První zájem projevil o kapesníky, to je snad úchylka každého psa. Tento zájem je ale stupňován do přímo virtuózních kreací. Nejprve kradl kapesníky z postelí, teď je schopen vybírat i kapsy. Přijde obvykle nenápadně a chce se jako nechat pohladit. Pečlivě vysleduje, která kapsa má obsah a z té strany se přibližuje.

Opře si hlavu o koleno a pokud člen rodiny začne vrkat a hladit přítulné zvířátko, bleskově zaútočí na kapsu a prchá pod stůl, nebo do rohu za křeslo. Prostě tam, kam panička se svými bolavými zády může poněkud hůř. Kapesníky jsou už napsány na seznam dárků k Vánocům, který musíme pravidelně odevzdávat dětem. Doufám, že poslední nepotrhané zbytky tak dlouho vydrží.

Kapesníky byly začátek. Další fáze bylo jakékoliv ovoce na zahradě. Přímo ze záhonů obíral jahody, pak přišly na řadu maliny i rybíz. Samozřejmě, že zjistil, že všechno je pohodlnější nabírat přímo z košíků a tak to praktikuje. První jeho stravování ovocem jsem odnesla skoro šokem. Na procházce vytvořil něco černého a já, zaměstnanec nemocnice i když nelékař, jsem už viděla natrávenou krev, krvácení do žaludku a další katastrofy - byl to jen černý rybíz ve v množství větším než malém. Po meruňkách to zase byl průjem, pak obíral hroznové víno a teď sbírá jablka a ořechy.

Můj manžel má rád v pořádku psací potřeby, tj. ořezané tužky, gumující gumy, což bylo problém udržet v pořádku, když byly doma děti. Teď tento artikl krade a rozkousává Bobeš. Prakticky všechny gumy jsou předžvejkané a tužky po jeho zásahu nepoužitelné. Moc nepomáhá dávat je na stoly a stolky. Přiskočí a přes křesla a stoly si vezme, co je mu libo.

Už jsme se dostali do stádia, že pokud se pokouší něco uzmout a já to včas uvidím a zařvu "nesmíš", tak poslechne. Ovšem požadovanou věc stále ostřížím zrakem sleduje a čeká na okamžik nepozornosti. Do určité vzdálenosti od předmětu jeho touhy "nesmíš" funguje, ale jak je přesažena jakási imaginární hranice (kterou ovšem zná jen Bobeš) je předmět odnášen do již zmíněných skrýší.

Odlákání je možné "na piškotek" nebo pokud začnu sešlapávat plastovou láhev. Je zajímavé, že děti mají podobný přístup jako štěně. Naše starší vnučka Iva bere cokoliv a velice rychle. Poslední byly ponožky její sestřičky na vítání občánků.

Druhá vnučka má jiný postup. K zakázané věci (mobil, TV ovladač nebo počítač) se přibližuje v soustředných kružnicích, které se stále zužují. Když už je hodně blízko, použije odlákání pozornosti, ukazuje letadlo na obloze nebo spustí rituální taneček. Protože nebere věci rychle, dá se jí v lecčems zabránit.

Ale zpět k Bobšovi.

Husarské kousky:
Knížka z knihovny (musela jsem koupit novou), naštěstí zachoval čárový kód. Mobil, který svítil, v ranním šeru pobíhal po pokoji. Manžel přišel o poslední brýle nablízko (nechal je u televizního programu na stolku), program byl také k nepoužití.

Patrně má respekt ke svým lidským kolegům zlodějům, protože jinak víme o každém kolemjdoucím, který prochází kolem našeho domu. Dělali jsme fasádu a kolem celého domu bylo lešení. Ráno jsem zjistila, že jsou otevřené všechny branky a vypáčené dveře od dílny. Naštěstí se nic moc neztratilo, ale Bobeš ani nepípl. Zato 2 policisté, co to přišli zdokumentovat, neslyšeli vlastního slova, jak Bobeš "hlídal".

Ještě přidávám fotku, jak Bobeš chodí na procházky, když je k disposici kočárek.