PSÍ DOVOLENÁ: Lužky pohledem druhé strany (1)
Rumouš a Taliprtka vyhlížej dovolenou (Dva ohaři se těší) foto: Neviditelný pes
Pohled z lidské strany k dnešnímu tématu najdete v článku na tomto odkazu. A URČITĚ MRKNĚTE NA ZÁVĚR DNEŠNÍHO ČLÁNKU, OHAŘI VYHLAŠUJÍ VÁNOČNÍ AKCI.
Rumštajn: „Jo, dovolená.“ Talinka: „A když já už nevim, co to je?“
R: „Jak nevíš, jak nevíš? Dyk jsme na ni jezdili každej rok.“ T: „No jo, ale tetkonc dlouho nic. A já si věci prostě dlouho nepamatuju.“
R: „Páč máš v hlavě dutoprázdno, heh!“ T: „Smrade jeden drzej, dám ti po kušně!“
R: „Nevyhrožuj, frajerko, a di radši balit, nebo...!“ T: „Nebo co jako!“
R: „No, nebo ti prostě ujedem, heh.“ T: „Tak to určitě, pánčička by mě tu nenechala samotnou!“
R: „Pánik klidně!“ T: „Enemže má smolikof, pánčička to nedovolí!“
R: „Máš taky zatracený ščestí. Nekrafej a bal!“ T: „Balonek mám, vodítko, občanku, misky a žrádlo už připravila pánčička, takže já můžu vyrazit! Dělej, dem honem do auta!“
R: „Máš strach, frajle flekatá, co? Hehehe!“ T: „Von tě ten smích přejde hošánku, až se rozjedeme! To zas bude Končertýno Dy Prádlo!“
R:„ Di Praga, ty matlo. To prvně, a druhně se mi neposmívej, nebo uvidíš!“ T: „No jasně, to uvidim. A hlavně teda uslyšim, celou cestu. Škroukání!“
R: „Co kecáš? Škroukám jen, když se jede pomalu.“ T: „Hele, hele, hele, už dou! Už dou! Už jedem!! Jedem, jedem, jedem…“
R: „Uklidni se, prosim Tě. Uh, no tak jedem, snad to přežiju.“ T: „Hehehe, jako bych to neřikala.“
*O něco později*
R: „Hele… my jedeme zase zpátky???“ T: „A jo? To jako byla celá dovolená, todle?“
R: „No... hele, nevim… divný… třeba vona pánčička doma něco zapomněla?“ T:„Mousese! Nemáme Mousese!“
R: „No tak to nebude ten důvod. Už vidim Mousesa na dovolený 😀!“ T: „No ale na vycházky s náma někdy de.“
R: „Enemže todle je trochu jiný, to uznej!“ T: „To je pravda, asi… ale proč teda jedem zpátky?“
R: „Nevim… hele, heleee, už ne, už zas jedeme tam, kde jsme ešče nejeli.“ T: „Ešivá voni nás trochu nevoděj za nos, budou tady s náma jezdit sem a tam a pak nás zas vysaděj doma. A já du spát, mě to neba.“
*O něco později*
R: „Nechrápej, fstávej, fstávej, hele!“ T: „Žjooo, co to je? To je velkej potok!
R: „ To nejni potok, to je řeka! A támdle, támdle tam to znám! Tam já sem byl tudle. Nedávno, jak sme jeli podepisovat tu knížku! Když jsme se vraceli, seděli sme dlouho ve vlaku a pak přeplovali na lodi tu řeku. Přesně tadydlema.“ T:„ Přeplovali, jo? Tudleto, jo? Kecáš!“
R:„ NA-LO-DI! Řikám na lodi.“ T:„Nevim, co je nalodi!“
R: „Loď, loď, jako plavidlo a na ní… ale to je jedno, někdy je šécko marný!“ T: „Hm, spim, nech mě.“
R: „Ty seš teda společník na cesty taky, to je výborný, fakt.“
*O něco později*
R:„ Hele, hele. fstávej, stavíme!“ T: „Tady??? U krámu nějakýho? Tomu fakt řikám dovolená!“
R: „ Poď, protáhnem si tělo, pánik asi pro něco skočil, abychom nevyhladověli, než tam dojedem.“ T: Hm, protáhnem si tělo, tady na parkovišti určitě… hele, tady někdo něco vyhodil… JAKÝ *FUJ*! Zase porád, to je fakt dovolená!“
R: „Pánik de, pánik de a nese zmrzliny!“ T: „Žjooo zmrzliny! To je bájo dovolená...! Jak *do auta* zase? Zmrzliny, zmrzliny…Co *zalez tam*, furt? To je teda fakt dovolená!“
*Zase o něco později*
R: „Nespi, nespi, stavíme, stavíme, vystupujeme, hele, les!“ T:„ Joooo, les!!! To je dovolená...! Jaký *fuj*, našla sem si to hovno já, tak jaký fuj!!! Fakt dovolená todleto, dyk mi nic nedovolej!“
R: „Zmrzliny, zmrzliny!“ T: „Zmrzliny, zmrzliny! Mňááám.“ R: „Mňáááááááám!“
T:„ Už zase do auta? Proč nemožem zvostat tady, je tu les, hovna… to by byla dobrá dovolená. Tak jo, tak jedem, no.“
R: „A už zase stavíme! Poď... Ten hlas znám, to řve Koněf!“ T:„My budem na dovolený u Koněva?“ R: „Nevim, jak to mám vědět? Čus, Koněve.“
Koněv: „Nažďár, bandó, co tu děláte?“ T: „Dovolenou prej.“ K: „Ahá, tak pote, dem běhat na louku.“ T: „Fajn, konečně si protáhneme tu kostru.“
*Opět o něco později*
T: „Zas do auta??? A kdy teda bude ta dovolená?“ R: „Až nám šécko dovolej :P“ T: No zatim nás furt citýrujou. Do auta, z auta, do auta….. jak u blbečků na dvorečku.“
R: „Nekecej a nastupuj.“ T: „To dělám celej den, nastupuju, vystupuju… a už zase, hele. Už zase… Ňákej pán, hele. A pani… a… ty jo. Velkej bílej pes. Tak bacha frajere, bacha, já sem dáma!“ R: „Jehehéhééé, škyt!“
T: Si vyřídíme ešče, prozatim si to vyřídim tadydlestimdletim… běloušem… Hele, frajere, nejsi moc drzej náhodou!! Nejsí?? SEŠ! Dám ti po tlamě… Jehehééé, von se mě bojí! Počkej, ty béš trpět, to mě ba...! Jak *sklapni a sedni*? Je dovolená, ne? Můžeš mi to dovolit? Aha, tak zase ne, to je trapný ale, mě to začlo bavit. Rumouši, vem to za mě!“
R: „Dobrej den, my se asi neznáme. Já sem Štajn, řečený Rumouš.“ K: „Já sem Kony, patří mi to tady.“
R: „Kony? To se jmenuješ podobně jako naše kámoška. Řikáme jí Koněve.“ K: „KO-NY. Jmenuju se Kony, jasný?“ T: „Koněve, Koněve, dám ti po tlamě a budu tě honit...! Jak *nebudu*? Jak *sedni, lehni, uklidni se*? Fakt hrozný, todle.“
R: „Tak čus, my už prej musíme!“ T: „Jo musíme, musíme, furt něco musíme, kdy nám teda něco dovolej...? Hele, čum, Rumouši, tady je to prima. Maj tu schody, můžu lítat nahoru a dolu.“
R: „A těch novejch vůní fšade, dem to prozkoumat, páč tady prej teď budem bydlet.“ T:No ale to dobře vybrali, to je supr tady. Koupelka a hlavně kůchňa. Snad ji brzo zaplněj. Mám hlad!“
R: „Já taky, docela mi vyhládlo po tý cestě… ale… Žjofkaužofkáááá! Co to tady maji?? Plnej pytel hraček!!! Tady se bude dobře bydlet. Pánčičko… dala bys mi to autíčko, co je tady nahoře...?Jak *ne*? Proč ne?? Našel sem si ho.“
T: „To máš jak s tim hovnem. Taky sem si ho našla a taky sem si ho nesměla vzít. A PAK PREJ DOVOLENÁ!!!“
RUMŠTAJN A TALÍŘOVNA JEŠTĚ SKRZEVÁ PANIČKU VZKAZUJÍ, ŽE USPOŘÁDALI VÁNOČNÍ KALENDÁŘOVOU AKCI.
Dobrý den všem,
je to jen takový přípodotek ke článku o kalendáři, který vyšel v létě, odkaz zde.
My jsme totiž s paní nakladatelkou Megi vymyslely předvánoční-vánoční akci.
Neboli – od teď, kdo koupí kalendář a do poznámky napíše „útulek“ a jeho jméno, kam to chce směřovat, tak polovina mého honoráře a polovina honoráře pro Megi půjde pro daný útulek. A nemusí to pochopitelně být jen útulek psí. My nejsme rasistky :-D
Takže pokud byste kupovali, neváhejte tam tohle, prosím, napsat.
A tady ještě náhled do kalendáře:
Pokračování příště. Foto: Petra K. Osobní stránky autorky: Odkaz