Asi leckdo víte z mého soustavného bědování, že jsem od podzimu pomalu nevytáhla paty z Prahy. Koronáč to vylepšil o roušky… Přišlo mi to poněkud jako kriminál.

Průhonický zámek

Takže když mi synek onehdy zavolal, že před pátou budou vyrážet do Průhonic a vzali by mne sebou, neváhala jsem ani chvilku.

Azalky v plném květu

Dojeli jsme nějak okolo půl šesté, zavírali v osm. Na rozlohu parku je to velmi málo času, ale to hlavní jsem stihla.

Růžový dřín (svída)

Průhonický park je známý hlavně rododendrony a azalkami. Myslím, že jsem je nikdy neviděla v tak ideální okamžik jako letos.

V parku

V parku jsou i mraky dalších květin, keřů a stromů, některé docela překvapivé – třeba americké duby a borovice, které se docela liší od našich, nebo růžový dřín (tak nějak jsem časem pochopila, že dřín a svída nejspíš jedno jsou. Svídu znám od nás z botanické).

Dubisko

Park má dvě části. Ta u zámku je upravený park s úhlednými cestičkami a spoustou kytek. Druhá část je přírodnější, taky krásná, ale tam jsem nedošla, protože jsme ponejvíce někde stála, áchala a fotila.

Cestou zpátky k zámku

Udělala jsem vlastně jen maličké kolečko, zato ovšem 237 fotek (nesnáším třídění fotografií!)

Zámek a kostel

Radost z výletu jsem měla velikou. Snad už to bude lepší.

Foto: Zana. Další fotky najdete tady na Rajčeti.