Skály, les, kopce s vyhlídkami a rokliny je moje doména… V labyrintu-bludišti v Bledných skálách jsem něco provedl, co mému páníčkovi udělalo docela starost. Víte zrovna v tom nejužším místě při nástupu do bludiště to na mne přišlo a musel jsem si přidřepnout.

Kdybysme v inkriminovaném místě byli sami, tak by to šlo… Já jsem šel první, za mnou páníček a pak panička, která v úrovni svých očí (byla na schodech) měla můj výrobek, který páníček se snažil schovat svou nohou!

A za paničkou stáli další lidé. Nechali jsme je přejít a to už panička vyndavala toaletní papír, aby moje dílo mohli hodit do jedné neprůchozí rokliny… Pak se panička rozesmála a smála se celou cestu, když si na to vzpomněla. Bludiště jsme si pěkně prolezli, i když místama to dalo páníčkovi pěkně zabrat. To víte " myší díry" jsou tak akorát pro mne a mohou být klidně sebedelší.

Paničce se sice dařilo, ale také lezla dírama bokem… V bludišti je to pohádkově čarodějnicky krásné. Sem tam až šero, to když se skály nahoře spojí, ale bizarní tvary skal byly obdivuhodné. A vytvořila to mocná čarodějka-příroda. Tak to aspoň říká panička, která fotila filmovala jak o závod. No, byla to dlouhá cesta a mnou lomcovala vždycky zvědavost, co je zase za tím dalším skalním rohem...

Konečně jsme byli venku, na slunci, v břízkách a travičce. Tam mne páníčci nemohli pustit se proběhnout, protože ta místa obývá náš jediný jedovatý had a je tam upozornění. A tak jsme se vydali na travers, který vede podle bludiště a podle vysokých skal až na parkoviště. Počasí nám přálo a všichni jsme zářili spokojeností, jen panička tvrdila, že má nohy ušoupané až u kolen.

Také jsme se šli podívat po houbách. Já je vůbec nehledám, já jsem rád, že mohu být v lese. Panička sice tvrdí, že bych se to mohl naučit, když mám tak dobrý čuch, ale myslím si, že stačí, abych je potom hlídal, když se páníčci rozhlížejí z nějaké vyhlídky. Spíš je hlídá panička, protože se tam válím v borůvčí jak utržený od vozu a mohl bych je shodit dolů…

Nad vesničkou Slavný je prima parkoviště a odtud je fajnový vlez do skal na všechny strany. Nebyl jsem tam poprvé a skoro po každé se tam sejdu se spoustou kamarádů a kamarádek. A už zase pádíme po nějaké značce. Třeba až k Pánovu kříži, nebo se podívat do Zaječí rokle a potom dál do roklinky a vystoupat na Ovčín. To je také vyhlídka….

Každý den jsme někam vyráželi a tak to tam mám pěkně prolezlé. A je nám tam fajnově…