V pátek jsme s Vero přepadli Ešusku asi tak o hodinu pozdějc, než jsme měly, tzn. akorát v mamutí čas ke spánku. Ešuska jako správná hostitelka nám otevřela nejen vchodové dveře, ale i láhev prosecca, takže dva a půl panákové sklínky skončilo (samozřejmě až po večeři) v mých útrobách.

Tali

Tali a Connie

Vlevo Rumíček, vpravo Talinka, úplně vpravo něčí ocásek a vzadu zřejmě Vašek

Talinka s Rumem dělali společnost v kuchyni jen nenápadně, takovej malej prostor a člověk byl celkem překvapenej, že v něm bivakují ještě takový velcí psi. Při snídani ale přehlídnout nešli, hlavně to větší stvoření, který bylo přímo magneticky přitahovaný k dobrotám na stole, a odolat jim bylo mnohdy možné jen po okřiknutí páníčky.

Connie

Connie

Bígl

Rumík

V sobotu jsme dostali parádní snídani i s obsluhou a já totálně tuhá po necelých pěti hodinách spánku ani nechtěla vstávat.

Přesun do Malých Kyšic k restauraci Lika proběhl lehce opožděně, zato jsme se potkali s Lenkou, s Deny s Connie a Petrs01 s Vaškem, bíglem i mužem.

Asi bude mlsek

Vašek

A Ešuska nám přichystala překvapení, tak jako my přichystali překvapení pro ni. Protože fakt miluje růžovou, celkem jsme si dali záležet, aby růžová dneska nebyla barvou opomíjenou, a tak ji mohla Ešuska obdivovat na tričkách, svetřících i kalhotách. No a za odměnu jsme dostali sušený vižlí bobky a růžový závěsný srdíčko jako dekoraci.

Connie, vpravo Vašek

Okruh lesy kolem Malých Kyšic nám zabral tak dvě hoďky, při kterých se povídalo, balonkovalo, běhalo, tahalo klacíky a vlastně taková pohodová hromadná procházka to byla. Oběd v restauraci Lika nás po prochajdě zasytil a já pak pokračovala s Petrs a celou její rodinou na sraz s Pražskou chodící sekcí k vlakové zastávce Mutějovice.

Foto: Mawenzi.  Klikněte do kteréhokoli obrázku v textu a podívejte se do fotogalerie.

Osobní stránky autorky: www.mawenzi.cz