Jako vždycky. Ale jenom trochu. Neřval tentokrát celou cestu, spíš tak jako to byla komentovaná procházka. A moc krásná procházka. Jako ostatně většina procházek tady.

Měli jsme fůru času, nikam jsme nespěchali a tak jsme si mohli užívat. Výhledy třebas:

Tohle je oblíbený Rumíčkův strom, na kterém kdysi dělával Kočičku, když vyskočil na větev a tam se producíroval. Teď už naznal, že bude bezpečnější vyměnit Kočičku za Ťapičky, a jen se o tu vodorovnou větev opírá. No jo, ale teď mu ji obsadil Mouses! Seděl tam jako veličenstvo vesmíru a dával všem najevo, že tohle je jeho pozorovatelna. Tak se na to Rumoušek vyfláknul a utíkal do půlky kopce, kde je jiný – lehce nakloněný – strom, a tam předvedl svůj ťapičkovací um.

Naši radost za chvíli zchladil pozůstatek pro prasatech. Ale vlastně, co to říkám, to urážím prasata. Po s prominutím debilech – a to vlastně urážím i ty nemocné. Zkrátka po lidech, kteří se chovají hůř jak ten dobytek, páč ten s sebou do přírody rozhodně netahá nic podobnýho, aby si užil randálu, vyděsil zvířata a ještě to po sobě neuklidil:

Poctivě přiznám, že mi to hodně, hodně hnulo žlučí, a abych se uklidnila, pomáhala jsem si výhledama do okolí a připomínala si, že si přece nenechám zkazit naše procházení.

Byl opravdu krásný den a proč si ničit zdraví, pro blbost jiných. Jak pravdivý tohle rčení je. A tak jsem se dovztekala a užívala si tý nádhery kolem:

Kdy se zvířectvo tak porůznu kolem nás šmrdolilo a netížilo nás vůbec nic.

Kolem vládlo ticho a kupodivu i pan profesor Kocourek si pro dnešek komentáře na téma trasa, směr a délka procházky nechal pro sebe:

Video odkaz

Loncali jsme se tak lážo plážo po hřebeni,

a Mouses tvořil s ohaříkama jednolitou smečku. A hlavně byl zticha. A v tom ledovým tichu jsme došli až k mýtině, kde jsem si je trošku sešikovala. Protože když se vyjde z lesa na mýtinu, tak opodál je posed. A poslední, co chci, aby myslivec viděl, jak z lesa vychází bez doprovodu dva ohaři a kočka k tomu. A tak jsme si dali husí pochod pěšinkou ve vysoké trávě:

Ke konci už tedy Mouses určoval směr cesty a navrhoval značné zkratky:

Video zde: Odkaz

Byla to zase skvělá vánoční procházka a myslím, že tentokrát jsme si ji užili úplně všichni. I Jeho Výsost Fšech lesůch Pán:

Ušel s námi celou tu velkoprocházku a my doufali, že jak přijde domů, padne a nebude prudit. Vyhověl nám. Stejně tak ohaříci a tak jsme se mohli jít spokojeně válet k pohádkám a cukroví. Vánočky jsou prostě skvělej čas.

P. S. Opuštěn?

Nikoliv:

Mouses neopuštěn. Vánoční procházka 2025.

Foto: Petra K. Osobní stránky autorky: www.zrzavec.com.cz