Pro pacienty naší veterinární nemocnice jsme jej doposud získávali tzv. mimořádným dovozem.

Tato procedura je docela složitá: Nejprve se musí dát žádost na Státní veterinární správu (SVS ČR) s přílohami. Přílohou je také příbalová informace, která je samozřejmou součástí balení jakéhokoliv léku. Kde ji však máte vzít když lék nemáte. Kdybyste lék měli, tak nebudete žádat, atp. SVS ČR postoupí žádost k posouzení Ústavu pro státní kontrolu veterinárních biofaktorů a léčiv (ÚSKVBL).

ÚSKVBL vyhodnotí zda není jiný, registrovaný lék a vydá stanovisko. Pošle jej zpět na SVS ČR a SVS ČR vydá rozhodnutí. Poněkud kostrbaté, ale budiž. Co nás však potkalo teď je ohromující. Když jsme oznámili distribuční společnosti, že povolení máme a požádali o dovoz, bylo nám sděleno, že máme, respektive pacienti, smůlu: Mezičasem výrobce značně přípravek zdražil, jak zde již bylo napsáno, avšak vyhláška Ministerstva financí zakazuje prodávat lék dráž než za 4 000 Kč.

Pokud by distribuční společnost prodala lék dráž, byla by velmi pokutována a nás se to týká také. To, že používáme přípravek pro zvířata, tj. stát, pojišťovna ani nikdo jiný kromě majitele nic neplatí a majitel vše platí ze svých, zpravidla těžce zdaněných peněz, nehraje prý žádnou roli. Prostě nelze! Na náš dotaz, jak je to s pacienty lidmi, kteří trpí např. karcinomem nadledvin jsme obdrželi odpověď pouze gestem. Takové gesto kněze se dá poznat i z telefonu.

Budeme tedy válčit s hydrou byrokracie dál. Již teď se však dá konstatovat, že všelijaké lékové ministerské komise, úředníci tam i onde, nejen nikomu nepomohou, ale škodí už i zvířatům.