijel, přeci by nás nenechal opuštěné někde u lesa. Kess ještě nemá ten grif, jako měla naše Bonynka, že když jsem ke konci vycházky vytáhla mobil a zavolala páníčka, Bony sebou praštila na zem a odmítala dál někam jít, protože co bychom ještě někam šly, když taxík je na cestě, že?

Ale Kessině to příště taky docvakne. Došly jsme s kamarádkou pod kopec k lesu, čekaly jsme, kochaly se nádhernými výhledy na severočeské kopce a najednou se na polňačce objevilo, v dálce, manželovo auto. Kess zpozorněla a když auto přijíždělo k nám, musela jsem ji ukáznit, aby nevběhla pod kola. Jakmile auto zastavilo a páníček ledva pootevřel kufr, náš turistický pes šipkou skočil na své místo v autě, okamžitě se roztáhl v celé své (krátké) délce, začal usilovně mlátit ocáskem a upíral na páníčka pohled s výrazem nezměrného vděku za záchranu.

No tak já nevím – je to nějaký pokrok? Pochopil ten psík správně chod domácnosti? Psala jsem o tom Kristíně, od které jsme si vloni v září Kess odvezli, a ona odvětila něco v tom smyslu, že si nás Kessina oba už pěkně vycvičila… No nebudeme to rozebírat, řekla bych, že výcvik průběžně pokračuje a nikdo si zatím nestěžuje. Pes vypadá spokojeně a my taky.

Kess sportovní

Kess sportovní

A ona je Kess hlavička učenlivá. Když se něčeho domáhá a my nic, tak se postaví na zadní a natáhne pravou packu na celou délku a šťouchá do člověka, aby na sebe upozornila. Umíte si představit, jak to vypadá, že jo? Naši „vtipní“ kamarádi to komentovali slovy „Hele takhle se zdraví u nás v Sudetech“ a odměnili ji pamlskem. Já se obávám, že ještě párkrát a ona se to naučí a bude na povel zdravit jak na skinhedském srazu. A nás za to jednou zavřou!

Foto: Zdena Jůzlová, KarN a Kristína. Klikněte do kteréhokoli obrázku v textu a podívejte se do fotogalerie.

Zdena Jůzlová Neviditelný pes


Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!