12.11.2019 | Svátek má Benedikt


Diskuse k článku

PSI: Cvičit či necvičit?

Poskytnout svému psovi výcvik, nebo ho "netrápit" a ponechat mu svobodu? K této otázce se dostane každý zodpovědný majitel psa.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

 0
Jste přihlášen jako


Toto opatření slouží jako ochrana proti webovým robotům.
Při zapnutém javaskriptu se pole vyplní automaticky.

Zbývá 2000 znaků nebo 10 odstavců.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času
27.3.2009 14:21

Re: V Garykovi se ukrývají psi dva

Ale to my děláme, ovšem ne denně. Na kurs jsme jezdili hodinu přes celé město a jezdíváme za synem, dříve to bylo jednou týdně, teď je syn příliš zaneprázdněn a cesty jsou řídší. Zdejší autobusy a tramvaje jsou nepředstavitelně hlučné, je to utrpení i pro mne, natož pro psa. Když vejdeme do autobusu, někdy on nevejde a já musím Garyka dovnitř vnést jako tašku pěkně za postroj, tak uvnitř okamžitě zajede pod nejbližší sedadlo a často tak k smrti vyděsí na tom místě sedící cestující. Odvleču ho tedy s námahou dozadu, vpředu sedět nesmíme, že prý kvůli alergikům, ale nechají nás procházet celý autobus alergik nealergik;-D, vzadu se však nastupovat nesmí. No a vzadu zase zajede pod nějaké sedadlo a tam se celou cestu chvěje a slintá, asi se mu chce zvracet jako se chce vzadu v autobuse zvracet mně. Podplatit se nedá, mňamky nepřijímá, že ho cestou hladím nedbá. Když procházíme městem, řítí se a vláčí mne za sebou, on prostě od té první štěněčí chvíle nevěří, že ho ochráním. A mohu povzbuzovat a smát se celé situaci, on ji stejně bere smrtelně vážně. "Jde přece o život a já to musím vzít do vlastních tlapek, panička je nezodpovědné stvoření. No jakou já mám smůlu, dostat zrovna ji, babku reumatickou....." Nechtěla bych slyšet všechno co si o mně myslí. Po takovém výletě jsem naprosto vyřízená a utahaná, a to doslova jak mne za sebou táhne. Při tom snad nemá ani 20 kg, těch 20 je moje nadváha, moje hmotnost by měla být zábranou aby se mnou tak nesmýkal. Jo to je ta síla myšlenky, tedy jeho myšlenky že jsem panička na nic a že se musí zachránit sám. On by snad za sebou odvlekl i auto. A když nic nefunguje zabrzdí a změní taktiku. Už mě netáhne on ale zastaví se na místě a nechá se táhnout. V té chvíli se proměňuje v Houdiniho, vyvlíkne se z čehokoliv a definitivně prchá. A to jsou potom nervy, když přebíhá silnici a proplítá se mezi auty. Už jsem o něho mohla několikrát přijít.

27.3.2009 15:48

Re: V Garykovi se ukrývají psi dva

nenechávat ho utéct ani zalézt, nekonejšit, pokud se škrtí na vodítku, tak ho občas nechat nadechnout, pokud chce panicky zdrhat, tak jej mechanicky posadit a donutit jej vnímat. Choďák měl šílený strach z petard, můj první Silvestr s ním byl pro mne šok, tohle jsem teda ještě neviděla. Tak jsme trochu zapracovali a letos už to bylo podstatně lepší. Kdykoliv začal panikařit, musel nakráčet doprostřed místnosti (plašil zásadně vevnitř), sednout a klidně ať se klepe, ale bude sedět. Zjistil že strop ani nic jiného na něj nespadne a fakt výrazně zklidnil. Předpokládám že za rok to bude ještě o kus lepší. Je taky možné požádat kamaráda aby koupil hromadu petard, dobře zajistit psa a prostě mu zvyšovat obtížnost - nejdřív nechat prásknout 100m daleko nějakou malou petardu a dostat se (samozřejmě že ne za týden) k tomu že když mu hodíš petardu pod nohy, lekneš se ty a ne on (to je zas můj bígl)

27.3.2009 16:00

Re: V Garykovi se ukrývají psi dva

U nás je tento strach z petárd už 6-ty rok a nedá sa to odučiť. Nebojíte sa, že sa pesovi niečo stane?

27.3.2009 16:19

Re: V Garykovi se ukrývají psi dva

Odnaučit se to právě . A pokud to že se mu něco stane bylo myšleno na tu petardu pod nohama, pak vězte že to nebylo schválně, ale něčí milé dětičky se bavily tím, že z okna paneláku házely petardy pod nohy kolemjdoucích - já jsem nadskočila, pes nikoliv. Jak by stejná situace dopadla s choďákem nevím a raději snad ani vědět nechci. Pokud to bylo myšleno že se mu něco může stát v tom panickém strachu, tak právě proto doporučuji na tom zapracovat a psa to odnaučit.

27.3.2009 9:36

Nemám

bohužel ještě čas číst, ale musím pochválit fotku - Ája a Gina jsou na ní tak elegantní a vznešené, okouzlující dámy! R^VV Vůbec si nedovedu představit, že vletí do bahna, bafnou kachnu a metelí kamsi.  ;-)

27.3.2009 11:56

Re: Nemám

že jo;-) ... až mi přijdou takový zádumčivý .... Dáma s kaméliemi;-D;-D;-D.

27.3.2009 9:32

Jo a ještě jedna hračka:

světýlko! Červené "laserové" světýlko - na tužce, jako ukazovátko. Krom aportíků je to nejmilejší hračka. Čubizna úplně zblbne a chňapá po tom a skáče jak koza terénní - s tím jí utahám vždycky na ultimo. Na chalupě to dokonce pravidelně vyžaduje, má svoje skákací místa, ale nikdo to neumí tak, jako já - aspoň to čuba dává najevo a s jiným nositelem světýlka nespolupracuje.

A aportíky  - to je opět 120% úspěch. Venku klacky, když je panička sklerotik a nestrčí do kapsy házedlo na šňůře - to si zamilovala ze cvičáku.  Ta naše šílenka má ovšem jeden zásadní problém a to JAK ZASTAVIT. Máme kolem sebe kopce a kopečky a 20 kilo psa pádících se stráně dolů - to je vážné riziko pro každého, kdo stojí pod ní. 

Pořádná procházka, nakonec aportíčkování a máme tak hodnýho čokla, že nemá ani pomyšlení na blbiny.

A když není jiný nedělní program, tak se s ní obvykle seberu tak v 7 ráno a vyrážíme směrem TAM. Tedy kamkoliv. Za obzor.  Kolem 10. hodiny voláme páníčka, aby si pro nás přijel. No a už to vidím, z toho asi bude článek...

27.3.2009 9:39

Re: Jo a ještě jedna hračka:

Jóóó!!!;-D;-D. Taky světýlkový gambler! Naše Ája taky jako malá honila světýlko. Když po pár týdnech začala jevit neklamné známky gamblerství (když byla poblíž krabička s ukazovátkem odmítala i žrát, stála a kvílela před skříňkou, kam se dávalo), tak jsme s tím museli přestat. Do dnes budí pozornost. Na soutěži loví světýlka od hodinek a blbne, pak jde, vystřihne mezi řečí disciplínu a jde zase "hlídat světýlka" - stačí obyč prasátka od hodinek ve slunečném dni. Jak říkala jedna známá "jak může něco tak prdlého něco vyhrát";-D

27.3.2009 9:50

Re: Jo a ještě jedna hračka:

Až takovej světýlkovej závislák?! ;-D Že hlídá světýlka i na soutěžích je kouzelný V. Vida, tahle disciplína mi úplně vypadla z hlavy, přitom na lovu světýlek odrostli koťata Čenda s Fany. To byly manévry. Musím se po blikačce podívat.

27.3.2009 10:36

Re: Jo a ještě jedna hračka:

U nás je světýlový gambler BertíkV. Přesně jak popisuješ, taťka musí světýlko schovávat, protože psisko se může pominout, když zaslechne jen jemňoučký pohyb řetízku, který je na světýlku přidělaný. 8-o Takže má světýlko na příděl a nejoblíbenějším spoluhráčem je pro něj Andy, protože má nejlepší nápady. Například úprk setmělou zahradou za světýlkem... to je ještě lepší, než uklízet ptáky ze stromů! ;-D Jo a doma máme někdy pocit, že je schopný za světýlkem vyběhnout po stěně aspoň metr a půl vysoko...

27.3.2009 10:46

Re: Jo a ještě jedna hračka:

Dede - dívala jsem se, co kdo bude předvádět v květnu a taky jsem se dočetla, že Bertík bude tančit 8-o - tak se ptám, bude jeho partnerem tatínek? Moc se na to těším :-).

27.3.2009 13:27

Re: Jo a ještě jedna hračka:

A prosím vás, není laserový paprsek nebezpečný pro zrak? 8-o Tady se o tom jeden čas psalo a zakazovalo se jako hračka pro děti, svítily si často do očí. Víte to někdo jak to vlastně s laserem je? 8-o8-o8-o

27.3.2009 20:33

Re: Jo a ještě jedna hračka:

Jako u vseho. Zalezi na sile. Krom toho pes si do oci sam svitit nebude.

27.3.2009 9:22

jojo, pes se nesmí nudit

jsem taky toho názoru, že každý čoklík by měl mít nějakou svou zájmovou činnost. Rozvíjí to jeho mozek, zvlášť pokud nejde o stereotypní výcvik. Myslím, že jsme s Ešusem příkladem toho, že člověk nemusí být nikde organizován a pes může pracovat. Lovečinu si děláme svou, občas zajdem ze společenských důvodů na cvičák, ale spoustu věcí jedem sami. Hledání ztracených věcí v poli, aporty,  různé  cviky poslušnosti, které to moje potrhdílo učí se soustředit, prvky z dogdancingu, stopu - toje pro čoklidy vůbec prima věcR^ a v našem lesoparku "igelitíme";-D;-D, jak já nazývám naše pseudoagility - jsou tam totiž dvě kladiny, překážky a "tunel". Plus různé triky a "obsluhla" v domácnosti čítající tedy ono zmíměmé nošení si nádobí, chození s odpadky a též vytahování prádla z koše a donáška k pračce. ale to si lajsnu jen v případě věcí určených buď na chalupu a nebo na venčení, protože při Ešusový razanci bych to s halenkou třeba nezkoušela;-D

27.3.2009 9:23

Re: jojo, pes se nesmí nudit

Ale jo opravdu, psy  tyhle věci strašně moc baví. A jedním z důvodů je to, že je to věc, kterou můžou dělat společně s námi. A myslím, že je jedno v jakém věku člověk s hafanem začne. Jde o tu zábavu. Můžu doporučit knížku 100+1 psích trikůR^R^R^R^R^. A nebo to hledání - to je fakt pro pesany super zábava. Já to v podstatě používám i jako "odměnu";-D za odložení.  ešus musí zůstat na místě, já jdu tak aby mě neviděl, někde v terénu odhodím věc, pak se vrátím a on za odměnu, že byl vzorný (někdy ne až tak vzorný;-€;-D;-D) jde pak hledat, což má moc rád.Dneska mě hrozně mrzí, že za časů Murphyho nebylo tolik informací jako je dneska. Mohli jsme si užít o tolik víc zábavy. Takže kdo třeba váhá  - pusťe se do toho, ať je pesanovi kolik chce. Bude totiž vděčný hlavně za váš čas a vaši pozornost:-)

27.3.2009 9:35

Re: jojo, pes se nesmí nudit

ANO ANO ANO. Ostatně ty bys mohla být vzorem, jak zaměstnat čoklida. A jakého! Moje holky jsou proti maďarovi pomalé a líné. Sama bych se z výcviku maďara neviděla. Přece jen jsem stárnoucí osoba a ten flet je pro mě tak akorát.

27.3.2009 9:54

Re: jojo, pes se nesmí nudit

No vzorem asi ne- protože znám lidi, kteří to dělají milionkrát líp než já a jsou profíci, ale tak mi to máme jako zábavu. Je pravda, že vždy bude rozdíl při sportovním výcviku u NO a u potrhlého maďara s velkým sklonem k šaškárnám. Ale prostě , jak říkám, máme to všechno jako zábavu a co mě baví nejvíc je rozvíjení myšlení toho psa, což díky klikru jde neuvěřitelně. A znovu zopáknu, že dneska mě hrozně, hrozně mrzí to, že tohle všechno jsem nemohla poznat v době Murphyho života, protože je mi líto, že jsme si tohle všechno nemohli užívat. Takže vážně lidi- nikdy není pozdě, vezměte hafana a šup do toho, doma se dá dělat spousta věcí a když se je pesan naučí doma, dají se tak krásně zpestřit ty procházky.

někomu se to třeba může zdát jako plamenná agitka;-D, ale neberte to tak, vím o čem mluvím.Budete se bavit oba. vy i čoklidR^

27.3.2009 10:09

Re: jojo, pes se nesmí nudit

Ale na vás je právě pěkné, že nejste profíci, že to máte jako zábavu. Právě proto vás považuju za vzor. Protože profíky dělat většina z nás nemůže (ani my nejsme profíci, jen jsme měli s holkama na sebe štěstí a klaplo to). Kdežto vymýšlet si zábavu pro sebe i pro psa může aspoň občas skoro každý. A zajímavé je, že to zlepší i základní poslušnost, prostě pes tě začne víc vnímat.

27.3.2009 9:56

Re: jojo, pes se nesmí nudit

fůůj hrubka hrubkovatá strašná;-€;-€;-€ omlouvám se. píšu moc rychle;-€;-€

27.3.2009 8:55

Bezvadné shrnutí aktivit

Vážně by si to měl přečíst každý pejskař, obzvlášť začínající. Je mi strašně líto pejsanů, se kterými majitelé třikrát za den obkrouží na vodítku blok paneláků a nic víc. A to někteří experti ven vůbec nevylezou a venčí yorka na balkóně ;-(. Nechápu. Proč si tito lidé pořizují psa?  No, odpověď je vlastně zřejmá - sobectví.

Evi, doma na ploše už nemám vévodkyně, zato malou princeznu Áju a je to radost. Ta fotka nemá chybu. Ehm, my jsme se s Pedrem fakt dlouho hledali ;-D. Náš vztah ke sportu a organizovaným zábavám je ve shodě. Takže se touláme, kocháme, rozjímáme a děláme raploviny - schovky, přetahovanou, sumo... Přiznávám, že s výcvikem je to dost bída. Ale s výchovou to snad nebude tak zlý - umí se zabavit i sám, u jídla nežebrá (no, on tedy hypnotizuje, ale jen když se člověk nedívá ;-)), chová se slušně v dopravních prostředcích... I tak si samozřejmě občas kladu otázku, jestli se nedá dělat víc. Mám  trochu výčitky, že nedokážu naplnit buldokovo společenské potřeby - ale on by byl nejšťastnější v nějaké komunitě plné obdivovatelů... ;-P.

27.3.2009 9:05

Re: Žebrání u jídla

je teda něco. Pokud se na ni nedíváme, je to v klidu. Už jsme ji dokonce naučili, že se nesmí samoobsluhovat na stolku v obýváku. Ale ten hlasový repertoár, pokud má pocit, že je odstrčený pes, je neuvěřitelný. Neštěká, ale chvilkama kvílí, kňouká a mňouká. Když ji seřveme, zaleze pod stůl a čučí tam. Hypnotické pohledy patří k tomu menšímu zlu. Ale před tchýní se chovala slušně, dostala zdrbec jen dvakrát.:-)

27.3.2009 9:21

Re: Žebrání u jídla

Ona dobře ví, kdy se žebrat smí a kdy je tchyně na obzoru ;-D;-D. Doufám, žes ji pořádně pochválila, když se tak vzorně chovala.

27.3.2009 9:26

Re: Žebrání u jídla

;-D Borůvka určitě vycítila vážnost situace. To víš, mě plno potíží odpadá tím, že Pedroň nedosáhne a nevyskočí. Jediný moment, který rozšafného buldoka rozhodí až k hysterii je, pokud si některá z kočend oraženě vyskočí k člověčímu plnému talíři ;-D. Jinak sedí v tichosti a pokud na něj kouknu, předstírá, že zaníceně sleduje něco úplně jinýho, třeba domácí pterodaktyly...

28.3.2009 19:13

Re: Žebrání u jídla

;-D;-D domácí pterodaktylové mě smetli ze židle - já si je představila pod lustrem ;-D;-DR^

27.3.2009 11:51

Re: Žebrání u jídla

Borůvka je lepší než máma Fleur.;-) Fleur totiž krade ze stolu. Takže buď na sebe a Borůvku pyšná.:-) A somrování hypnotickým pohledem - snad není pes, který by to nedělal. Bára taky somruje a když dostane spucuňk, lehne si bokem a alespoň po očku vyčítavě čumí.

27.3.2009 9:21

Re: Bezvadné shrnutí aktivit

mně se "líbí" i lidičky, kteří vyrazí na "procházku" a jakmile se psík vyvenčí - ihned to otočí domů. Prostě se ven jde jen za vykonáním potřeby - o nic jiného dotyčným páníkům nejde. A přiznám se, že mně osobně nevyhovuje ani takové to - na prvním plácku pustíme psy dohromady navolno, oni se vyblbnou, unaví a jde se domů. Já ráda nechám Betku vylítat a pohrát s kámoši, ale nechám ji i obejít "revír", počuchat si, poběhat si. Navolno v lese, na vodítku na chodníku či sídlišti. Na to líná naštěstí nejsem... já chodím ráda - a neznám psa, který by se k procházkám musel extra nutit (s ohledem na věk a zdraví - pochopitelně)

27.3.2009 9:41

Re: Bezvadné shrnutí aktivit

S "revírem" jsi narazila na zajímavou věc. Ve všední dny je málokdy prostor změnit obvyklou trasu, naštěstí je blízko nás několik rozlehlých luk, z nichž jedna je vyloženě psí. Ale kolikrát si říkám, jestli potřeba měnit trasy není hlavně moje. Že Pedro je konzervativnější a nevyžaduje takovou vycházkovou pestrost, jaká by se líbila mně.

27.3.2009 9:52

Re: Bezvadné shrnutí aktivit

Přesně! taky jsem měla pocit, že Borůvce stačí vyrazit do parku, tam lítat s tenisákem a jít domů, ale nakonec jsem se rozhodla chodit co nejčastěji k řece, kde může být navolno, potkáváme tam kámoše a posedávají tam kachny, co se vždycky dají moc fajn vyplašit, aby se Borůvce čtyři metry za zadkem zase vrátily na původní místo. A mám pocit, že ta běžná trasa se jí líbí nejvíc, na cesty jinam kouká dost podezřívavě. Že by ti psi byli až tak konzervativní?

27.3.2009 9:59

Re: Bezvadné shrnutí aktivit

možná by jim stačil jen stále stejný okruh - ale nějak si myslím, že nová prostředí je nutí řešit nové podněty...

Kdysi dávno v USA dělali jakýsi výzkum služebních psů (specialisti drogaři a bombaři). Zjistili tenkrát pro ně převratnou věc - že psi, kteří měli přísný řád služebních středisek - pravidelnou dobu stravy, procházek, výcviku, práce - vše nej nej dle teorie... dosahovali výrazně horších výsledků v praxi oproti psům žijícím v rodině psovoda. Ti sice neměli zaručenou dobu odpočinku (když dítka si hrála, hrál si i pes), neměli vědecky vypočítanou potravu (doma občas něco upadne či se ukradne), neměli přesný denní řád... ale uměli se líp přizpůsobit nezvyklým podmínkám, a hlavně líp pochopili svého pána, pokud si řešení problémy vyžadovalo nějakou inovaci. Prostě ve všech testech vycházeli inteligentnější ;-P  I proto se někdy směju stále v řadě knížek omílanému tvrzení, že pes potřebuje přesný řád... chudák Kosatka se musí hlavně řídit prací našich rozvrhářů a třeba dneska prostě má vše jinak. Třeba bude zase o kousek inteligentnější ;-D;-D

27.3.2009 10:20

Re: Bezvadné shrnutí aktivit

Právě ta zdůrazňovaná pravidelnost mě kdysi taky děsila- ano, mám rozvrh pravidleně se opakující po týdnu. Jeden den nejdu nikam, druhý den zmizím v půl šesté, ale vrátím se v jedenáct a vystřídá se mi tam několik studentů, další den zase jinak... Ale ukázalo se, že Borůvku to nijak nevzrušuje, protože pokud je sama doma, tak spí a když někdo přijde, tak se o ni postará a slečna je s tím srozuměna:-)