Neviditelný pes První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996

Je to šikovná psí holčička

O Kessince je vždy radost číst.

Občas některá z našich koček také cítí nebo vidí "něco". Nastražené uši, strnulý pohled a já nevidím, neslyším nic. Před pár dny takhle venku seděla a koukala Bobinka pod větší kámen. Až jsem se lekla, jestli se tam neukrývá had. Tak jsem se opatrně přiblížila, klekla si (kočka stále ztuhlá) a opatrně sklonila hlavu ke kameni. Nic, jen jemná hlína kolem a Bobina stále ve střehu. Vzala jsem nejbližší klacík a zašťourala pod kámen a...na moment vykoukl tenký kousek žížaly, než zajela zpět. Tím jsem ale Bobince zklazila zábavu a odešla. No a dneska ráno, když jsem pouštěla kočky na zahradu, Rusty jako první se u kus odsunutých dveří zastavila a vééélmi pečlivě a dost dlouho očichávala rám dveří asi půl metru nahoru a dolu. Ostatní za ní čekaly v zástupu aby pak místo očichaly přesně jako ona. Musel to být silný pach, když zaujal všechny a nikdy předtím jsem tohle u nich neviděla. Jaké noční zvíře či co se o rám otřelo netuším. Kratší dobu k nám chodila vačice, ale kočky na její pach nikdy nereagovaly. Vačice pak ze dne na den přestala chodit, nabízené ovoce zůstávalo netknuté.

Vanilka se třeba bojí tmy- v domě ne, ale venku ano- co když je tam bubák

Ó to jsou uši. Všechno slyší. Prima zamyšlení. Na vycházku to chce silnou baterku. A namířit kolem sebe. Toho se lekne kdekdo. Divočák, vlk. Zvuk bych si rozmyslela mít u sebe psa navolno. Marně přemýšlím, jestli mi nějaký ze psů vysílal znepokojivé signály po čmuchání. Jestli ano, tak si to nepamatuju. V Zoo Praha šel Danek po špičkách s ocáskem skoro pod bradou kolem vlčí ohrady, to jo. Argo se Šmudlou se tvářili neutrálně. Sem tam mě některý z psích kámošů vyděsil štěkáním na něco, co jsem já neviděla. Miluška ta držkuje i na viděné. Prima je to po ránu. Na souseda. Na čubu co k nám běhá navolno samovenčená. Haf, haf, haf. Mílo ticho....Haf. Co Ti říkám.........haf.

Okus zvěří moc nepociťujeme, byly roky, kdy ano, teď už nějakou dobu ne. U nás je to spíš zápas lišky versus drůbež. Ale tuhle jsem v noci z balkonu koukala na srnce, který štěkal u schodů. Říkám mu "Co tu blbneš? Soused je myslivec." Tak vzal roha.

Přiměla jsi mě ke guglení, který smysl je u psa lepší, jestli sluch nebo čich. A čich jasně vede, takže Kess opravdu pod tou zemí něco slyší. Možná chrápání těch mimozemšťanů.

Ahoj, koukám, že nerovný boj se zvěří probíhá pořád. To pletivo je asi tak všecko, co se s tím dá dělat, že?

A Kess se chvályhodně snaží .

To je kessinka sikovna ze vyhani skudce, ono srnky atd maji rasy take ovoce, a je dobre ze jim kess vymezuje prostor alespon pres den.

Moji psi nekdy cuchaji nekde dyl ale nicemu se nevyhybaji, taky jsem jeste nemela zadneho bojaveho pokud jde o jine psy, tak mozna jen citi moc nejakeho nepirtele?

Ta místa pod povrchem mi připomněla sci-fi o kapslích s mimozemšťany :-D To se mi to směje, ale až je jednou Kessinka vyštěká, to bude mazec! Boj s přírodou ve formě mlsné vysoké, o zajících nemluvě, vůbec nezávidím. Ale je vidět, že lidský duch a naděje jsou nezlomné - proč jinak bys vždy ty fazolky vysadila? A ještě se zeptám na tu jabloň, na kterou chodí jeleni - tu jabloň tam vysadila vaše generace, nebo už tam rostla dřív? Resp. byly tam nějaké ovocné stromy už dřív, takže se o nich mezi zvěří vyprávějí legendy? Děkuji za zajímavé povídání, dnes tedy téměř adrenalinové.

hezké střapaté úterý všem Zvířetníkům a zvířátkům

holt umí číst věci, které jsou našim smyslům utajené... a utajené zůstanou