Charlie je lapinkoira a předchozí článek o něm najdete zde. Je v něm odkaz zase na předchozí článek, a tak postupně dál, až k prvnímu článku o Charliem.

Má se asi stejně, jako se měl loni touto dobou. Charlie je pes svým způsobem nenáročný, ale především radostný. Bylo to poznat, už když jsme si ho brali. Za měsíc u nás bude čtyři roky. Letí to rychle.

Lednový odchod Ferinky ho tedy na venek nijak nepoznamenal, a už po návratu z veteriny, kdy nás bylo o jednoho míň, dělal jakoby nic. Možná, že v jeho životě psi odcházeli a přicházeli až moc často. I když se na Ferinku navázal a běžně u ní ležel a tulil se k ní, po návratu bez ní nedal na sobě nic znát a dál pokračoval ve svém radostném psím životě, který u nás započal.

Spaní v postýlce, žraní dobrůtek a chození na vycházky. Něco malého se u nás ale přece jen změnilo. Ferinku nešlo nechat doma samotnou a jít na výlet s Charliem... navíc autobusem jezdit neumí, tak nebylo nutné dilema nějak řešit a na dovolené se Ferinka tulila k muži, zatímco já byla s Charliem venku, a to jsem jí bohatě vynahradila po návratu.

Když ale odpadl problém, jak Feri vysvětlit, že místo ní na výlet půjde Charlie, využila jsem příležitosti a nabízené možnosti vyvézt Charlieho autem. Na výlet se tak dostal celkem 2x s kamarády a z toho nás párkrát ještě odvezl muž na sraz s kamarády, kteří mají taky lapinkoiru a jakutskou lajku. Znám je právě díky Charliemu.

Charlie v pohodě uťápne kolem 12 kilometrů, když není venku extrémní vedro, a psí kamarády si taky umí užít. Nehraje si, ale čuchne si a nestraní se, nevyjíždí, prostě s nimi bez potíží koexistuje nezávisle na jejich velikosti, takže je skvělá pomůcka pro bojácné pejsky, protože si čuchne a jde si po svých.

Zdraví má Charlie dobré vzhledem k tomu, že mu koncem roku bude 13 let, a na vycházky se pořád těší. Dokonce mi přijde, že převzal Ferinčino vrtění psem, když mi dává najevo, že teď by to šlo a mohli bychom jít už na vycházku.

Je to usměvavé zvíře, které se pořád nechce nechat česat nebo vystříhávat tlapičky, ale sežrat veterináře i s očkovací jehlou, na to se vždycky moc těší a veterinář si ji pořád ještě musí bránit, aby mu zůstala celá. Ale jinak už jen málokdy vytahuju z tlamy ponožky nebo vyhazuju rozkousaná trika. Muž se už naučil je nenechávat na podlaze.

Feri dostala Charlieho ke 12. narozeninám. Ptala jsem se muže, když Charlie bude mít brzy 13, jestli si taky nezaslouží vlastního pejska. Prý ještě ne. A tak si nás zatím užívá jen pro sebe :)

Foto: Mawenzi. Podívejte se do pěkné fotogalerie. Osobní stránky autorky: www.mawenzi.cz