Řekla jsem si, že s sebou vezmu jenom Tristana. Na Besinku je zima, moc štěňat a z briardů má strach, tak preventivně štípe. Hlavní důvod byl zima, Bessy je kastrovaná a nesmí prochladnout protože potom učůrává. Takže představa, že bude na jednom místě sedět nebo stát mne netěšila. Rozhodnutí padlo. Ráno jsem si přivstala a vyvenčila oba pejsky. Před devátou jsem vyrazila směrem na Mírák kde nás naložila Vlasta do auta.

Tristan jízdu autem nemusí. Nedávám mu před jízdou najíst a když si vzpomenu, tak mu dám i Kinedryl. Přesto občas v autě zvrací. Tuto jízdu přežil s jedním ublinknutím. :o) V deset hodin byl sraz na cvičáku v Klánovicích. Přijeli jsme těsně po desáté.

Představovala jsem si, že tam bude hodně štěňat Briardů a ještě více dospělých hafíků. Noo, bylo to jinak. I s námi nás tam bylo dvanáct. Kerry byl nejmladší, potom tam bylo ještě jedno štěně briarda, tomu bylo sedm měsíců a jedno 10ti měsíční štěně. Zbytek dospěláci :o)

Venku se Tristan s Kerrym proběhli a očuchali si kde, že to budou. Vstoupili jsme do klubovny kde plápolal oheň v krbu. Na stolech bylo připraveno občerstvení a za barem stála usměvavá paní a nabízela nám grog. Prostě pohádka. Dozvěděli jsme se co se bude dít a přihlásili jsme se na Mikulášský závod :o)

První byl běh hafanů... závodili vždy dva. Na jedné straně čekali pejsci a na druhé paničky. Zavelelo se ke mně a kdo přiběhl první ten postupoval do dalšího kola. Tristan běžel s Kerrym, Tristan vyhrál :o) V druhém běhu běžel Trisťa s dospělou fenkou. Já jsem si připravila balonek do ruky v domnění, že ho Tristan uvidí a poběží rychleji. Hmmm, nějak mi nedošlo, že on čekal kam ho hodím :o) takže doběhl jako druhý.

Druhá etapa bylo odložení psa, psovod stál deset kroků od psa. Mezi psem a psovodem byla miska a v ní piškoty :o). Tristan se zvedl jako první, tvářil se jako, že už toho válení bylo dost a kdy už mu konečně začnu házet aport? K misce nešel, piškoty nechtěl, chtěl aportek :o) a tak dostal piškoty. :o)) Kerry to zvládl levou zadní, ležel...ležel a ležel. :o)

Třetí byl běh... start...kladina... slalom...malá překážka... překážka ÁČKO, hodně sklopená... cíl. To Tristana bavilo. Kerymu to šlo taky, jen překážku Vlasta vynechala, protože je ještě na skákání malej. Na áčko šla s ním.

Musím říct, že jsem byla příjemně překvapena z Tristana i z Kerryho. Na to, že áčko viděli poprvé v životě, tak ho bez problému zvládli. Já s Tristanem jsme postoupili do dalšího běhu.Vlasta s Kerym ne. Určitě to byl podfuk ;o) V dalším kole bylo navíc odložení. Tristan si lehnout nechtěl, umí to. Chtěl běhat, když jsem mu to řekla po druhé, tak si teda lehl a za chviličku jsme běželi na áčko.

Čtvrtá akce byl dlouho očekávaný aport :o) Na trávě byla položena plachta a na ni poházené piškoty. Psovod hodil aport na plachtu, pes měl vzít aport a jít k zpět. Skoro všichni psy si vzali piškoty a pak aport. Tristánek :o) si vzal dva piškoty a bez žádného dalšího povelu popadl aport a huráá za mnou :o)) Postoupili jsme do dalšího kola :o)

Druhé kolo bylo... na plachtě všechny možné aporty, hračky... psovod hodil, pes měl vzít SVŮJ aport a přinést. Tristan to zvládl bez chybičky :o)) To už byla skoro jedna hodina, tak nám dali pauzu. Šli jsme na chvilku do lesa. A na guláš do klubovny, guláš byl domácí a vynikající (nevím jestli to bylo hladem, ale chutnal mi :o)).

Tristan a Kerry si hráli a řádili a vůbec nevypadali narozdíl od paniček unaveně. Dala jsem si další (v pořadí třetí grog) a začínalo mi být veselo a teplo. Byla jsem rozjařená a žádný cvik nebyl problém.

Čekal nás další běh... Zkrátím to. Já jsem byla s Tristanem šestá a Vlasta s Kerrym dostali diplom za účast :o) Pravda byla, že jsme to prostě nemohli vyhrát, když ty výhry kupovali členky klubu a vyhrál by kříženec australáka :o)) Neee, až tak šikovný Trisťa zatím není.

Z Klánovic jsme odjížděli po třetí hodině. Opravdu se to vyplatilo. Hafani se unavili a já jsem se řádně zahřála :o) Vyfotili jsme se všichni na památku a jelo se domů. Fotka by měla být na web stránkách... (www.briardklub.cz)

Z Klánovic jsme ještě jeli s další kamarádkou Markétou do Škvorce. Tam jsme dostali domácí štrůdl a kávu. Markéta má 5ti měsíční štěně Beucerona - Edího. S Tristanem a Kerrym to byla úžasná banda. Ale o tom v dalším povídání. Takže jsme si ten den báječně užili...