Na Hané se o někom, většinou ženě, říkávalo, že je „pěkná“, pokud byla oplácanější až tlustá, a podle tónu, jakým se to „pěkná“ pronášelo, případně s dodatkem „no, je pěkná“, „ta JE ale hodně pěkná“ se rozlišovaly stupně macatosti. Ale jsme na Zvířetníku, takže toto aktuální téma (Vánoce se fakt už blíží) stočíme k domácím mazlíčkům. Měli jste nebo máte doma nějakého „pěkného“? Jak vlastně vypadá zdravá váha u psa nebo kočky?

Našla jsem inspirativní stručné a názorné video zde (kočky) a ještě zde (psi). Ale v podstatě je to stejný vzor: při pohledu shora má mít zviřátko mírně projmutý pas (nemá vypadat válcovitě) a při lehkém pohmatu po hrudním koši ucítíte žebra. Páteř viděte není, je dobře osvalená. Pokud žebra hodně vystupují i na pohled a páteř vypadá jako schodiště naležato, je zvíře vyhublé a zřejmě nemocné. Pokud už je to vetchý stařeček, pak to souvisí s věkem.

Z boku by mělo být znát, že břicho (tj. úsek mezi hrudním košem a zadníma nohama) je zatažené, zvednuté nebo linie břicha směřuje šikmo nahoru k zadku, aspoň trochu. Liší se to podle plemen, ale v zásadě to platí. U kočiček lze navíc pohledem i pohmatem „vyšetřit“ stav břišní zásobárny, takového toho polštářku, který si začátečník může splést s kýlou a dožadovat se u veterináře příslušné operace. Veterinář se většinou srdečně zasměje s tím, že liposukci nedělá :-)

Na konci toho psího videa je pěkná srovnávací tabulka psích a kočičích siluet shora a z boku, které umožní udělat si základní představu. A co s tím, když už je miláček jako váleček? Hlídat dávky krmení, nemlsat, a věnovat se pohybu. Pes nebude stíhat „psí oči“, když bude nadšeně lítat s páníkem po venku. U koček se dá situace zlepšit nejen volbou vhodného krmení, ale také tím, že nemá k dispozici granule (ani dietní) neustále – pro spokojený život a správný metabolismus potřebuje vzorec boj-úlovek-žrádlo-spánek. Takže nejdřív si s ní aspoň deset minut pohrajeme a teprve pak jí dáme krmení, které s velkou chutí pobaští a zasytí se. Čili že průběžně neuzobává jen tak z nudy. Bohužel není dobré nechat tloušťku být, protože kočky pak snadno ochoří „na játra“, „na ledviny“ a pod., protože jejich malinké orgánky prostě nemají kapacitu (moje laická představa :-). Nemluvě o tom, že zviřátka nemůžou tolik skákat a běhat, prostě užívat si života.

Samozřejmě tu nemluvím o tloušťce způsobené třeba hormonální poruchou, ledvinovým onemocněním a pod. S tím pomůže jedině veterinář. Jak jste na tom u vás? Potkal vás někdy podobný problém se zvířátkem? Moc pěkně o tom psala v r. 2008 Marička Crossette (odkaz zde). Přeji příjemné a zdravé dny!