Šli jsme takhle po cestě k potoku. Nad cestou je krátký svah, nad ním zídka a na druhé straně, cca 2m pod zídkou je silnice. A pesánek Blesánek MUSEL vylézt na ten svah a MUSEL běhat po zídce a MUSEL seskočit ty dva metry na silnici přímo před asi 10 letého kluka, který se panicky bojí i jezevčíka. Blesan chvíli se zájmem koukal na vřeštícího chlapečka a posléze se věnoval čuchání. "Nic vám neudělá", spěchala jsem uklidnit maminku. Maminka mi, kupodivu, uvěřila a seřvala pištícího synka.

Pár desítek let jsem celkem úspěšně po té zdi lezla, ale teď mi ji, lumpové, opravili a lézt se nedá. A skákat přece nebudu, na starý kolena je to "vo koleno". A jak jinak, koukám a vidím, že se blíží dodávka. "Prosím vás", požádala jsem maminku, "chytněte ho za obojek, ať se tam neplete," "Já musím hlídat dítě", odvětila paní a já marně pátrala po batoleti, které by z nerozumu vběhlo pod auto. Matička přitiskla chlapečka ke zdi a chránila ho vlastním tělem, čímž zřejmě vzbudila v Blesanovi podezření, že to, co se blíží je nebezpečné. Rozkročil se proto uprostřed silnice, počkal až dodávka zastaví a strašlivě ji seřval.

Pán za volantem se naštval. A vystoupil. Majitelky psů obvykle nedřepí na na zídce jak brabec na drátě, tak mne snad ani nevzal na vědomí a pustil se do matičky: "Když máte nevychovanýho psa…" nesl se pivní bas údolím. Však padla kosa na kámen. "Já že mám nevychovanýho psa," zařízl se do houstnoucí atmosféry jedák jak meč. "Já nemám žádnýho psa! Náš kluk se psů bojí! Kdyby se nebál psů, tak bysme měli psa…" Skály pukaly a hrobové se otvíraly.

Pán ztrácel se v informačním balastu, zjevně nekapíroval, ba bylo možno říci, že "koukal jako vrána". Jen rostl v něm neurčitý pocit, že jeho čest snad byla pokálena a on začal přemýšlet, jak opustit bojiště a nezadat si. "A kluka máte taky nevychovanýho", vypálil poslední ránu, zabouchl dveře dodávky a zbaběle ujel.

Napadlo mne, že bude lepší odejít a začala jsem se nenápadně vzdalovat. "Auuuuu", zabědoval Blesánek, "panička mi utečeeeeee!" Rozběhl se a ukázalo se, že techniku lezení po zdi má od našich kočičáků perfektně odkoukanou. Výskokem se bravurně zachytil předníma packama za okraj zdi a zadníma se vydrápal nahoru. Spokojeně si odfrknul a šli jsme si ochladit pocuchané nervy do potoka.