PSI: Kess (47) aneb Ono to mluví!

(Předchozí povídání najdete na tomto odkazu)

Naše česká střapatá dámička Kess si začíná vybírat, jestli bude s námi venku na zápraží, anebo jestli se nacpe domů pod kamna. Inu, začalo foukat, zima a lezavo…

Poprvé – po čtyřech letech pobytu – jsem ji slyšela kňučet ve smyslu žádosti. Stála přede dveřmi do teplé kuchyně a kňučela, evidentně chtěla pustit dovnitř. Ona totiž bez nás moc dlouho nevydrží, když se sedí venku, pije kafe a vedou se řeči, tak to u toho musí pes být taky, oblejzat hosty a společensky se vyžít. Příklad: něco rychle vyřídit přijeli jedni známí – Kess je v životě neviděla – chviličku váhala, pak přisedla k pánovi na lavici, šťouchla nosem, a když ten člověk zareagoval podrbáním psa, Kess se složila na bok, opřela si o něj hlavu a vystrčila břicho s výrazem „a tak ale drbej!!“

Měli jsme zas na návštěvě Dastíka s jeho páníčky. Před odjezdem šli páníčci nahoru poklidit a zabalit si a milého kokra nám nechali na zápraží, byla u toho i Kess. On je ten kokr hodně závislák a tak se nenechal utěšit a začal pokňoukávat. Nutno zdůraznit, že jsem neměla pro kokra žádný úplatek, žádný chleba s máslem nebo něco jiného, což by ho spolehlivě zabavilo a rozhodně by po páníčcích netruchlil. No ale žádnou dobrotu jsem mu nenabízela. Tak si začal stýskat. Naše Kess na to chvíli ostražitě hleděla, pak seskočila z lavice a šla toho uplakaného pejska očuchat a pak se obrátila na mne a začala vydávat kvílivé a ňafavé a kňučivé zvuky, takové podivné poštěkávání a pokňourávání. Chvíli mi naléhavě hleděla do tváře a pak zas stočila hlavičku ke kokrovi, pak zas pohled na mne – vůbec nevím, co to mělo být! Jestli chtěla říci: tak co s tím chudinkou nešťastným uděláme? Nevím. Za chvilku ji to přešlo, my jsme na kokra celou dobu mluvili a snažili se ho rozptýlit drbáním, ale nešlo to. Kess pak zmlkla a Dastíkovo trápení ji přestalo zajímat, protože důležitější bylo, aby někdo drbal její zadek. Ale tohle jsme viděli poprvé.

Kess, Dasty a JiK | foto: IloK

Zvláštní zvuky vydává, když vítá milou návštěvu, třeba mne po příjezdu na chalupu, nebo jiné členy rodiny. To poskakuje po zadních, dělá medvěda, vrtí se, div si kmitajícím ocáskem oko nevyrazí, a funí a kvíká jako maličké prasátko. Kvičí, prostě kvičí. Je to strašně dojemné a legrační a náramně to podpoří chuť zahodit kabelku a tašky na zem a honit se s psíkem, který začne kolem auta běhat vítězná kolečka…

Zvláštní štěkání, takové tlumené poštěkávání, provozuje ze spaní. No fakt, velmi často má asi živé sny, mrská nožkama a poštěkává, tlumeně – naštěstí. Nestojím o to, aby mi ve tři ráno začala štěkat postel!

Z toho jejího hrdélka se ovšem umí linout zuřivý štěkot a vrčení. K neuvěření! To je vám legrace, když to naše morče vrčí! Chlupiska se jí zježej´ na zádech, vypadá jak kartáč na lahve a vrčí a řve a řve. Za plotem, na zahradě samozřejmě. Né před vraty nebo né na příjezdové cestě, pokud proti nám někdo jde. To ne. To je zticha a obchází lidi i psy pěkně po svahu, co kdyby!

Kess likviduje Dastymu snídani | foto: Zdena Jů

Jen co Dastík s páníčky odjel, páníček Kessině vyrobil či spíše obnovil díru v brance, aby mohla vyběhnout ven. On totiž Dasty taky posledně procpal své mohutné tělo dírou ven, ale protože je to kokr, úplně z toho zjančil a vyrazil po cestě NĚKAM, aniž by tušil proč. To aktivovalo páníčky, kteří si toho lotra museli odchytit, protože taková situace je pro tohodle staršího pána kokra poněkud šokující. A nikdo nestojí o šokovaného kokra motajícího se po silnici, že.

Ovšem Kess umí s dírou v brance pracovat. Dírou elegantně projde, přímo propluje, vyřítí se na cestu, zařve. A čeká, co bude. Pokud někdo opravdu v dohledu je, zapluje jak štika zpět a teprve v bezpečí zahrady se rozeřve. Tuhle zase odradila nějaké turisty, co se z neznalosti vydali naší příjezdovou cestou. Na konci uviděli plot a slyšeli ten zuřivý jekot, tak to raději otočili zpět. Dobře tak.

Foto IloK a Zdena Jůzlová