Úterý 5. listopadu 2024, svátek má Miriam
  • Premium

    Získejte všechny články
    jen za 89 Kč/měsíc

  • schránka
  • Přihlásit Můj účet

První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996

PSI: Když Pascha stůně

Jindřiška Poláčková
diskuse (30)

Vše začalo tím, že jsem se k ránu vzbudil a začal kýchat. Ale ne jako páníčkové, ty si kýchnou dvakrát, třikrát a mají klid. Já snad kýchnul dvacetkrát, hlavičkou jsem mlátil o zem, málem jsem si rozbil čumáček. Během chvilky byli všichni vzhůru, vyskákali z postele a začali skákat kolem mě, včetně Julinky. To už jsem nevydržel, odběhl do předsíně a tam se na dlaždičky vyblinkal. Tím můj problém skončil, tak jsem odkráčel zpět do postele a konečně zase usnul, což má smečka říct nemůže. Pro ně problém teprve začínal. Poláčková Pasha 1

Ráno zavolal páníček k veterináři, řekl mu jaké mám problémy a domluvil se s ním, že mě přiveze ukázat. Proti tomu já nic nemám, autem se vozím rád a ukazování mi nevadí. Jenže veterinář mu ještě říkal, že bude lepší (nevím pro koho), když mi nedají najíst a přivezou mě hladovýho. To už se mi líbilo míň. Panička to vyřešila tím, že si udělala svačinu a odešla i s ní do práce. Když si páníček začal připravovat snídani, tak jsem byl celý natěšený, konečně jídlo, ale on přede mnou zdrhl až do koupelny a tam to snědl. A se mnou se vůbec nerozdělil! Když vyšel ven a měl prázdný talíř, tak jsem se jen vyčítavě koukal. A to já umím.

Odpoledne jsme vyrazili k veterináři. V bříšku už mi povážlivě kručelo. Za jejich týrání hlady jsem měl chuť se v autě znova vyblinkat. Na veterině mě vet prohlídl a řekl, že jsem nastydlý a mám zánět dásní. Nevím přesně co to znamená, ale když jsem zaslechl, že jim dá mastičku a tou mi mají potírat dásně, tak jsem se začal docela bavit a byl jsem zvědavý, co na to páníček. A on řekl: "To nás ale Pascha pokouše" a na to vet odvětil: "To se nedá bohužel nic dělat, tak vás pokouše, mazat se mu to musí !" A já tušil, co se v hlavě páníčka odehrávalo. Ale teď to musím zaštěkat i vám.

Po roce soužití s mou novou rodinou jsem měl se svojí paničkou už zavedený každodenní večerní rituál. Proběhlo poslední venčení, honem utřít ťapky a následoval běh do ložnice a šipka do postele. Pak za mnou přijde panička a začne mě drbat na bříšku. Já pak samou radostí ležím na zádech a smýkám sebou sem a tam. Vydávám u toho takový vrčivý-chrčivý zvuky. Něco jako vrr-chrr. Někdo by řekl, že to zní jako varování, ale panička brzo zjistila, že u mě to znamená vrchol blaženosti. Ten, kdo nesměl jako já osm let do postele, asi ví, o čem to tu vlastně štěkám.

A jak tak válím v peřinách sudy, tak jsem se povážlivě přikutálel k okraji postele. Už jsem málem spadl dolů, ale panička, která mě hlídá jak ostříž, mě zachytila. A já se bohužel zachytil jí. Teda její ruky. Stiskl jsem tak pevně, že jsem jí prokousl dlaň. Najednou bylo hrobový ticho. Já jsem ztuhnul. A do toho zahřměl páníčkův hlas: "NO, PASCHO!!" Tak to už jsem úplně zmrtvěl. Hanbou bych se nejraději propadl. Panička se držela za ruku a oči měla plné slz. Moc jí to bolelo. Když si jí ošetřila, tak jsme šli všichni spát. A to byl teprve pátek večer. Poláčková Pasha 2

Během víkendu jí ruka otekla a měla jí dvakrát takovou. Kolem mě jenom chodila a přitom se tvářila, že jsem neviditelnej. Jako kdysi já, když jsem poprvé uviděl Julii. Tenkrát jsem se choval úplně stejně. Nepromluvila na mě, nepohladila. Začal jsem mít opravdu strach. Byl jsem přeci adoptovanej! V pondělí už musela vyhledat lékaře. A já taky. Panička potřebovala potvrzení, že nemám vzteklinu! Bože můj, jak já se tenkrát styděl. Panička skončila nakonec až na chirurgii a tam se jí vyptávali, jak se to vlastně stalo, že jí pokousal vlastní pes. A panička to vyprávěla tak, že to vypadalo, že si nakonec za to může sama. Kdyby na mě nesahala… A že jsem adoptovanej, tak o tom nepadlo ani slovo. Tenkrát jsem si uvědomil, jak moc mě ráda.

Panička chodila na převazy do nemocnice asi 14 dní. Jelikož jsem jí pokousal pravou ruku, tak nemohla nic dělat a práce v domácnosti byla na páníčkovi. Ale nebojte, toho už jsem nepokousal, kdo by se pak o nás staral. Nakonec to všechno dobře dopadlo, paničce se ruka zahojila bez trvalých následků a začala mě opět hladit (viz foto). Jenom byla přitom opatrnější, jako kdyby se mě bála. Ale časem jsme se zase vrátili i k našemu večernímu rituálu. Drbání po bříšku, smýkání na zádech sem-tam, vrrr-chrrr. Jenom z tý postele by mě už asi nechala spadnout.

No, ale kdo ví, z čeho že jí ta ruka vlastně otekla? Zhruba za měsíc otekl paničce prst na druhé ruce a to jsem jí do něj opravdu nekousl. Zase musela na chirurgii, ale moje jméno už tam bohudík nepadlo.

A tohle všechno nám u veterináře proběhlo hlavou. Mně i páníčkovi. Odvezl mě domů a musím být pár dní v klidu. Chodím sice na procházky, ale krátké. Dásně mi mastičkou potírá páníček. Ze začátku jsem se vzpouzel, ale už mi to tolik nevadí. Prášek mi zase dává panička. Vždycky na mě zavolá: "Pascho, prášek!" A já běžím, div se nepřetrhnu. To mám totiž rád. Vždycky mi ho zabalí do kolečka salámu. Ale raději bych už byl zdravý a mohl zase chodit na dlouhý procházky. Venku je moc krásně, svítí tam sluníčko a já musím ležet v posteli…..ach jóóó !!

Váš smutný Pascha

 

Poláčková Pasha 3

Aston Ondřej Neff
5. 11. 2024

Třeba se jednou bude psát o veverce Buráčkovi, že rozhodla volby 2024, jisté to není.

Tomáš Prouza
5. 11. 2024

Ani jeden z kandidátů na prezidenta Spojených států nezmiňuje Evropu jako prioritu zahraniční...

Ivo Fencl
5. 11. 2024

Byl to Alfred Hitchcock, kdo nejvýrazněji proslavil postřeh, že tlustí takřka vždycky bývají...

Vratislav Hlubuček
5. 11. 2024

Dnes by řadě afrických zemí bylo lépe, kdyby zůstaly koloniemi.

přečetl Panikář
5. 11. 2024

Demokraté ve špatný čas a špatným způsobem vybrali špatnou kandidátku.

Aston Ondřej Neff
2. 11. 2024

Vláda Petra Fialy pracuje na sebezničení s pozoruhodným úsilím.

Aston Ondřej Neff
4. 11. 2024

Nevěřte blábolům, že by soukromníci zachovali aktuální rozsah poskytovaný ČT a ČRo.

Aston Ondřej Neff
5. 11. 2024

Třeba se jednou bude psát o veverce Buráčkovi, že rozhodla volby 2024, jisté to není.

Marian Kechlibar
4. 11. 2024

Základním problémem merkelovské éry byla líbivá politika ve stylu „uspávače hadů“.

Benjamin Kuras
2. 11. 2024

Nejnovějším takovým přírůstkem fackování občana je dopravní podnik města Prahy.

Ondřej Horák
5. 11. 2024

Románový debut Ondřeje Šance je složen z toho, co důvěrně známe z klasických knih. Ne nadarmo se v...

gor Monika Gordíková
2. 11. 2024

Hasiči definitivně zlikvidovali požár na skládce Celio u Litvínova, kde v sobotu odpoledne začaly...

kop Josef Kopecký
5. 11. 2024

Evropa potřebuje silné Spojené státy americké a USA potřebují silného lídra, to je to, proč...

Martin Zvěřina
5. 11. 2024

Již od jara je jasné, že zdravotní pojišťovny nechtějí platit porodnice, ve kterých se nerodí....

ČTK, dtt Ditta Stein
5. 11. 2024

Ukrajinská vojska se poprvé střetla v boji se severokorejskými vojáky, nasazenými na straně Ruska,...

Vyhledávání

TIRÁŽ NEVIDITELNÉHO PSA

Toto je DENÍK. Do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy. Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston). Příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce.

ondrejneff@gmail.com

Rubriku Zvířetník vede Lika.

zviretnik.lika@gmail.com

HYENA

Tradiční verze Neviditelného psa. Sestává ze sekce Stručně a z článků Ondřeje Neffa - Politický cirkus a Jak život jde. Vychází od pondělka do pátku.

https://www.hyena.cz