Neviditelný pes První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996

Pane Astere, opravdu všichni kdo tyto stránkly navšěvujeme jsem zažili podobné věci. Brečím u čtení a napíši Vám trochu podobný příběh. Moje maminka měla 10 let kocourka, mourovatého, prorazil si při skoku z okna patro a maminka mně požádal o odvoz k veterináři. Já zabělec, nikdy nebyla u umírání nikoho a odešla jsem od něj, když dostával injekci. Dodnes vidím jak za mnou vyděšeně kouká když jsem odcházela a já celých těch 10 roků si to nedokážu odpustit. Proto jsem se před 2 roky ujala opuštěné kočičky, která přebývala celou zimu v opuštěném domě vile,  kam jsem chodila krmit.. Tedy ujala nechtěně - zavolala jsem do útulku, protože kočička byla na jaře březí,.Přijela paní Soběslavská z pražského útulku na Smíchově a  všechno včetně kastrace vyřídila neuvěřitelně rychle. Řekla ale , že si ji v útulku nemůže nechat v rekonvalescenci, protože tam má nemocné kočičky . Jestli bych se o ní nepostarala. Já mám i dvě nalezené fenky - voříšky  (jedna je dost ostrá) a tak jsem z toho měla trochu strach. Ale pejsci se na zotavující se kočičku chodili dívat jako na televizi a dnes mám trochu vyčištěné svědomí za Macka. Říkám jí proto Míca, je také mourovatá jako byl on a při každém hlazení se ujišťuji o tom, že to Macíček na kočičím nebíčku určitě vidí a odpustil mi také. Ale ty jeho vyděšené oči mi z hlavy nikdy nevymizí a nikdy nedopustím, abych nechala některé z mých zvířátek v posledních chvílich samotné.

Příběh který se Vám stal v dětství je hrozný - bohužel podobný přístup ke zvířátkům přetrvává na vesnici dodnes. V létě jsem našla na silnici z Třeboně do Chlumu 4 koťátka a kočičku. Myslela jsem že jsou z nedaleké hájenky, protože to bylo ke každé vesnici hodně daleko. Tak jsem je tam odnosila. Mladá paní, která tam byla na návštěvě sice tvrdila že to nejsou jejich koťata, ale nijak přesvědčivě a vzala je. Druhý den jsem tam jela se na ně podívat a babička sedící na zápraží mi řekla, že to nebyly jejich ko