ROZCESTNÍK: Tři potoky

Zní to nepravděpodobně, ale v nejbližším okolí tu máme tři potoky, tedy spíš jeden potok a dva potůčky. Všechny stékají z bohnické pláně (což není oficiální název, ale zhruba tak to vypadá) hluboce zaříznutými údolími do Vltavy, která teče o nějakých sto metrů níž.

Na každém z těch potoků je aspoň jeden rybník.

Nejblíž mám Bohnický potok. Patří do kategorie potůčků, navíc je chudák zatrubněný v místech, kde protéká Starými Bohnicemi, což je původní osada doložená už v roce 1158, ke které v sedmdesátých letech přistavěli sídliště.

Za posledním domem potok vyrazí z trubky do koryta… no, spíš korýtka, kterým teče dolů do Bohnického rybníka. Bohnický rybník je ve skutečnosti rybníček, kdyby ho neobklopovaly skály, řeklo by se spíš tůňka. Ale letos tam bydlí párek kachen :-) .

Bohnický rybník

Z rybníka vytéká zanedbatelný pramínek, který časem překvapivě zesílí… a pak zmizí. O kus dál se znova objeví. To se opakuje – podle toho, jak moc je vlhko - asi třikrát a viditelný důvod jsem nenašla, prostě potok chvilku uvidíte a chvilku ne.

V létě většinou zmizí docela…

O jedno údolí dál teče Čimický potok. Ten vytéká ze stejnojmenného rybníka na konci čimického sídliště a pokračuje Čimickým údolím, což je moc hezký kus listnatého lesíka, který končí u dalšího rybníka s malebným jménem Koztoprtský.

Potůček se pak kroutí loukami, až se dostane do Zámecké rokle, která je pojmenovaná po slovanském hradišti nedaleko. Zámecká rokle je pozoruhodné místo. Roku 1870 tu Alfred Nobel postavil jednu z prvních dynamitek v Evropě. Za těch 150 let se tam vyrábělo všechno možné, pak už se nevyrábělo a dokonce se říkalo, že tam nějaká italská firma chce stavět turistický rezort…

Čimický rybník

Dopadlo to jako obvykle. Dneska je v Zámecké rokli zarůstající džungle s polorozpadlými stavbami, oficiálně nepřístupná, ale i ten plot už podlehl zubu času. Na úžasné fotky dobrodružnější povahy, než jsem já, se můžete podívat tady.

Čimický potok tudy protéká velmi nenápadně, taky se místy ztrácí.

Drahaňský potok ještě docela nedávno tekl Drahaňskou roklí. Z té je teď údolí a navíc společně s potokem přišla o háček nad písmenem „N“. Ti lidé asi nemají co dělat…

Každopádně tohle je konečně opravdický potok, však taky jako jediný ani v horkém létě nevysychá. Od Vltavy se k němu dá zabočit z cyklostezky vedoucí do Kralup, takže tady vás žádná soliterní procházka nečeká. Ještě pamatuju časy, kdy roklí vedla věčně rozbahněná pěšina a v horní části, kde už stěny nebyly tak strmé, stála spousta chat, které pamatovaly začátky trampingu v Čechách.

Drahaňský mlýn

Ty chaty pomalu mizí a nahrazují je více či méně nevkusné mohutné stavby, odrážející finanční situaci a významnost svých majitelů. Škoda. 

Trochu to člověku vynahradí Drahaňský mlýn ze 17. století, krásně opravený. Když za ním člověk odbočí od potoka a vystoupá nějakých šedesát metrů nad údolí, dojde do polí, kde stojí starý větrolam. Půlkilometrový tunýlek mezi stromy vede do Čimic.

Kvetou fialky

Domů to mám čtyřicet minut pěšky.

Foto: Zana. Další fotky si můžete prohlédnout tady na Rajčeti.