18.4.2024 | Svátek má Valérie


Diskuse k článku

PSI: A tak štěkám jako hrom...

...ať je koček milión?!?

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času
A. Zemanová 7.12.2020 21:59

To jistě. Velice mazaně dobrosrdečné. :)

E. Žampachová 7.12.2020 11:53

U nás byl první pes dalmatin Nick. Ten měl jasno. Kočka ho jako malého vyfackovala a od té doby byly kočky třídní nepřítel č. 1 Nenáviděl je hubil, nedal se to odnaučit. Tak jsme si zvykli být bezkočičí. Bekina, další dalmatinka, se jich bála. A Fletky? Nevím, když kočky utíkají, tak je chtějí přinést. Jak by to bylo, kdyby je opravdu chytly, nevím. Pokud by se kočka nebránila, tak by ji určitě jen přinesly, ale pochybuji, že by se kočka jen tak nechala. Pokud by se bránila, nevím. Několik odchovů, zvyklých na kočky, je nosí a kamarádí s nimi. Eda si je schovával do garáže, kam on prošel klapkou s kočkou v mordě a malá kočka se zpět nedostala. Ferda dokonce nosil jejich jezevčíka (trpasličího). Prostě ho popadl a odnes třeba domů. Jezevčík byl zvyklý a neprotestoval.

E. Zvolánková 7.12.2020 13:34

Evi, ještě, že Eda nosil jenom kočky. Kamarádky pes si domů nosil ježky8-o

E. Žampachová 7.12.2020 17:41

A blechy, co :-P Ježky naštěstí naši psi nenosí. I když Ginny jednou u oplocenky překvapila srnu. Nejdřív si ji přidržela packou a přemýšlela, jak ji přinést. Když usoudila, že tohle je neskladné a přinést to nepůjde, tak ji držela a olizovala. Pak jsme čubu chytli a srna jen mírně psychicky otřesená odběhla. Nepoškozená. Protože šlo o statný kus, tak určitě přežila.

Z. Lika 7.12.2020 11:47

Pěkně jsem si početla o trampotách krásného Brexíka. Má krásně střapaté uši.

Soužití koček a psů naštěstí nemusím řešit, jen trpím, když slyším povel "vem si kočičku" - co jsem byla svědkem, znamená to pouze probudit psa z letargie, ne že by tam nějaká kočka byla. Ale po chuti mi to není, jsem ovšem zticha. :-)

Jo a tuším, že o kočičích "dnech" si ještě počteme :-)

J. Fialová 7.12.2020 12:19

Kočička, kočičky - u nás se velmi brzo staly zakázanými slovy. Prakticky od chvíle, kdy si je psice velmi rychle spojila se zvířátky, která prokmitnou zahradou, takže je co honit i když se nikdy nedožene... Mělo mě napadnout, kdysi na vycházce, když bábinka zvolala "jé tam jsou hezké kočičky", že budu rýt hubou štěrk, přestože ona měla na mysli jiné kočičky - vrby jívy ;-D

Z. Lika 7.12.2020 13:03

Ale to je vynikající nápad - když zaslechnu "vem si kočičku", mohu se zeptat "už kvetou?" ;-D

Z. Jenny 7.12.2020 9:47

Jj, kočky a psy jsme měli doma vždy. Jako dítě si jejich soužití nepamatuji ale vím,že žádné polemiky v tomto směru nebyly. Mia a Čita,které už přešly duhový most byly na psy zvylké a tak nebyl problém. Naopak byly pěkně oražené a zvláště Miušky ,která seděla důstojně na stole a fackovala kolemjdoucí.Damík a Lidunka zvyklí nebyli,zato mé psice vycvičené už kočkami nehnuly ani brvou. Košky si pak našly svůj systém komunikace s nimi. Jenka honí Damíka do schodů a ze schodů, jsou stejně velký. Cony se lehce dotýká čumákem Lidunky a naopak.Je to docela legranda je pozorovat,moc ráda bych věděla ,co si říkají. Na zahradě se psicím cizí kočky nelíbí a navíc nám některá chodí kadit pod libeček, tak tohle prosím néé,to už je moc i na mne..;-D

A. Zemanová 7.12.2020 10:37

Chochochó! To pak by mohl libeček být cítit nelibě! :)

Z. Lika 7.12.2020 18:26

Četla jsem radu pro zoufalé zahrádkáře - nechat kus holé zeminy, uhrabané (tj. bez velkých hrud a poměrně sypké), kočky prý budou radši chodit tam.

A. Zemanová 7.12.2020 9:38

Co jsme tu, vždycky jsem měla na zahradě nějakého strávníka, který byl přesnější než hodinky a když jsem se zdržela, chodil si na mě mňouknout pod okno. Před prázdninami ale Oskar zmizel a od té doby se objevuje jen sousedova polovenkovní Zuzanka, která žádným soustem nepohrdne a vodí mě ke kočičímu krmítku. A také černobílý Kryšpín odnaproti, strašný to zahrad pán. Ten se o jídlo skoro vůbec nezajímá, zato honí Zuzanku a pilně značkuje naši (pro kočky i ježky snadno průchozí) zahradu. Mám často pocit, že Kryšpín tím vytváří kolem naší zahrady neviditelný kočičí ohradník.

Naproti je statek a tam se vždycky nějaké kočky držely, stejně jako v neužívané bytelné stodole ve vedlejší zahradě, ale žádná nová kočenka se v naší zahradě neobjevila. Leč granule přes noc zmizí, takže nějaký kočičí strávník sem zřejmě dochází.

Jak je to tu s koťaty obecně, to netuším. Přes cizí prahy nechodíme, lidi tu skoro neznáme. Ale po obci nevidím běhat příliš koček, i v té vedlejší opuštěné zahradě jsem je přestala vídat, tak snad, jk doufám, se tu občas kastruje.

E. Zvolánková 7.12.2020 9:12

Krásné adventní pondělí všem. Djó kočky...naše fousisko to má s kočkami tak napůl. S těmi, co se ho nebojí, je obvykle kámoš. Ty, co se nebojí, ale mají rovnou potřebu ho zfackovat, před těmi má velký respekt (tety mňaudáma Silvie už může být v klidu. Jednou mu "vysvětlila", že k ní čuchat nebude a on od té doby dělá, že tam není). No, ale kočky, co se bojí a rozhodnou se zdrhat, to je prostě "lovná".... A pak je ještě jedna kategorie koček...ta nedostupná. Kočky od jedněch známých v ulici. Ty dobře vědí, že za plotem na ně pes nemůže, takže se producírují před vraty, vyvalují a Eda stojí a čumí, přešlapuje a fňuká....Ještě nikdy nedošlo k tomu, že by si k sobě čuchli, tak pořád nevíme, zda by byly "lovná" nebo "kámoši" anebo "vrahouni";-D

J. Fialová 7.12.2020 7:09

Jojo, nemáme to my psi s kočičkama lehký ;-) Když se s nimi známe od štěněte od kotěte tak je to dobré, ale když ne, tak je holt musíme honit...

OT: Dnešní článek "Potřebujeme věřit v lepší časy - Daniela Kovářová" - stojí za přečtení, R^.

https://neviditelnypes.lidovky.cz/spolecnost/spolecnost-potrebujeme-verit-v-lepsi-casy.A201205_155059_p_spolecnost_wag

A. Zemanová 7.12.2020 9:22

Děkuju, Jarko, zajímavý a podnětný článek. Připomněl mi, že maminka Betty Mac Donald považovala škarohledění za něco, co je nutné zakázat dětem. Někdy mám pocit, že mimo ironické úsměvy jsme my Češi přeborníky právě ve škarohledění. Sama se ho dopouštím a Vašek. Asi ti to budeme muset zakázat. :-)

J. Fialová 7.12.2020 9:35

Jsme přeborníci v úpění - dyk jsme úpěli už za Rakouska :-)

Ale jsme rovněž přeborníci v oboru "smějící se bestie" - a to mě těší, to pomáhá prosvětlit dny :-)

Z. Jenny 7.12.2020 11:08

Jj, úpění a smějící se bestie, jen tak lze přežít! Uááá ! ;-D

Z. Lika 7.12.2020 19:00

Já vím, že je to překlep, ale moc se mi líbí naznačený koncept: něčeho se dopouštím, tak ti to zakážu ;-D

A. Zemanová 7.12.2020 22:02

Uááá! Je to roztomilé. A možná by to stálo za vyzkoušení. :-)

Z. Xerxová 7.12.2020 5:35

hezké pondělí všem Zvířetníkům a zvířátkům :-)

Naštěstí jsou v nejbližším okolí rozumní lidé - jedni sousedé odchovali koťata toulavky (a ji hned dali vykastrovat) - a všem (včetně maminy) našli domov, toulavku s minikotětem jsem dala odvést do útulku... a místní krasavec Mireček (kastrovaný briťák) si ochočil všechny domácnosti v okolí, takže majitelé se smějí, že výrazně ušetří...

A všechny naše dosavadní dogy byly nad věcí... kočky ze zahrady sice honí, ale jen takovou rychlostí, aby se neřeklo... a když se jim nechce, tak se ani nezvednou

M. Skálová 7.12.2020 7:19

S domácí Čindou je to v pořádku, to jsou v pohodě. Cizí s velkým řevem proženou ale neublíží. To naše první kolie- Fanfán - ten kočky nesnášel, bohužel jich pár na to doplatilo. On zakousal i kuny. Jinak to byl miláček.