Když se chce, všechno jde anebo ve dvou se to lépe táhne??? Taky se vám někdy nakupí spoustu akcí do pár měsíců?? Mně se to stává pravidelně, loni to bylo od konce srpna do konce října, nejakčnější jsme měli září.

Nějak musím začít a začnu hezkým, dobrým skutkem. Nespáchali jsem ho my, ale náš drahý, milovaný Terry. Je to hodný pes, povedl se nám – říká Tom. No, a jelikož se říká jaký pán takový pes, Terry miluje kočky, všechny. A tak jednou při podzimní vycházce se k nám přidal bílomouratý dospělý kocour. Máme Lindu, ta nám stačí, nechtěli jsme druhou kočku a už vůbec ne nekastrovaného kocoura!!!

Mourek

Terry byl jiného názoru a milého kocourka si dovedl domů. A pak už to šlo rychle, Tom !!! ne já!!! mu odnesl granule ven, vyrobil bednu na spaní a prohlásil, že teda když bude venkovní ať tu je. Myslela jsem si, že se zaběhl a ráno nebude ale omyl. Kocourek se tvářil, že je náš odjakživa. Vítal nás a čekal snídani. Jednou bylo už docela chladno, jsem ho přinesla dovnitř, domů a je kde?? Ano správně doma. Říkáme mu Mourek, Murišák, je milý, umí jít na kočkolit, k Lindě se chová hezky, Terry je štastný, Frogimu je fuk a Nastěnka ho nemá ráda ale tak nějak pochopila, že prostě ty kočky tady jsou a budou...

Takže stav koček doplněn na dva kusy. Docela by mě zajímalo, jak se k nám na samotu u lesa dostal kocour, v dobrém stavu, čistý, očividně to nebyl tulák, umí se chovat doma, neskáče na linku, neleze do talíře, nežebrá... Už je náš, chodí s náma na procházku, přijde na zavolání a hlavně se rychle naučil, že Nasti je dobré se vyhnout. Momentálně zvažuju, jestli jej vykastrovat...

Pája, Nastěnka a Terry

Ale Terry byl loni šikovnější ještě trošku víc. Oprášila jsem ho na dvě výstavy, národní v Brně a malou oblastní v Buchlovicích, obě skončily výborně. Navíc je lepší i pro Nastěnku, když ho má s sebou na výstavě, je s ním taková klidnější a statečnější. A další úspěchy na poli sportovním, zvládli jsme dvě zkoušky, obranářské dle mezinárodního zkušebního řádu, SPR1 a 2. Terry je borec, obrany miluje jenom má trošku problém s ovladatelností a je nerváček, nicméně s našima výbornýma figurantama jsme zvládli psa připravit, já pak předvést na zkouškách, moc mu to nekazit a doufám, že letos dorazíme i tu poslední, třetí. Zima nám přeje, takže trénujem víc, jak loni. Ale ne vše nám daří, ta ZMka je stále pro nás stále nedosažitelná... ale nevzdáváme se a v rámci možností bojujeme, stopujeme dál a jednou to přijde!!!! Já nám oběma věřím :)

S Nastěnkou jsem chtěla dorazit šampiony ČR a SK kvůli plánovaným štěňátkům, takže jsme se vydali do Českých Budějovic a ještě na konci října do Bratislavy, všechno se povedlo, dařilo se nám, takže Nastěnka je šampionkou Česka, Slovenska a Polska. Co se sportu týká je nadšená stopařka, už jako malá strčila Terrynka do kapsy. V létě na táboře jsme stopovali o dušu, fena byla šikovná, neřešila prostřední, neřešila terén, hlína, tráva... prostě pracovala. Radost šlapat stopu pro takovou parťačku.

Terry, Nastěnka a Frogášek

Agility ji už toliko nebere páč je lenošná, jak říká kámoška a trenérka Iva :) Ještě za sušené maso je ochotná i utíkat... chvilku. Nicméně jsem ji zkusila přihlásit na neoficiální závody v agility. Jela celá naše tréninková skupinka tak jsem nechtěla trhat partu, tušila jsem, že to asi nebude dobrý nápad ale co kdyby náhodou mě chtěla Nastěnka překvapit??? Už se jí to párkrát povedlo, že se i rozběhla a já se nestačila divit.

No nechtěla :) naše krasomila na závodech uvažovala asi takto: tunel??? Říkáš tunel??? Fajn ale on je černý a slušná holka do černého tunelu nechodí... dobře můžu se tam jít podívat... po minutě přemlouvání je tunel překonán. Nahoru Nany! To jako mám vylézt až nahoru na áčko??? Ty jsi se úplně zbláznila ??!!! Já vím, že máš to maso v kapse tak mi ho dej a já tam vyběhnu, možná...

Všeci pejsci milují tunely... naše Nastěnka je prostě jiná... Skáče pěkně, dokonce ji baví technická cvičení, kdy se pejsek učí správně skládat packy při skoku.... Takže na podzim jsme nahlásili, že agilitit už nebudeme, navíc jsem měla v plánu ji přeci nakrýt. Jenomže krytí jsme odložili z jednoho prostého důvodu a to, že by odběr štěňátek byl tak nějak souběžně z mým odjezdem do nebo návratem z porodnice...

A náš Frogášek? V létě byl na táboře s náma, měli jsme se výborně, počasí nám přálo, když se oteplilo, chodili jsme se koupat. Jinak se má dobře, v září oslavil 9 let, zdraví i nohy mu slouží, ani záda nebolí. Právě mi tu do psaní vesele chrupe :)