Údržba

Předchozí díl najdete zde.

Naše předchozí čubička, český strakatý pes Bony, línala skoro pořád. A bytový kocour, blahé paměti – no to bylo chlupisek, všude a pořád. I když jste otevřeli zavřenou lahev, mohl se tam během vteřiny ocitnout kočičí chlup… Nebo už tam byl? Nějak nevím. Chuchvalce chlupů jsme vymetali pořád. Přála jsem si tedy psíka pokud možno bezúdržbového.

Kess, český střapatý pes, zezačátku tak vypadala. Nelíná, bahnu se vyhýbá, do vody neleze, maličké pacičky se snadno otřou… S tím psem nebude žádná práce. Jó houby!

Kess před otrháním

Naše Kess sice nelíná, ale ty chlupiska se jí musejí trimovat, ať už je to, co chce… Paní doktorka na veterině, kde jsme se byli ukázat na podzim, se do té její srsti se zalíbením pustila a zatímco s námi hovořila, jen tak rukou psíka oškubávala, až nám z něj udělala pankáče a pak řekla: to si doma dotrhejte, to dáte. Nedoporučila nám trimovací kartáč. Pilku? Nevím jak nazvat. Že prý to není ideální a že prý přes pemzu. Tak vezmu do ruky hranol pemzy, zabořím ho do dlaně a přes tu pemzu vyškubávám a vyškubávám. No moc mi to nejde. Snažím se, psík je sice trpělivý, ale má své meze.

Máte na to někdo nějaký trik?

Kess po otrhání

Prý se to taky dělá v psích salonech, ale zároveň se mi dostalo varování, že ne všude trimují, že většinou si ulehčí práci a stříhají – a to že se prý na tenhle drsný typ srsti nemá dělat. Proč, to už nevím, asi jsem to slyšela, ale zapomněla.

Naše předchozí čubička Bóňa jakékoliv česání prostě nesnášela. Obvykle jsme ji česali na balkóně, ve dvou, a rychle. Tak vzpomínám na kamarády, jejichž pan kokr Dasty prošel fází odporu, pak odmítání, pak rezignace a nakonec v tom česání našel zalíbení.

Dasty

Nebo mu po letech došlo, že bude vždycky bohatě odměn za trpělivost, když se nechá od páníčka vyčesat. Tak mě napadá – a paničko IK, co dáváš za trpělivost u česání samotnému páníčkovi JK? Může si to tam pak po tom psím česání s výhodou uklidit, viď!

Stříhání drápků dělám sama. Nesmí se to zanedbat, všichni to znáte. Jako drápkostřihač jsem poměrně oblíbená a vyhledávaná – ale možná to kamarádka teď přehodnotí. Podařilo se mi střihnout hluboko. Kess zaječela a objevila se kapička krve. Tak na to zírám a než jsem se stačila vzpamatovat, byl to docela značný tok. Takže gázu – betadínu - náplast – mlsíka…

Zalepený drápek

Naštěstí je Kess docela trpělivé zvíře a náplast na drápku vydržela až do večera. Pak jsme šli na návštěvu a jak naše čubička nešikovně vyskočila na lavici, drkla náplastí o hranu lavice a strhla strup i náplast. Tak znova – gázu – desinfekci – náplast a ještě umýt světlou lavici od krve, protože jsme si toho všimli, až když to vypadalo, že jsme jí tu nohu snad utrhli… To z nás hostitelé měli radost a dodatečně se tímto omlouvám. Do druhého dne se to zatáhlo a už je to v pořádku.

Foto: Zdena Jůzlová